Aktuální koncepce rozvoje knihoven ve svém pilíři II nazvaném Knihovna jako vzdělávací a vzdělanost podporující instituce (Koncepce, 2021) jednoznačně ukazuje, jak významnou roli má knihovna v rozvíjení celoživotního učení. Důležitou oblastí, jíž se knihovny věnují, je informační vzdělávání pro žáky různých typů a stupňů škol. Informační vzdělávání má z hlediska celoživotního vzdělávání a učení velký potenciál – jeho pojetí se odráží také v aktuální Strategii vzdělávání v ČR 2030+, která do edukačního prostoru nese dva hlavní cíle:
(1) Zaměřit vzdělávání na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní a osobní život
(2) Snížit nerovnost v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů (Strategie, 2021)
Je nepochybné, že oba strategické cíle je možné v knihovnách saturovat právě díky informačnímu vzdělávání, které reflektuje potřeby cílových skupin a komunity v konkrétní lokalitě.
Klíčová role v informačním vzdělávání patří učícímu knihovníkovi, který různorodé vzdělávací aktivity pro žáky (a jejich učitele) plánuje, realizuje a měl by je také evaluovat. Na učícího knihovníka a jeho působení v roli vzdělavatele jsou v tomto směru kladeny nemalé nároky – týkají se jeho kompetencí nejen z hlediska témat, kterým jsou aktivity informačního vzdělávání věnovány, ale také didaktiky, psychodidaktiky nebo digitálních dovedností.
Pozice knihovny v neformálním vzdělávání, ale také funkční společenství praxe knihovníků a učitelů v rozvoji kompetencí a gramotností žáků se ukazují jako zásadní pro fungující strategii spolupráce aktérů vzdělávání na lokální úrovni i systémově. Z tohoto hlediska je významným strategickým dokumentem Memorandum o spolupráci Ministerstva kultury a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které bylo podepsáno v září letošního roku. Memorandum nastavuje především žádoucí směřování a podmínky propojování formálního i neformálního vzdělávání, přičemž stěžejní roli definuje učícímu knihovníkovi jako vzdělavateli s potřebnými kompetencemi. (Memorandum, 2021)
Právě rozvoji pedagogických a didaktických kompetencí učících knihovníků je věnována pozornost v kurzech celoživotního vzdělávání, které knihovny ČR realizují především v rámci dotačního programu ministerstva kultury VISK 2. Jeden z takových kurzů proběhl na podzim 2021 v Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodě jako třídenní aktivita, a to v kombinaci prezenční a online formy výuky. Kombinovaná forma realizace kurzu se ukázala jako funkční a žádoucí, také s ohledem na potřebné rozvíjení komunikačních a digitálních dovedností knihovníků v online prostředí. S jakými cíli bylo setkávání učících knihovníků s lektorkou z Katedry informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity designováno a realizováno?
První den kurzu naplnilo vzdělávací obsah několik základních témat týkajících se informačního vzdělávání v knihovnách – pozornost byla zacílena na spolupráci knihovny a školy, rámcové a školní vzdělávací programy, pozici učícího knihovníka. V tomto kontextu také účastníci kurzu společně s lektorkou hledali odpověď na otázku Jak vést lekce informačního vzdělávání v knihovně. Výukové aktivity se tak týkaly aktivního učení, nastavování vzdělávacích cílů, významu a typologie otázek ve výuce apod.
V druhém dni se účastníci kurzu věnovali rozvoji informační, čtenářské a mediální gramotnosti ve vzdělávacích aktivitách knihovny. Seznámili se s modely a strategiemi gramotností (Mazáčová a kol., 2019) a poté s nimi analyticky pracovali. Jako klíčový aktuální zdroj k tomuto tématu byly představeny vzdělávací programy celorepublikového projektu Co nebylo v učebnici, které jsou zacíleny na žáky od 1. ročníku ZŠ až po závěr středoškolského vzdělávání a rozvoj jejich informační (čtenářské či mediální) gramotnosti (Co nebylo v učebnici, 2021). Vzdělávací programy jsou učícím knihovníkům dostupné online jako otevřený vzdělávací zdroj – http://www.conebylovucebnici.cz/vzdelavaciprogramy.html. Ve všech 144 lekcích, které v rámci projektu vznikly, jsou naplňovány potřeby současného přístupu k propojování neformálního a formálního vzdělávání, pojetí lekcí umožňuje knihovnám vytvořit koncepci informačního vzdělávání napříč ročníky škol, s nimiž lze na lokální úrovni spolupracovat. Aktivity účastníků kurzu tedy cílily na implementaci modelů a metodik rozvoje gramotností do vzdělávacího obsahu edukační praxe, byla řešena otázka průřezových a mezipředmětových témat, učící knihovníci rozvíjeli své kompetence například v aktivizačních metodách výuky, práci ve skupinách nebo metodách kritického myšlení. Mezi témata kurzu patřily také speciální vzdělávání v prostředí veřejné knihovny, rovněž principy reflexe, pozornost byla zaměřena také na evaluaci lekcí – právě té se v knihovnách zatím nevěnuje patřičná pozornost, jak ukázal celorepublikový průzkum spolupráce knihoven a škol, realizovaný v roce 2019 Národní knihovnou ČR (Průzkum, 2019).
V poslední části kurzu, která se konala online, proběhlo sdílení dobré praxe lekcí informačního vzdělávání mezi účastníky kurzu, které se ukazuje jako žádoucí aspekt edukačních aktivit, jichž se účastní zkušení a začínající učící knihovníci. Důležitou součástí závěrečného dne bylo také to, že se knihovníci navzájem společně s lektorkou informovali o tom, které informační zdroje pro přípravu
a vedení lekcí informačního vzdělávání kurátorsky vybírají a používají a jak konkrétně s informačními zdroji pracují.
Pozitivní pracovní klima kurzu i hodnocení účastníků jsou dokladem toho, že o celoživotní vzdělávání v oblasti pedagogiky, didaktiky i informační nebo čtenářské gramotnosti je zájem. V perspektivě aktuálních vzdělávacích strategií i vývoje školství a celoživotního vzdělávání se ukazuje rozvíjení kompetenčního profilu učících knihovníků jako žádoucí. Věnovat mu pozornost má význam především proto, aby knihovna jako neformální vzdělávací instituce mohla být i nadále klíčovým partnerem formálnímu vzdělávacímu prostoru, tedy školám, jako průvodce dětí a mladých lidí na cestě celoživotním učením.
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D., odborná asistentka na Katedře informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Výzkumně, pedagogicky i jako členka Ústřední knihovnické rady MK ČR se věnuje edukaci v prostředí knihoven. Zaměřuje se na propojování neformálního a formálního vzdělávání, didaktiku pro učící knihovníky a informační či mediální gramotnost.
Použité zdroje:
Co nebylo v učebnici – Spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století [online]. 2020 [cit. 2021-12-08]. Dostupné z: http://www.conebylovucebnici.cz/
Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030. Informace pro knihovny [online]. © Národní knihovna ČR [cit. 2021-12-08]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/koncepce-rozvoje-2021-2027
MAZÁČOVÁ, Pavlína. Informační gramotnost. Teorie a vzdělávací praxe [online]. © Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2019 [cit. 2021-12-08]. 93 s. ISBN 978-80-7603-065-7. Dostupné z: https://pages.pedf.cuni.cz/sc25/files/2020/02/Teorie_a_vzdelavaci_praxe.pdf
MINISTŘI KULTURY A ŠKOLSTVÍ PODEPSALI MEMORANDUM O MEZIRESORTNÍ SPOLUPRÁCI. MŠMT [online]. © 2013 – 2021 MŠMT [cit. 2021-12-08]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/ministri-kultury-a-skolstvi-podepsali-memorandum-o
PILLEROVÁ, Vladana, MAZÁČOVÁ, Pavlína a Vít RICHTER. Současný stav polupráce ve vzdělávání mezi veřejnými knihovnami a školami. Výsledky celostátního průzkumu 2019 [online]. ©Národní knihovna České republiky, 2019 [cit. 2021-12-08]. 56 s. ISBN 978-80-7050-720-9. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/copy_of_ZPRAVA_PRZKUM_KOLY_2019.pdf
Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, © 2013 – 2020 [cit. 2021-12-08]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030
