Jeden prsten vládne všem, jeden jim všem káže… A společenství těch nejobyčejnějších se vydává na dlouhou a strastiplnou cestu, aby v sobě našli odvahu, o které sami ani nevěděli, a zničili s prstenem i veškeré zlo. O tom si čtenáři poprvé přečetli přesně před 70 lety. Dne 29. července 1954 ve Velké Británii a v nakladatelství Allen & Unwin vyšlo první vydání knihy J. R. R. Tolkiena Pán prstenů: Společenstvo prstenu.
Latina, řečtina, francouzština, elfština
Čtyři hobiti, se kterými v Roklince utvoří společenstvo dva lidé, jeden elf, trpaslík a čaroděj, se vydávají do Mordoru. Míří k Hoře osudu, aby do ní hodili prsten ztělesňující zlo. Tento příběh můžeme označit za jeden z nejstěžejnějších v žánru fantasy i světové literatury.
Napsal ho John Ronald Reuel Tolkien. V jeho případě byste dost možná ve světě nenašli autora více zapáleného pro to, co tvořil. Narodil se 3. ledna 1892 v dnešní Jihoafrické republice, kde jeho otec pracoval jako ředitel bankovní pobočky. Jelikož si Johnova matka nemohla zvyknout na africké podnebí, vrátila se do Anglie, odkud pocházela. Svého syna, kterému tehdy byly tři roky, vzala s sebou.
Pro něho bylo například zásadní už to, že bydleli na farmě ve Worcestershiru. Ta měla být předobrazem pro slavné a stěžejní Dno pytle. A nebyla to jediná inspirace. Další hledal nejen ve svém dětství a v místech a stavbách, které na něho zapůsobily, ale hlavně v tom, čemu zasvětil život především: jazycích.
Už jako malého chlapce ho maminka učila latinsky, řecky a francouzsky. Sám pak ovládal další velké množství jazyků. A co je nejdůležitější, několik jich také vymyslel. Konkrétně 14, z nichž nejvíce propracoval elfštinu.
Důležitým momentem jeho života bylo i to, že se účastnil bojů první světové války. Tato zkušenost (stejně jako později druhá světová válka) se v jeho díle, zejména v Pánovi prstenů, objevuje také. A to v motivu souboje dobra proti zlu.
Dobro versus zlo
Na jedné straně dobro ztělesněné těmi nejobyčejnějšími bytůstkami, kterými J. R. R. Tolkien zalidnil svoji Středozem. Na straně druhé Sauron, Saruman a armády skřetů, kteří ztvárňují nefalšované a všepohlcující zlo. To jsou rozdané karty Pána prstenů. A hlavní motivace postav, aby se vydaly na neobyčejnou pouť nádherným, ale i drsným fantasy světem.
Může být zajímavostí, že Tolkien nejdřív plánoval zpracovat dílo spíše jako pohádkový příběh pro děti. Stejně jako tomu bylo u Hobita, který Pánovi prstenů předcházel a který byl poprvé vydán roku 1937. Jenže jak příběh dále postupoval, temněl a jeho atmosféra se od ryze dětského vyprávění odklonila.
Za zmínku stojí také to, že autor původně chtěl Pána prstenů zpracovat jako jednu knihu. Na naléhání nakladatele jej ale rozdělil do trilogie. Přičemž název poslední části Návrat krále byl Tolkienovi proti srsti, protože podle něho příliš vyzrazoval děj.
Překvapením pak rozhodně není, že jeho dílo se brzy dočkalo úspěchu. A postupně se zařadilo do literárního kánonu, a to nejen v žánru fantasy. K popularitě samozřejmě přispělo i filmové zpracování pod režijní taktovkou Petera Jacksona. To začalo spatřovat světlo světa v roce 2001. Nejnovější adaptací, spíše zaměřenou celkově na Středozem a Tolkienův svět, je pak seriál Prsteny moci.
Pro skalní fanoušky vždy bude ale nejzásadnější, co se začalo dít před 70 lety. Tedy v době, kdy se Pán prstenů poprvé dostal na pulty knihkupectví…
Petr Bobek, Krajská knihovna Vysočiny
