Přesně před 200 lety bylo v zámeckém pivovaru v Litomyšli veselo, tamnímu sládkovi Františku Smetanovi se narodil syn. Smetana starší nechal z velké radosti vyvalit chase sud piva. Jeho syn Bedřich se narodil 2. března 1824.Bedřich Smetana je považován za otce české národní hudby a jednoho z nejvýznamnějších skladatelů romantické éry. Ač ho vnímáme především jako náš národní poklad, byl to hudebník světového významu i tím, že k nám importoval světovou soudobou hudbu a jako klavírní virtuos a dirigent ji zprostředkovával českému publiku.
Hudbě se věnoval od raného mládí, hrál na klavír a komponoval. Již v roce 1830 vystoupil poprvé veřejně na hudební akademii litomyšlských filozofů. Navštěvoval několik gymnázií, mj. také v Německém Brodě, kde se seznámil s Karlem Havlíčkem Borovským. Dále studoval v Praze a v Plzni, kde nakonec složil v roce 1843 (s nevalným prospěchem) maturitu. Po studiích se vzepřel přání svého otce a nestal se úředníkem ani nepokračoval ve studiích na univerzitě. Odešel do Prahy s úmyslem věnovat se výhradně hudbě.
V Praze žil zpočátku velice chudě, neboť otec ho nijak finančně nepodporoval. Jeho situace se zlepšila až poté, co se stal domácím učitelem dětí Leopolda Thuna. Po soustavném studiu hudební kompozice u profesora Josefa Proksche působil od roku 1847 v Praze jako koncertní klavírista a hudební pedagog. V roce 1849 se oženil s Kateřinou Kolářovou. Narodily se jim čtyři dcery. V polovině 50. let však jeho rodinný život zasáhly tragédie – tři z jeho čtyř dcer zemřely (Gabriela, Bedřiška a Kateřina). Zejména smrt hudebně nadané Bedřišky ho zdrtila. Tyto ztráty i počínající neshody s manželkou a nespokojenost s pouhým vyučováním vedly k jeho odjezdu do švédského Göteborgu, kde působil v letech 1856–1861 jako dirigent a učitel hudby. V dubnu 1859 zemřela Smetanova první žena Kateřina, o rok později se oženil s o 16 mladší Barborou Ferdinandovou. Z manželství se narodily dvě dcery, Zdeňka a Božena. Svazek bohužel nebyl šťastný a manželé žili již od poloviny 60. let odděleně.
Po návratu ze Švédska působil Smetana v Praze a zapojil se do českého společenského a kulturního dění. Když zdokonalil svou češtinu, stal se kapelníkem Prozatímního divadla. Po dobu svého kapelnictví skládal také opery. Od roku 1870 se začal zhoršovat jeho zdravotní stav a v roce 1874 z tohoto důvodu rezignoval na své veškeré funkce v divadle. V tomtéž roce hudební skladatel zcela ohluchl, to mu však nezabránilo ve skládání hudby. Naopak kvůli tomu, že většina ostatní činnosti mu byla nyní znemožněna, patřila první léta nemoci mezi jeho nejplodnější. A to jak objemem, tak i různorodostí. Už v září 1874 začal pracovat na svém nejznámějším díle cyklu symfonických básní Má vlast. Dokončil ho o čtyři roky později. V roce 1876 se natrvalo přestěhoval ke své dceři Žofii z prvního manželství, která žila se svým manželem lesníkem Josefem Schwarzem v Jabkenicích.
Se svými osmi dokončenými operami patří k zakladatelům českého repertoáru, nejpopulárnější u nás i ve světě je Prodaná nevěsta, která je považována za vrchol české operní tvorby.
Ač se jeho díla stala nedílnou součástí kulturního dědictví České republiky, ve světě nedosáhl takového věhlasu jako Antonín Dvořák či Leoš Janáček.
Bedřich Smetana zemřel 12. května 1884 v Praze, pohřben je na Vyšehradském hřbitově.
V roce 1924 se 100. výročí narození tohoto skladatele stalo motivem k vyhlášení prvního Roku české hudby. Letošní ročník Roku české hudby tak vychází na 200. výročí a jeho mottem je „Hudba jsme my“. K Roku české hudby se mohl a může připojit každý z nás, a to například i návštěvou klavírního koncertu, který se konal u nás v krajské knihovně. Koncert k příležitosti 200 let od narození Bedřicha Smetany se konal ve čtvrtek 12. září od 18 hodin Na Schodech v Krajské knihovně Vysočiny. Skladby známých romantických autorů, např. Liszta, Chopina, Smetany, Rachmaninova, Dvořáka či Gerschwina, nám zahrál talentovaný klavírista MgA. Daniel Jun. Ten je absolventem Konzervatoře P. J. Vejvanovského v Kroměříži a HF JAMU v Brně oboru Hra na klavír a klavírní pedagogika. Na svém kontě má stovky koncertů v České republice i v zahraničí. Jeho koncerty jsou často provázené mluveným slovem, ani u nás to nebylo výjimkou. O to se postaral Mgr. Tomáš Jajtner, Ph.D. et Th.D., místní rodák, pedagog, překladatel z angličtiny a němčiny, též hudební skladatel, sbormistr, režisér a herec, který se věnuje i literární tvorbě a teologii. Koncert byl příjemným pohlazením nejen pro uši, ale jistě také pro duši všech posluchačů, kteří si k nám do KKV našli cestu. Děkujeme jim touto cestou za návštěvu a těšíme se na další setkání v knihovně.
Markéta Gögeová, Krajská knihovna Vysočiny
