Veřejná knihovna Rab – reportáž | Knihovnický zpravodaj Vysočina

Možná někteří z vás mají podobnou zkušenost – když projíždím nějakým méně či úplně neznámým městem, dívám se, kde a jak krásnou mají knihovnu. V ideálním případě se mi podaří knihovnu i navštívit. Můj muž už si v podstatě zvykl. O letošních prázdninách, v čase dovolené, se mi podařilo pozvednout tuto zálibu o další úroveň. Už pár let totiž jezdíme s rodinou do Chorvatska, konkrétně na ostrov Rab. Pokaždé věnujeme alespoň jeden den našeho pobytu kultuře, tedy místo válení se na pláži jedeme navštívit historické město Rab. Knihovnu jsem zde objevila samozřejmě už při první návštěvě, ale až letos jsem si dodala odvahy a oslovila i místní knihovnici. Po obligátním „Dobar dan“ jsem přešla do angličtiny a vysvětlila situaci – odkud jsem a že bych se ráda zeptala na nějaké informace, pokud má knihovnice čas. Měla, protože knihovnu jsme v tu chvíli (a po další půlhodinu našeho rozhovoru) obléhali jen já, můj muž a obě dcery. Ty zkušeně zamířily do místnosti s vyčleněnou dětskou literaturou a hledaly známé tituly stylu Harry Potter a spol. a my mohly začít s rozhovorem.

Na úvod své malé reportáže bych zmínila místo rabské knihovny (http://www.gk-rab.hr/) v systému chorvatských knihoven, což jsem si zjišťovala dodatečně po návratu domů. Shodou okolností o této problematice psala Kristina Kvapil v letošním druhém čísle časopisu Duha (https://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-v-chorvatsku), což mi velmi pomohlo. Knihovna v Rabu je knihovnou veřejnou, její nadřízená knihovna (tedy v našich končinách odpovídající krajská) je v Rijece. Podotýkám, že město Rijeka patří z administrativního pohledu do Přímořsko-gorskokotarské župy (žup je v Chorvatsku 21) a zdejší knihovna (Gradska knjižnica Rijeka; http://gkr.hr/) má pod sebou dalších 13 veřejných knihoven. Jak mi paní knihovnice vysvětlila, v městě jsou ještě další knihovny – při základní a střední škole, při nemocnici a další. Systém veřejných/školních/univerzitních knihoven potvrzuje právě i K. Kvapil ve svém článku.

Podle paní knihovnice má knihovna v současné době téměř 900 registrovaných čtenářů, registrační poplatek činí 50 kun na 12 měsíců (pro člena rodiny 20 kun). Podstatnou skupinou čtenářů jsou dle slov paní knihovnice sezónní obyvatelé. Na webu rabské knihovny jsem se dočetla, že knihovna má k dispozici 150 m2. Nemám úplně přesný odhad na vyjádření prostoru, každopádně se jedná o čtyři místnosti plus jakési předsálí a kancelář pro pracovníky knihovny. Tedy přesněji pracovnici knihovny. Je podle mě neuvěřitelné, že knihovna má pouze jednoho zaměstnance – ředitelku, zároveň knihovnici ve službách a zároveň akvizitérku v jedné osobě.

Fond knihovny čítá téměř 30 000 knih, převážně beletrie. Odborná, tj. naučná (v chorv. „stručna“), literatura je zastoupena minimálně. Oproti tomu nabízí čtenářům pestrou paletu denního tisku a časopisů (ve více jazycích), zahlédla jsem i bohatou nabídku mediálních nosičů (filmy pro děti převládaly). Mezi další služby patří scanování, tisk a kopie a přístup na internet. Za zmínku stojí i půjčovní doba, která je rozdělená na zimní a letní období (v létě 3x týdně od 14:00 do 19:30, plus 2x měsíčně sobota; v zimě 2x týdně jen dopoledne, další dny mimo sobotu od 8:00 do 14:00).

Jak jsem už zmínila, knihovna obsahuje převážně beletrii. Na první pohled mě také zaujala skutečnost, že knihy nejsou baleny ani štítkovány. Hlavně mi ale přišel neobvyklý systém řazení, se kterým jsem se zatím jinde nesetkala. Naučnou literaturu nezmiňuji, použití obvyklého MDT systému s drobnými úpravami lze očekávat. Jde mi o beletrii, která je řazena do samostatných skupin dle národnosti autora (např. knihy od anglických autorů, které jsou přeloženy do chorvatštiny). Až v rámci této skupiny je pak použito staré známé abecední řazení. Jak mi vysvětlila paní knihovnice, čtenáři jsou tak zvyklí a dobře se jim hledá. Obzvlášť navštíví-li knihovnu sezónní čtenáři, kteří tvoří přes léto většinu návštěvníků.

Na závěr své malé exkurze jsem se zajímala o akvizici a knihovnický systém. Veškerý výběr a nákup knih se uskutečňuje přes internetové obchody, výběr v kamenném obchodě je minimální. Zajímavá byla informace, že v celém Chorvatsku velmi dobře funguje mezi lidmi systém Book crossing (v našich podmínkách obdoba hry „Knihotoč“; www.knihotoc.cz). Co se týká knihovnického systému, v roce 1994 byly knihy uloženy v systému MEDVED, od roku 2012 používá knihovna systém ZAKI („Sustav ZAKI“). Nakouknout za výpůjční pult jsem se už neodvážila, to si nechávám na příští návštěvu.