Francouzská opera
2. Francouzská opera 19. století se zpočátku těžce prosazovala proti nadvládě italské opery. Představitelem tzv. velké opery byl německý skladatel Daniel François Auber (1782–1871), který působil v Paříži. Dodnes se od něj hraje Fra Diavolo, Němá z Portici. Celý článek →

0

Raný německý romantismus V.

Do raného německého romanismu patří Karl Loewe (1796–1869; Johann Carl Gottfried Loewe). Během jeho života byly jeho písně poměrně známé, takže byl přezdíván „Schubert severního Německa“. Je autorem mj. na 400 balad (např. Edvard, Odinova mořská jízda, Tom pěvec), které jsou dnes uváděny jen ojediněle. Také je autorem opery op. 42 Tři přání (Die drei Wünsche). Celý článek →

0

Raný německý romantismus III.

Felix Mendelssohn-Bartholdy (1809–1847) byl ředitelem Gewandhausu v Lipsku, kde pozvedl koncertní život na vysokou úroveň. Koncertní předehry Sen noci svatojánské (Shakespeare; 1826), jejíž součástí je proslulý Svatební pochod, Pohádka o krásné Meluzíně (1833), Hebridy (1832), Klid moře a šťastná plavba (1828), Ruy Blas (1839) aj. Opery (mj. Die Hochzeit des Camacho, prem. 1827) nesklidily velký úspěch. Skládal písně beze slov, scénickou hudbu (Antigona), kantáty (Valpuřžina noc), sbory, písně, duchovní vokální hudbu (oratoria Pavel, 1836, Eliáš, 1846) aj. Celý článek →

0

Raný německý romantismus II.

Vedle Franze Schuberta je třeba připomenout Carla Mariu von Webera (1786–1826) jako zakladatele německé romantické opery: Čarostřelec (něm. Der Freischütz), Euryanta (něm. Euryanthe), Oberon. Weber byl hudebně talentované dítě, studoval u Michaela Haydna, bratra známého skladatele. Celý článek →

0

V 19. století zůstává ideál osvobození jedince, národa a lidstva nesplněn. Romantismus je výrazem rozporu mezi ideálem, po jehož uskutečnění umělec touží, a skutečností, kterou vidí kolem sebe. Celý článek →

0

Pavel Vranický (1756 Nová Říše – 1808 Vídeň) byl moravský hudební skladatel, dirigent a houslista. Byl starší bratr hudebního skladatele Antonína Vranického, působil jako ředitel obou dvorních divadel ve Vídni. (Památce Pavla Vranického je věnována expozice pod názvem Síň Pavla a Antonína Vranických v areálu kláštera v Nové Říši.) Celý článek →

0

Jako skladatel chrámové hudby se proslavil Jiří Antonín Benda (1722 Staré Benátky – 1795 Bad Köstritz, Sasko) a cenný je jeho přínos v melodramu a singspielu. Studoval u piaristů v Kosmonosích a u jezuitů v Jičíně. Celý článek →

0

14. Vztah literatury a hudby v období českého klasicismu. Česká hudební emigrace za klasicismu
Čeští hudební skladatelé 18. stol. měli významný vliv na vývoj evropského klasicismu. Svou členitou a nekomplikovanou homofonní fakturou (faktura = hudební sazba) byl klasicismus české mentalitě blízký. Celý článek →

0

13. Vztah literatury a hudby v období klasicismu v Evropě
Termínem klasicismus (původně synonymum pro vše dokonalé a vzorové) označujeme slohovou etapu evropské hudby, zahrnující přibližně léta 1740 – 1810. V období nástupu buržoazie do boje proti feudalismu se provozování hudby přenášelo z uzavřených šlechtických sídel do veřejných koncertních sálů. Celý článek →

0

12. České hudební baroko
Obraz hudebního ruchu v českých zemích se rýsuje teprve v 2. pol. 17. století. Důležitými ohnisky hudební činnosti byly šlechtické kapely, např. v Kroměříži za Karla Lichtenštejna (1664–1695), Holešov za hraběte Františka Antonína Rottala, Slezské Rudoltice za hraběte Alberta z Hodic, Jaroměřice nad Rokytnou za hraběte Jana Adama Questenberka, v Roudnici za Lobkoviců, v Českém Krumlově za Schwarzenberků, v Kuksu za hraběte Fr. Ant. Sporcka, v Lukavici u Plzně za Morzinů. Celý článek →

0