„Avantgardní“ dodekafonikové („webernisté“)
Pierre Boulez (1925–2016) byl dirigentem mnoha hudebních těles, mj. BBC Symphony Orchestra a New York Philharmonic. V roce 1990 a znovu o dvacet let později vystoupil na Pražském jaru. V roce 2009 převzal na Janáčkově akademii múzických umění v Brně čestný doktorát. Celý článek
Jde o stadium vývoje hudební tvorby u jednotlivých národů, kdy se v souvislosti s národním programem individualizuje hudební řeč zároveň s kultivací folklorních podnětů. Celý článek
Zatímco národní a literární obrození se začalo zvolna projevovat na přelomu 18. a 19. století, skutečná česká hudba v té době ještě neexistovala, přestože právě řada skladatelů dosahovala pozoruhodné umělecké úrovně podstatně převyšující plody první české novodobé literatury. Celý článek
Programními a dramatickými díly na velké náměty světové literatury a moderně obnoveným útvarem scénického melodramu dokázal obohatit českou hudbu Zdeněk Fibich (pův. jm. Zdenko, Antonín Václav; 21. 12. 1850, myslivna u Všebořic – 15. 10. 1900 Praha). Celý článek
II. Antonín Dvořák
Proniknout svou tvorbou do zahraničí se v ještě větší míře podařilo Smetanovu mladšímu současníkovi Antonínu Dvořákovi (1841–1904), jenž dokázal při své senzitivnosti a smyslu pro zvuk otevřít nové charakteristické oblasti české lyriky a stylizovat hudební podněty moravských písní (i jiných slovanských národů). Celý článek
I. Bedřich Smetana (1824–1884)
Zakladatelem české moderní národní hudby byl Bedřich Smetana, jenž svou tvůrčí osobností prokázal, že široce a velkoryse založená národnost spočívá mj. i na moderní stylizaci charakteru národní hudby a na správné hudební deklamaci české řeči při navázání na vše cenné, co přinesla světová hudba jeho doby. Celý článek
(Miloslav Nohejl. Plzeň: pro Knihovnu města Plzně, p.o. vydal Miloslav Krist – ArtKrist, 2021, 255 stran.)
V roce 2021 vyšla u příležitosti 145. výročí založení Knihovny města Plzně a 125. výročí narození Miloslava Nohejla zajímavá publikace o tomto významném plzeňském spisovateli. Celý článek
IV. Společenský zpěv, inspirace Rukopisy, sborníky lidových písní v Čechách a na Moravě
Během národního obrození dochází k výraznému rozvoji společenského zpěvu, zakládání hudebně-pěveckých spolků apod. Důležitou kapitolu představuje stabilizace norem spisovné češtiny, české prozódie a z toho vycházející české hudební deklamace. Celý článek
1. Hudba národního obrození
Ještě v prvních desetiletích 19. století u nás sice trval Mozartův kult, ale zároveň k nám pronikaly všechny novější proudy. Vedle směrů, jimiž se české země sbližují se zahraničním uměním, vystupuje od počátku 19. stol. snaha postavit hudební projev do služeb národního obrození. Celý článek
Právě anglická opereta má zásadní vliv na vznik nového divadelního žánru, kterým je muzikál, fenomén 20. století.
K zakladatelům anglického operetního žánru patří libretista William Schwenck Gilbert (1836–1911) a skladatel Arthur Sullivan (1842–1900) [dále: G&S] a oba náleží mezi klíčové osobnosti dějin hudebního divadla. Celý článek
