Jsou tak maličké a nenápadné, snadno by se daly přehlédnout. Ale přehlédnout bychom je určitě neměli! Jsou to knížečky z edice Mikroliška, kterou vydává nakladatelství Běžíliška. Příští rok to bude 10 let, co vyšly první maličké sešitky této řady. Je jich zatím na trhu dvacet a s výjimkou prvního titulu: O panáčkovi autorek Jany Šrámkové a Anny Mastníkové (2014) se jedná o knížečky veršované. Ač je edice obecně vnímána jako řada titulů pro nejmenší, nejde rozhodně jen o hromádku novodobých říkadel pro batolata. Vedle titulů opravdu vhodných hlavně pro drobečky, například Kočičí tanec Radka Malého a Františka Petráka (2018), tu najdeme hravé básničky pro děti ve školkovém věku, například Nezbedný semafor Šárky Krejčí a Anastasie Stročkové (2014), ale také tituly, které se hodí jako první čtení pro děti ve škole. Mnoho z nich baví i moje druháčky – například legrační Na mamuta Ireny a Milana Šťastných ve spolupráci s Leonou Hlavinkovou (2017) nebo Máme doma vysavač Jirky Víchy a Kačky Illnerové (2021).
Ukázka z titulu Na mamuta: „(…) Nikdo ať už nedutá, / číháme na mamuta. / Už se blíží, zem se třese, / téhle léčce nevyhne se. / Za minutou minuta, / už ho máme, mamuta! / Jen ho někdo musí praštit, / abychom ho mohli zbaštit. (…)“
Najdeme tu také kousky jemné a citlivé, ale na notu maličko vážnější, přestože stále hravé a veselé Na dlouhou trať Robina Krále a Terezy Ščerbové (2016) nebo Franta spadl blízko školy téhož autora textu a ilustrátorky Terezy Vostradovské (2015). Tématem obou je úraz a čtenářská atraktivita okamžitě stoupne, řeknete-li dětem, že se jedná o skutečné události.
Ukázka z titulu Na dlouhou trať: „(…) Doběhnout do cíle! / Pak, ještě k tomu, / nasednout na kolo, / vyrazit domů. / Teď už jen zatočit doleva / okolo maršála Koněva. / Jenomže krrrr, bum, třísk, / zrovna v tu ránu / se nikdo nedíval / na druhou stranu. / Šárka je na kousky – je jich tak šest. / „Teď budeme každý žít na vlastní pěst!“ / „My jdeme na pivo, jakýpak pohyb!“ / – takhle se rozhodly svobodné nohy. / „Klidně se, hlavo, stav na hlavu, / měla jsi sledovat dopravu.(…)“
Soulad ilustrací a textů je vždy skvělý, je to jedna z jistot, již v případě všech titulů nakladatelství Běžíliška máme vždycky. Mnoho knih tohoto nakladatelství vzniká jako společné dílo, rodící se pod rukama autora textu a ilustrátora souběžně, nikoliv pouze obvyklým postupem nejprve text, potom ilustrace. Běžíliška nám opakovaně připomíná, že i knihy pro malé děti mohou být a měly by být krásné a výtvarně hodnotné.
Na letošním zářijovém Baolétě, literárním festivalu, který nahradil známý táborský Tabook, byly pokřtěny zatím poslední dva tituly této krásné řady. Jsou to Bláznivé sny Petříčka Pána (2023) autorské dvojice Radek Malý a Dorota Šebková a Sardinku znal jsem rozpustilou (2023) Jana Frolíka a Petry Palíškové. První zmiňovaný je povídáním o snech a krásně se hodí pro děti předškolní na večerní nebo odpolední čtení, když jsou děti hodně unavené a potřebujete něco maličkého jako literární rozloučení před tím, než se dostaví sny skutečné. Líbí se mi to hravé propojení s tématem Petra Pana, zpracování i ilustrace. Najdeme tu sen o těžkém rozhodnutí, strašidelný, furiózní, sen o síle čísla 3, sen o něčem tajném, o okřídlencích a taky jeden sen „pro Andreu s andulkama“. Poslední zmíněný svazeček se svou jednoznačností a jednoduchostí verše hodí pro skupinu malých předčtenářů. A to zejména těch, kteří si libují ve zvířátkových tématech. Krom obvyklých živočišných druhů, které se vyskytují v dětské literatuře často, jako třeba velryba, žabka nebo králík, tu najdeme i tvory méně často zastoupené, jako jsou octomilka nebo piloun s kladivounem. „(…) Poznal jsem taky velrybu, / vršila chybu na chybu, / když v televizním soutěžení / prohlásila, že savec není. / Považuje se za rybu.“
Knížečky z Mikrolišky vypadají nenápadně a mnohdy se na policích knihkupectví a knihoven ztrácejí. Je to veliká škoda, protože se v Česku jedná o unikátní nakladatelský počin. Mikroliška není zajímavá jen proto, že po osvěžující, vtipné a hlavně současné poezii je neustále sháňka zejména mezi pedagogy, ale také proto, že Běžíliška dává prostor jak kvalitním českým etablovaným autorům, tak začínajícím nováčkům (spisovatelským i ilustrátorským) s velkým potenciálem. S Mikroliškou se nám tak do ruky dostávají tipy na to, koho na české literární scéně sledovat. Malé sešitky se navíc hodí jako finančně dostupné, ale hodnotné dárky pro kamarády a spolužáky ve škole i ve školce, do mikulášských punčoch a adventních kalendářů, do tombol na maškarních plesech a vánočních besídkách. Můžete si je strčit do kabelky či batohu a mít je vždy po ruce – v čekárně, ve frontě na pokladnu, ve vlaku či v letadle. Knihovníci a knihkupci je mohou mít nachystané u počítače, a když uvidí dospělého, který půjčuje či nakupuje knihy pro menší děti, mohou Mikrolišku, kterou možná v záplavě knih přehlédl, nabídnout.
Myslím, že by si Mikroliška zasloužila pěkný samostatný stojan, v jakých v zahraničí nacházíme například kapesní knížečky z řady Pixie Books, ale chápu, že finanční náročnost výroby a distribuce je za hranicí možností malého nakladatelství. Mikroliščí produkce by se dala prezentovat také v nějakém průhledném kapsáři, tak aby byly dobře vidět krásné obálky a knihy bylo možné snadno vytáhnout, případně „na stojáka“ na úzké poličce vyplňující nějaký jinak hluchý prostor.
Zkuste se po Mikrolišce poohlédnout, stojí to za to.
Mgr. Petra Schwarzová Žallmannová, autorka blogu Opičí matka
