Vánoce v knihovně

Začíná to adventem. Každou adventní neděli se scházejí postavy z nejrůznějších knih a přemýšlejí a domlouvají, jak letos oslaví Vánoce. A bude to veliké, protože pro knihovnu v Brodě má datum 24.12. magický význam. V tento den roku 1894 totiž moudré hlavy rozhodly o jejím založení. A tak kouzlo tohoto data, umocněné magií Vánoc, dokáže to, že literární postavy mohou opustit stránky svých domovských knih a setkat se s dávnými přáteli i s novými čtenářskými oblíbenci. Stává se i to, že se některé z postav nejprve méně zapojují a později i vynechávají setkání, stejně jako pomalu mizí z čtenářského povědomí. Ale dějí se i velké návraty. Nové zpracování starého příběhu a zvýšený čtenářský zájem o originál (podnícený filmovou adaptací nebo seriálem v televizi) zapříčiní, že se postavy zase vynoří a zapojí do obecného veselí.

A aby se štědrovečerní setkání stalo pro všechny nezapomenutelné a všichni měli celý rok na co vzpomínat, každou adventní neděli se setkávají jiné typy hrdinů a snaží se pro ostatní vymyslet nějaké překvapení, se kterým se blýsknou o štědrovečerní noci.

První adventní neděle, zvaná železná, patří akčním hrdinům a dobrodružným postavám. Zástupci Sackettovy rodiny od L´Amoura se setkávají s bojovníky Jedi, barbar Conan si vyměňuje recept na vanilkové rohlíčky pečené v ďábelském ohni  s Jackem Reacherem a Vinnetou si snad posté nechává od kapitána Achaba líčit příběh o Bílé velrybě. A protože současný čtenářský zájem přeje thrillerům a detektivkám, celému shromáždění předsedá výbor, tentokrát složený z Eriky Fosterové, Kate Marshallové, Oldřicha z Chlumu, Adama z Dobronína, Josefa Bergmana, Hercula Poirota a čestnou předsedkyni jim dělá slečna Marplová. Rokování je dlouhé, ale protože čas ubývá jako první svíčka na adventním věnci, nakonec je rozhodnuto, že ve zbývajícím čase připraví pro ostatní únikovou hru s kriminální zápletkou. Nic složitého, aby to nedopadlo jako v tom roce, kdy Lisbeth Salanderová s Robertem Langdonem připravili krátkou hru plnou počítačových vychytávek a tajemných symbolů. Tu dodnes nikdo nerozluštil. A její autoři se jen potměšile uchechtávají a tvrdí, že je to triviální a jednoduché a že na to musí přijít každý blbec. Ale ani Pepek Vyskoč s tím nehnul.

Druhá adventní neděle, bronzová, oživí postavy z dětských knih. Ty se většinou zdržují v prostorách dětského oddělení. I tady probíhají setkání v přátelském duchu. Škyťák Šelmovská Štika probírá s Eragonem péči o dračí drápy, Robinson se radí s Halem Mikelsonem o stavbě nejlepší loďky pro odplutí z ostrova a s Rumcajsem debatuje o výhodách a záporech bydlení v jeskyni. Do toho jim odborně zasahují jezevec Chrujda a Krteček, kteří nedají na podzemní bydlení dopustit, a zpovzdálí přizvukuje Bilbo Pytlík.

U sedacích vaků na ROZHLEDně se shromáždí dívčí klub. Maková panenka, Elsa s Annou, princezna Sofie I. a víla Amálka v kroužku s dalšími hrdinkami řeší zásadní otázku CO NA SEBE? Trochu jim to kazí Pipi Dlouhá punčocha, která po loňském setkání s Louisou Clarkovou drží jako módní trend pruhované punčochy a dlouhé večerní zásadně odmítá.

V dětském koutku se vytvoří chlapecký chumel. Tady se probírají hlavně praktické věci jako dovednosti pro přežití v divočině opravdové i městské. V tom mají hlavní slovo Kulík, Bubík a Dulík, kteří mají skautskou příručku v malíku. Jenom ukázku rozdělávání ohně jim trochu naruší Požárník Sam s Tlapkovou patrolou, kteří dohlížejí na bezpečnost a pořádek.

Hlavním tématem setkání je pak návrh vyzdobení knihovny na Štědrý večer. Barbie se bude snažit prosadit jako barvu letošních vánoc růžovou, ale odmítnou ji s odkazem na to, že v její režii se odehrál celý taneční večer a jednou fakt stačilo. A předtím, než se rozplynou zpět na stránky svých knih, dají dohromady téma a plán letošní výzdoby.

Stříbrná, tedy třetí adventní neděle patří rodinným příběhům, zamilovaným románům a vůbec všemu tomu příjemnému odpočinkovému čtení, které přenáší čtenáře do jiných světů. Postavy z tohoto týdne mají léty prověřený úkol, připravit pro ostatní krátké divadelní představení nebo scénku pro potěchu a pobavení. Obvykle se vychází z děje některé knihy, hodně čtené v daném roce. Většinou jde o veleúspěšný počin, často je to vítaná příležitost pro už letité hrdiny, seznámit se s někým a něčím novým. Snad jen počátkem druhého desetiletí nového milénia došlo k události, na kterou si všichni zúčastnění pamatují, a ti, kteří tehdy ještě nebyli napsáni, o ní aspoň slyšeli. Šlo o rok, kdy se Anastasia Steel seznámila s Christianem Grayem. A protože 50 odstínů kralovalo čtenářské oblibě, měli ti dva divadlo na starosti. Jejich počin vzbudil mírně řečeno rozpaky, neboť byl mládeži silně nepřístupný. S nadšením jej kvitovaly jen postavy z porevolučního boomu erotických románů. Hrdinové současných „románů pro ženy“ jen tiše závistivě šustili písmenky a byli smutní, že autocenzura jejich autorů jim takovéhle rozptýlení odpírá. Přesto bylo rozhodnuto, že tudy cesta nevede, protože oslava by měla být pro všechny a není možné polovinu postav z důvodu věku vyloučit.

A než setkání skončí, jako hlavní režisérka večera bude určená Marie Kostková z Kostky.

Zlatá adventní neděle patří klasickým hrdinům, kteří už dávno pronikli do čítanek a které zná, četl nebo o nich aspoň slyšel skoro každý. Ti už z podstaty toho, že všechno viděli, o všem slyšeli a všude byli, mají za úkol se jen nechat překvapovat, co nového „ta mládež“ vymyslí a vyvede. Takže se jen dokola zopakují staré historky a letité vtípky, zavzpomíná se na ty, kdo se letos nedostaví, a vypráví se o zajímavých místech, kam se v průběhu roku se svými čtenáři dostali.

A Štědrý večer? Až si rozbalíte dárky a podíváte se v televizi na novou pohádku, projděte se cestou na půlnoční kolem knihovny. Když budete dobře poslouchat a mít štěstí, uslyšíte, jak velkolepě se tam slaví.

Jiří Bárta, Krajská knihovna Vysočiny