Dění v Rumunsku na podzim roku 1989 očima náctiletého chlapce. Izolace, strach a bída v režimu diktátora Ceauşesca obyvatele dusí, ale změna se blíží. Jakou cenu však bude nutné zaplatit za svobodu? Na tuto otázku odpovídá historický román Ruty Sepetys s příhodným názvem Musím tě zradit. Podezíravost a strach ze zrady jsou v něm všudypřítomné a čtenář nemůže věřit snad ani hlavnímu hrdinovi. Bestsellerová autorka Ruta Sepetys předestírá klíčové okamžiky dějin, na které bychom neměli zapomínat. O to cennější je, že píše primárně pro mladé. Navíc v jejích knihách kromě informací o důležitých historických etapách nalezneme i témata, jako je dospívání, první láska, přátelství, rodinné vztahy a hledání svého místa v rozbouřeném světě. To platilo už v případě jejího debutu V šedých tónech, který se zabýval deportací litevské rodiny do gulagu na Sibiři, i titulů Potrhaná křídla, Sůl moře a Mlčící fontány, které následovaly.
Stejně jako předchozí autorčiny romány stojí i tento na silném protagonistovi, z jehož úhlu pohledu je vyprávěn. Sedmnáctiletý Cristian Florescu se potýká s problémy v osobním životě a s těžkou dobou. Nátlak ze strany tajné policie, aby donášel na své blízké, chudoba a příkoří, která se dějí jeho rodině i v sousedství, tomu všemu musí čelit.
Stejně jako si člověk mohl být jistý, že tu nemá žádné soukromí, mohl si být jistý i tím, že správce domu donáší Securitate.
Strana měla koneckonců právo vědět všechno.
A Strana sledovala – všechno.
„Štěnice, všude jsou štěnice,“ bědoval bunu. „Samé Philipsy, uvnitř i venku.“
Philips se říkalo odposlouchávacím zařízením, která prý byla opravdu všude: ve zdech, v telefonech, v popelnicích. A tak ve všech rodinách platilo stejné pravidlo: Doma se šeptá. (úryvek z knihy Musím tě zradit, str. 43)
Cristian zároveň dychtí po změně, která brzy přijde. Postupně se pošmourný podzim překlene v ledový prosinec, kdy v Rumunsku skutečně došlo k revoluci. Jenže nebyla sametová jako u nás. Hlavní hrdina knihy nepozoruje krvavý převrat jen zpovzdálí, ale ocitá se v centru dění. Není však vykreslován nějak přehnaně heroicky, což platí i o ostatních postavách. Cristian naopak má i negativní vlastnosti. Jeho chování odpovídá věku a situaci. Čtenář se do něj díky autentickému popisu pocitů a myšlenek může snadno vcítit a pochopit motivy jeho jednání.
Kniha popisuje události bez příkras. Vidíme drsný život obyčejné rodiny bydlící v Bukurešti. Nemají čím nakrmit psa a mnohdy ani sebe, tísní se v maličkém bytě, elektřina v jednom kuse nejde a komunikace vázne i mezi členy rodiny, protože si nikdy nemůžou být jistí, kdo donáší tajné policii. Je děsivé uvědomit si, že taková byla realita a není to vůbec dávno.
Dědečkův kašel odezněl. A pak přišlo dávení.
Stál jsem v ložnici a bušil čelem do skříně. Z dědečkova utrpení mě samotného tížilo a bolelo na prsou. Myšlenka na to, že bychom o něj přišli, mě děsila.
Ale jednou to skončí. Dám tomu agentovi informace, které po mě chce. On mi za to dá lék, který bunua uzdraví. (úryvek z knihy Musím tě zradit, str. 48)
Moderní dějiny mnohdy opomíjíme, ale poutavý fiktivní příběh z minulosti může být impulsem k hlubšímu nastudování dané doby, což by bylo bezesporu přínosem nejen pro mládež. Kniha je historicky věrná, jak autorka dokládá v doslovu knihy, při psaní nepodcenila rešerše a vycházela z relevantních zdrojů.
Beletrii, která se odehrává v době pádu komunistického režimu v Rumunsku, byste hledali marně. Navíc aby ještě dokázala zaujmout náctileté po celém světě. Díky Rutě Sepetys tu však jeden takový román máme. Vyšel v desítkách zemí a sbírá kladná hodnocení u odborné veřejnosti i čtenářů. Je unikátní nejen dobou, ve které se odehrává. Zároveň mu nechybí čtivost, napětí ani akce. Nejedná se tak jen o memento nedávných událostí, ale i o strhující příběh.
Alžběta Neporová
