Sci-fi a fantasy jsou specifické literární žánry a může být ošidné do nich přidávat humor. Je možné narazit na skutečnost, že čtenáři nechtějí vymyšlené světy zesměšňovat, nebo na fakt, že čtenáři, kteří se chtějí smát, spíše sáhnou po humorné knize z běžného života. Výjimky ale jsou – takové, které jak ve světě sci-fi a fantasy, tak v oblasti literárního humoru dosáhly na samotný vrchol.
Terry Pratchett a John Moore
Co si budeme povídat, mistrem nad mistry v oblasti humorné fantasy je Terry Pratchett. Jeho cyklus knih o Zeměploše, kterou zalidnil nesmrtelnými postavami Smrtě, čarodějkami Bábi Zlopočasnou a Stařenkou Oggovou, mágy a dalšími, bude ceněný po další a další generace. A stále bude dokazovat, že žánrová literatura může jít ruku v ruce s humorem a přitom si zachovat mimořádnou hodnotu.
O Terry Pratchettovi jsme na stránkách Knihovnického zpravodaje již psali – bohužel i v souvislosti, že nás, stejně jako jeho úžasný dvorní překladatel Jan Kantůrek, opustil – http://kzv.kkvysociny.cz/?p=1710.
Svět si tak musel položit otázku, co bude s humornou fantasy dál. A jedna z odpovědí může znít: stále tu máme Johna Moora.
Srovnáme-li co do popularity tyto dva autory, Moore je pochopitelně ten méně známý a ani specifikou díla se Pratchettovi rovnat nemůže (stejně jako žádný jiný autor). Jeho dílo ale za pozornost stojí, byť není rozsáhlé, a co se týče překladů do češtiny, dosud jsme se setkali s pěti jeho knihami.
Dokonale ale splňují požadavky na oddechovku, smích nebo obsahují narážky na různé společenské nedostatky.
Například kniha Osud horší než draci: Sir Terry zabije draka a dělá si nárok na ruku princezny Glorie, která byla za tento čin slíbena. Jenže kvůli změně katastrální hranice draka zabil už na území jiného království, kde nemají princeznu moc pohlednou. Princezna Glorie je však do sira Terryho zamilovaná, proto finguje únos, aby ji mohl zachránit a znovu si ji zasloužit, jenže nakonec ji unesou i ve skutečnosti…
V podobném duchu se nesou i Moorovy další knihy Zlý princ Charlie, Hrdinství pro začátečníky, Nepohledný princ… Jejich základní poslání je být jakousi parodií na pohádky nebo fantasy příběhy, nicméně stejně jako u Terryho Pratchetta skvěle napsanými a vyhýbajícími se lacinému ztvárnění, jak mnohde dopadají pokusy jiných autorů.
Douglas Adams
Co se týče humoru spojeného tentokrát s žánrem sci-fi, to nejlepší bezpochyby představuje Douglas Adams. Narodil se 11. března 1952 v Cambridge a celý život se označoval za radikálního ateistu, ekologického aktivistu a milovníka techniky.
Není nutné připomínat, že jeho nejslavnější dílo je Stopařův průvodce Galaxií. Trilogie o pěti dílech, jak je často označována, začíná tím, že je Země zničena, protože přes ni povede vesmírná dálnice. Oznámení o tom viselo padesát let na místním plánovacím odboru na Alfě Centauri, a jelikož proti tomu nikdo neprotestoval, dochází k demolici naší planety.
Jedinými, kdo se zachrání, jsou pozemšťan Arthur Dent a mimozemšťan Ford Prefect, kteří s knihou Stopařův průvodce Galaxií začnou stopovat vesmírné lodě.
První díl byl vydán roku 1980. Některé pasáže zlidověly, především heslo: „Nepropadejte panice“. Největší počítač všech dob – Hlubina myšlení – v něm také vypočítal odpověď na nejdůležitější otázku Života, která zní 42. Jediné, co zbývá, je položit si správnou otázku, ke které by tato odpověď pasovala.
V roce 2005 byl první díl také zfilmován. Hlavní roli si zahrál Martin Freeman.
Ben Aaronovitch
Ben Aaronovitch je autor současný. Narodil se v únoru 1964 a česká čtenářská obec ho může znát i z jeho návštěvy naší republiky. Jeho literární talent je všestranný, jako scénárista pracoval například na slavném seriálu Doctor Who.
I v něm se projevily jeho schopnosti sarkasmu, typického pro Angličany, stejně jako v jeho nejslavnějším literárním počinu. Sérii, kde hlavním hrdinou je konstábl Peter Grant.
Diana Gabaldonová zhodnotila knihu Řeky Londýna a cyklus, jehož je součástí, slovy: „Co by se dělo, kdyby dospělý Harry Potter nastoupil k policii.“ Samotný děj pak není jednoduchý, aby šel popsat ve stručnosti. Vše se točí okolo Petera Granta, příslušníka londýnské policie. Jednoho dne se dostává ke zvláštní vraždě, jež má odstartovat sérii dalších, a kterou se dostává mezi podivné bytosti, které se po Londýně pohybují.
Série, kam se kromě Řek Londýna řadí ještě Měsíc nad Soho, Šepot podzemí, Prokleté domovy, Záludné léto, Strom viselců a Nejodlehlejší stanice, patří mezi nejlepší městskou fantasy současnosti, která má navíc detektivní zápletku a humor – jak bylo řečeno, sarkastický a ryze anglický.
A takový, který dokazuje, že z touhy rozesmát čtenáře pomocí fantasy a sci-fi světa nemusí přinášet jenom béčkové výsledky, ale hodnotnou literaturu.
Petr Bobek, Krajská knihovna Vysočiny
