Číměřská knihovna úspěšně konkuruje sociálním sítím

Číměř má nyní přesně 200 obyvatel – a plná čtvrtina, přesněji řečeno 48 z nich, má vyřízen čtenářský průkaz, který je opravňuje navštěvovat zdejší malou knihovnu. Ta čítá 1625 knih, tedy více než osm knih na jednoho obyvatele či téměř 39 knih na jednoho registrovaného čtenáře. Konkrétně můžeme zmínit, že v knižním fondu máme pro dospělé 966 knih beletrie a 219 svazků naučné literatury. Nezapomínáme samozřejmě ani na děti, které mohou vybírat z 378 knih beletrie nebo 62 svazků naučné literatury.

Knihy si se zájmem půjčují malí i velcí. Lze říct, že si v průměru vypůjčí více než jednu knihu denně, což naznačují statistiky za období leden až listopad 2017. Celkem bylo zapůjčeno 406 knih, z toho beletrie pro dospělé 292, beletrie pro mládež v počtu 54, naučná literatura pro dospělé 57 a naučná pro děti 3 knihy. Ovšem když uvážíme, že naše knihovna je otevřena pouze v sobotu, a to jen na hodinu, pak tato čísla vypadají ještě impozantněji – počítáme-li, že máme otevřeno 52x do roka, můžeme říct, že číměřští čtenáři si během každého otevíracího dne půjčí zhruba osm knih. V průměru osm knih si za rok půjčil i každý z našich registrovaných čtenářů. To vše už jsou na tak malou obec slušná čísla svědčící o tom, že v Číměři jsou sečtělí lidé.

Vděčíme za to dlouholeté tradici naší knihovny a také tomu, že knihovnu nechápeme jako pouhé zařízení pro veřejnost, ale také jako příjemný prostor, kam si lidé rádi chodí popovídat. Čtenáře se daří získávat i z řad dětí, což je v poslední době, které vládnou videa na Youtube, příspěvky na Facebooku, několikaznakové zprávičky na Twitteru a fotografie na Instagramu, stále těžší. Mladí číměřští čtenáři čtou ale rádi, velká část z nich už objevila, že knihy v sobě skrývají mnohonásobně větší kouzlo představivosti než televize a počítač a že listování encyklopediemi je mnohem zajímavější než povrchní prohlížení informací na internetu. I proto se číměřská knihovna letos zapojila do akce Noc s Andersenem a organizovala i další akce pro děti.

Výborná práce knihovny by samozřejmě nebyla možná bez spolupráce s obcí, jejíž vedení plně reflektuje potřeby knihovny a uvědomuje si, že knihovnická tradice je něco, čím se naše země může chlubit. Nezáleží na tom, zda je Národní obrození, či 21. století plné techniky – obecní knihovny byly vždy centry vzdělanosti a české kultury. Přesně taková je i číměřská knihovna – a je taková právě díky svým čtenářům i vedení obce Číměř.

Jana Nevoralová, knihovnice