Jde o stadium vývoje hudební tvorby u jednotlivých národů, kdy se v souvislosti s národním programem individualizuje hudební řeč zároveň s kultivací folklorních podnětů. Celý článek →

0

Zatímco národní a literární obrození se začalo zvolna projevovat na přelomu 18. a 19. století, skutečná česká hudba v té době ještě neexistovala, přestože právě řada skladatelů dosahovala pozoruhodné umělecké úrovně podstatně převyšující plody první české novodobé literatury. Celý článek →

0

Programními a dramatickými díly na velké náměty světové literatury a moderně obnoveným útvarem scénického melodramu dokázal obohatit českou hudbu Zdeněk Fibich (pův. jm. Zdenko, Antonín Václav; 21. 12. 1850, myslivna u Všebořic – 15. 10. 1900 Praha). Celý článek →

0

II. Antonín Dvořák

Proniknout svou tvorbou do zahraničí se v ještě větší míře podařilo Smetanovu mladšímu současníkovi Antonínu Dvořákovi (1841–1904), jenž dokázal při své senzitivnosti a smyslu pro zvuk otevřít nové charakteristické oblasti české lyriky a stylizovat hudební podněty moravských písní (i jiných slovanských národů). Celý článek →

0

I. Bedřich Smetana (1824–1884)

Zakladatelem české moderní národní hudby byl Bedřich Smetana, jenž svou tvůrčí osobností prokázal, že široce a velkoryse založená národnost spočívá mj. i na moderní stylizaci charakteru národní hudby a na správné hudební deklamaci české řeči při navázání na vše cenné, co přinesla světová hudba jeho doby. Celý článek →

0

(Miloslav Nohejl. Plzeň: pro Knihovnu města Plzně, p.o. vydal Miloslav Krist – ArtKrist, 2021, 255 stran.)

V roce 2021 vyšla u příležitosti 145. výročí založení Knihovny města Plzně a 125. výročí narození Miloslava Nohejla zajímavá publikace o tomto významném plzeňském spisovateli. Celý článek →

0

IV. Společenský zpěv, inspirace Rukopisy, sborníky lidových písní v Čechách a na Moravě

Během národního obrození dochází k výraznému rozvoji společenského zpěvu, zakládání hudebně-pěveckých spolků apod. Důležitou kapitolu představuje stabilizace norem spisovné češtiny, české prozódie a z toho vycházející české hudební deklamace. Celý článek →

0

1. Hudba národního obrození
Ještě v prvních desetiletích 19. století u nás sice trval Mozartův kult, ale zároveň k nám pronikaly všechny novější proudy. Vedle směrů, jimiž se české země sbližují se zahraničním uměním, vystupuje od počátku 19. stol. snaha postavit hudební projev do služeb národního obrození. Celý článek →

0

Právě anglická opereta má zásadní vliv na vznik nového divadelního žánru, kterým je muzikál, fenomén 20. století.

K zakladatelům anglického operetního žánru patří libretista William Schwenck Gilbert (1836–1911) a skladatel Arthur Sullivan (1842–1900) [dále: G&S] a oba náleží mezi klíčové osobnosti dějin hudebního divadla. Celý článek →

0

Opereta

Opereta je hudebně-dramatický divadelní útvar zábavního rázu, v němž se střídá mluvené slovo se zpěvem. Jedná se vlastně o kombinaci klasické divadelní činohry s operou. Opereta je ve své původní formě v podstatě lehčí a zábavnější opera (tzv. komická opera), jedná se o přímého předchůdce dnešního muzikálu, kterému je také nejvíce podobná. Celý článek →

0