Ve čtvrtek 14. listopadu odpoledne proběhlo v ROZHLEDně KKV příjemné setkání konané u příležitosti Mezinárodního dne nevidomých, který byl o den dříve, 13. 11. Popovídat o činnosti organizace SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých) nám přišla předsedkyně odbočky v Havlíčkově Brodě paní Marie Heilandová.
Místní odbočka má momentálně 40 členů, kteří se pravidelně scházejí při mnoha příležitostech – tradičně na radě, při klubových aktivitách, zajímavých přednáškách a besedách na různá témata. SONS spolupracuje se Senior Pointem, Centrem pro zdravotně postižené a také s naší knihovnou při pořádání různých kulturních akcí. Paní Heilandová také zmínila, že jejich odbočka vydává časopis Paprsek, který je k dispozici u nás v knihovně, také se podílejí každoročně na sbírce Bílá pastelka a pořádají výstavy kompenzačních pomůcek pro nevidomé a slabozraké. Především pořádají velké množství zajímavých výletů a exkurzí, o kterých nám povyprávěla dcera paní Heilandové a také pokladník odbočky v jedné osobě, paní Marie Vinklerová. V letošním roce byli např. v knihařské dílně Semitam, navštívili Horácké divadlo v Jihlavě, lázně Košumberk, kde se setkali se známým českým biologem Václavem Větvičkou, navštívili Senát ČR, zámky v Doudlebech nad Orlicí a Jaroměřicích nad Rokytnou či muzeum ve Skutči. Jezdí do Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana v Praze, byli také v Klementinu a spolupracují s naší knihovnou, za což jsme moc rádi a těší nás to. Členové SONS využívají možnosti vypůjčit si v KKV zvukové knihy, společně se podílíme na některých kulturních programech, letos měl v KKV také výstavu výtvarných prací jejich nejmladší člen Pavel Tecl.
Díky dalšímu členu odbočky, panu Zdeňku Šopovi, jsme se dozvěděli i mnoho zajímavého o vodicích psech, o soužití s vodicím pejskem, dokonce jsme si i po dovolení mohli jeho fenku Xashu pohladit a vyzkoušet si, jak poslouchá. To s radostí přijali především dětští návštěvníci naší besedy.
Setkání si užilo kolem pětadvaceti posluchačů, kteří měli na naše hosty zajímavé dotazy. Věřím, že jim zpříjemnilo odpoledne a dodalo mnoho optimismu. Protože je dobré uvědomit si, že někdy jsou naše stesky trochu malicherné v porovnání s tím, jak se se svým handicapem neuvěřitelně poprali a sžili tihle úžasní lidé. A ještě nám o tom s úsměvem vyprávějí.
Markéta Gögeová, Krajská knihovna Vysočiny
