Stárnoucí rodiče a jejich čtyři dospělé děti. Jak moc se navzájem znají? Může dát jeden za druhého ruku do ohně? Když jednoho dne zmizí matka neznámo kam, na povrch se začínají vynořovat zasuté vzpomínky i palčivé otázky. Australská spisovatelka Liane Moriarty zabodovala na současném knižním trhu se svými psychologickými dramaty, které si mohli přečíst i čeští čtenáři. Kupříkladu romány Manželovo tajemství, Sedmilhářky či Úplně cizí lidé se staly oblíbenými knihami především u ženských čtenářek. Zatím poslední knihou této australské dámy, která vyšla v českém překladu, je román Jablka ze stromu nepadají.
Tady se potkáváme s rodinou Delayneových. Joy a Stan spolu žijí už bezmála padesát let. Mají čtyři dospělé děti a celý život věnovali tenisu. Nejenže sami hráli, ale později i trénovali dětské tenisty. Když se jednoho dne Joy vytratí z domu a po sobě zanechá jen matoucí nesouvislou sms zprávu, může to znamenat leccos. I to, že zemřela násilnou smrtí. Policie, která se jejím zmizením zabývá, se ostatně kloní právě k tomu.
Manžel i každé z dětí se k tajemnému vzkazu a matčině nepřítomnosti staví jinak. Na povrch vyplouvají jejich osudy, úspěchy i neúspěchy. A především skrývaná tajemství. Policie tápe a sourozenci jí neříkají vše, co by měli. Co stojí za Joyiným zmizením? Proč se našlo u silnice její opuštěné kolo a kdo zakopal za domem její zakrvácené triko? Otázek přibývá. Kousek světla by mohla do případu vnést tajemná dívka Savannah, která před několika měsíci u Joy a Stana nějaký čas bydlela. Ovšem zdá se, že i ona zmizela. Souvisí to spolu nějak? Co všechno člověk dokáže skrývat před světem?
Liane Moriarty předkládá před čtenáře dobře kompozičně poskládaný příběh, který nabízí mnoho otazníků a v průběhu i v závěru mnoho odpovědí. Příběh běží ve dvou časových rovinách – v současnosti a v nedaleké minulosti. Vzájemně se obě linky prolínají a vcelku originálně na sebe navazují.
Jejich prostřednictvím blíže poznáváme všechny dotčené postavy, jejich životní příběhy i povahy. Přesto je vše opředeno pavučinou příjemného tajemství. Vyvstávají otázky, které leží dlouho nezodpovězeny a na jejich rozhřešení si musí čtenář nějaký čas počkat. Atmosféru vybudovala autorka velmi působivou, je snadné se jí nechat pohltit.
Čím však Liane Moriarty kazí čtenářský prožitek a ubírá si na finálním hodnocení, je vražedný rozsah knihy. Bezmála pět stovek stránek je vzhledem k zápletce příliš přemrštěný počet. Knize to ubírá na dynamičnosti a na mnoha místech i na tempu. Mít kniha o dobrých 150 stránek méně, významně by jí to pomohlo v napětí a k rychlejšímu spádu.
Jablka ze stromu nepadají je sympatická, přespříliš dlouhá kniha o sourozeneckých a manželských vztazích. Román o vině, trestu a tajemstvích, která si neseme uvnitř sebe. Zábavné i napínavé vyprávění určitě potěší všechny fanoušky této autorky.
Eva Šamánková
