Tag Archives: Martinek Libor

29Říj/21

Vztah literatury a hudby v období evropského romantismu (1820–1900)

Raný německý romantismus V.

Do raného německého romanismu patří Karl Loewe (1796–1869; Johann Carl Gottfried Loewe). Během jeho života byly jeho písně poměrně známé, takže byl přezdíván „Schubert severního Německa“. Je autorem mj. na 400 balad (např. Edvard, Odinova mořská jízda, Tom pěvec), které jsou dnes uváděny jen ojediněle. Také je autorem opery op. 42 Tři přání (Die drei Wünsche). Celý článek

25Čer/21

Vztah literatury a hudby v období evropského romantismu (1820–1900)

Raný německý romantismus III.

Felix Mendelssohn-Bartholdy (1809–1847) byl ředitelem Gewandhausu v Lipsku, kde pozvedl koncertní život na vysokou úroveň. Koncertní předehry Sen noci svatojánské (Shakespeare; 1826), jejíž součástí je proslulý Svatební pochod, Pohádka o krásné Meluzíně (1833), Hebridy (1832), Klid moře a šťastná plavba (1828), Ruy Blas (1839) aj. Opery (mj. Die Hochzeit des Camacho, prem. 1827) nesklidily velký úspěch. Skládal písně beze slov, scénickou hudbu (Antigona), kantáty (Valpuřžina noc), sbory, písně, duchovní vokální hudbu (oratoria Pavel, 1836, Eliáš, 1846) aj. Celý článek

18Dub/20

Literatura a hudba

14. Vztah literatury a hudby v období českého klasicismu. Česká hudební emigrace za klasicismu
Čeští hudební skladatelé 18. stol. měli významný vliv na vývoj evropského klasicismu. Svou členitou a nekomplikovanou homofonní fakturou (faktura = hudební sazba) byl klasicismus české mentalitě blízký. Celý článek

19Pro/19

Literatura a hudba

13. Vztah literatury a hudby v období klasicismu v Evropě
Termínem klasicismus (původně synonymum pro vše dokonalé a vzorové) označujeme slohovou etapu evropské hudby, zahrnující přibližně léta 1740 – 1810. V období nástupu buržoazie do boje proti feudalismu se provozování hudby přenášelo z uzavřených šlechtických sídel do veřejných koncertních sálů. Celý článek

01Říj/19

Literatura a hudba

12. České hudební baroko
Obraz hudebního ruchu v českých zemích se rýsuje teprve v 2. pol. 17. století. Důležitými ohnisky hudební činnosti byly šlechtické kapely, např. v Kroměříži za Karla Lichtenštejna (1664–1695), Holešov za hraběte Františka Antonína Rottala, Slezské Rudoltice za hraběte Alberta z Hodic, Jaroměřice nad Rokytnou za hraběte Jana Adama Questenberka, v Roudnici za Lobkoviců, v Českém Krumlově za Schwarzenberků, v Kuksu za hraběte Fr. Ant. Sporcka, v Lukavici u Plzně za Morzinů. Celý článek