Rozhovoru byla přítomna i maminka Jana, která poznamenala, že Pavla už od útlého věku fascinovala světla. Pamatuje si, že když v půl roce zjistil, že za okny svítí spousta světýlek, už nebyl celou noc k uspání 
Takže při otázce: „Co tě baví kreslit nejvíc?“ nemohla zaznít jiná odpověď než: „Semafory, lampy, světla.“Pamatuješ si, kdy jsi začal ve větší míře kreslit?
Bylo to, už když jsem na stavebce studoval obor malíř pokojů. Hodně mě ke kreslení přivedla paní učitelka Nosková. Moc mě to baví. Přijdu z práce, umyju se, odpočinu a pak jdu kreslit.
Maminka dodává: Dříve skládal hlavně puzzle, aby se zabavil, ale také uklidnil. Tyto činnosti Pavlovi hodně pomáhají.
Přemýšlíš o tématu dopředu?
Ani ne, inspirace přijde až při vlastním kreslení.
A co nejraději kreslíš? Při pohledu na výtvory je jasné, že to jsou auta. Je ale něco dalšího?
Pivo, protože mám rád Jaroslava Haška. Byl jsem se i podívat v Lipnici nad Sázavou, kde má tento spisovatel hrob. Pak taky rád kreslím zmrzlinu. Nejraději mám jahodovou a čokoládovou.
Kdo vymyslel, že půjdeš studovat učební obor malíř pokojů?
Byla to mamka. Poradila se tenkrát s panem Charamzou a on usoudil, že tento obor můžu zvládnout.
Maminka poznamenává, že se vlastně vyučila také, protože učení musela se synem hodně probírat.
Pavle, jaké máš plány do budoucna?
Chtěl bych mít speciální auto, které bych si sám navrhl. Potřeboval bych se poradit s nějakým odborníkem, aby toto auto mohlo do provozu. Ale vím, že to bude stát hodně peněz. Rád bych své kresby prodával, abych si na auto vydělal. Proto také chodím do práce. Pracuji ve skladě paletovaného zboží. Práce mě moc baví. Rád jezdím i na služební cesty, kdy vezeme zboží do obchodů, je to pro mě takový malý výlet.
Pavle, za knihovnu i za sebe Ti přeju, ať máš stále dost inspirace ke kreslení a ať tě to stále baví.
Rozhovor vedla Hana Lacinová, Krajská knihovna Vysočiny
