První ročník Podzimní školy Josefa Kalvody umožnil vyzkoušet si práci historika na vlastní kůži. Účastníci se během pěti dnů (od 25. do 29. října) učili vyhledávat informace v historických pramenech, bádat v terénu nebo vést rozhovor s pamětníkem. Dny nabité teoretickými i praktickými aktivitami završily večerní besedy se zajímavými osobnostmi. Ty se uskutečnily v chotěbořském kině Družba a vzbudily zájem i u veřejnosti. Program však neprobíhal pouze v Chotěboři, zahrnoval také prohlídku poutního kostela v Sopotech u Sobíňova a návštěvu Václava Macháčka-Riegra na zámku Maleč.
Když Milan Pilař zakládal Letní žurnalistickou školu Karla Havlíčka Borovského, netušil, že bude tak úspěšná a že on po dvaceti letech začne organizovat ještě jeden vzdělávací projekt. „Tehdy jsme s Milanem Kopeckým, spoluzakladatelem letní školy, vůbec nevěděli, do čeho jdeme. Teď už mám samozřejmě více zkušeností,“ srovnává začátky obou akcí Milan Pilař. Tentokrát už počítal s tím, že nemůže dělat úplně všechno – pořadatele, lektora i účetního. Proto se od začátku zaměřil na to, aby dal dohromady schopný organizační tým.
Program vedli regionální historici Michal Kamp, Martin Firon a Jan Karel. Každý pojal svou část programu po svém, zaměřil se na jinou etapu naší minulosti a využil k jejímu zkoumání odlišné metody. První den se účastníci seznámili s tím, co je to orální historie a jak postupovat při tvorbě rozhovoru s pamětníkem. To si následně vyzkoušeli v praxi, když vyrazili do Malče za Václavem Macháčkem-Riegrem, aby se ho zeptali třeba na to, jaké to je být potomkem Františka Ladislava Riegra a Františka Palackého, jak se mu podařilo v restitucích získat zámek nebo jaké kulturní akce v Malči chystá.
Shodou okolností náplň čtvrtka přes den korespondovala i s večerní besedou. Ta se jmenovala „Role šlechtice ve 21. století“ a jejími hosty byli Kateřina Daczická z Heslova, historik Jan Luštinec a právě Václav Macháček-Rieger. V dalších dnech už se však lišilo to, jakému tématu se škola věnovala v průběhu dne a o čem byla večerní beseda. V sobotu do Chotěboře zavítaly Milena Štráfeldová, Kateřina Tučková a Alice Horáčková, aby prozradily, jak pracují spisovatelky historické beletrie s prameny. Nedělní besedu organizátoři nazvali „Historické kořeny války na Ukrajině“ a pozvali na ni novinářky Petru Procházkovou a Darju Stomatovou a ukrajinistku Lenku Víchovou.
Účastníci se také dozvěděli o době dávno minulé, a sice o období baroka. Při této příležitosti se podívali do poutního areálu Sopoty u Sobíňova. „Sopoty dodnes poměrně věrně odráží dobu 18. století. Studenti tak mohli nahlédnout pod pokličku barokní zbožnosti, vcítit se zčásti do myšlení a doby tehdejšího člověka a prohlédnout si detailně kostel a přilehlý areál, ve kterém je barokní genius loci stále přítomný,“ vysvětluje lektor školy Martin Firon, proč zvolil právě toto místo.
Řeč byla i o moderních dějinách. Poslední den před odjezdem si povídali o období vzniku Československa. Toto téma se nabízelo, protože škola probíhala v době státního svátku připomínajícího tyto události, a vyvolávalo vášnivé diskuze.
I přes propagaci akce na středních školách v okolí se pořadatelům nepodařilo zajistit počet účastníků, který by byl adekvátní. Na základě besedy na havlíčkobrodském gymnáziu se přihlásila pouze jedna studentka Daniela Dvořanová. „Milan Pilař u nás prezentoval Letní žurnalistickou školu a zmínil i tento kurz. Historie mě odjakživa baví, tak jsem se přihlásila. Během těch pár dní jsem se seznámila s lidmi, kteří mají stejný zájem. Vedli jsme nespočet debat, díky kterým jsem se naučila na věci pohlížet více kriticky a z různých úhlů pohledu,“ říká.
Organizátoři už chystají další ročník Podzimní školy Josefa Kalvody. Ten se bude konat od pátku 25. do středy 30. října 2024.
Více informací najdou zájemci na webu školy: www.psjk.cz, kde je také archiv prvního ročníku a přihláška.
Alžběta Neporová
