Příběhy spjaté se starověkým Egyptem vždy vyvolávaly ve čtenářích emoce spojené s dobrodružstvím, nebezpečím, poklady. Autoři jako Mika Waltari, Philipp Vandenberg, Wilbur Smith a jiní je dokázali zpracovat do napínavé beletristické podoby. Přesto největší příběhy píše život, proto bylo pro připravovaný program v listopadu 2022 téma jasné: Objevení hrobky faraona Tutanchamona, od jejíhož objevení uběhlo 3. listopadu 2022 rovných 100 let. Společně s dětmi jsme se pomocí fiktivního deníku přenesli do života Howarda Cartera a během 180 minutového programu se seznamovali s archeologovým dětstvím, dospíváním i obdobím jeho největších objevitelských cest. Zároveň jsme se zamýšleli nad tím, jakou roli může hrát osobní deník v našem životě (nebo jak může ovlivnit životy lidí, kteří si jej přečtou).
Cílem programu dle Bloomovy taxonomie bylo, aby si žáci osvojili znalosti (reprodukce informací z textu o životě Howarda Cartera), porozuměli významu deníků a aby sami (pomocí deníkového záznamu) zhodnotili přínos získaných informací do svého života.
Program byl určený žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, konkrétně se zrakovým postižením a komunikačními vadami. Jednalo se cca o 20 žáků druhého stupně základní školy. V souvislosti s těmito specifiky byly upraveny texty o Howardu Carterovi z Wikipedie, vytištěny tučným písmem ve fontu Ariel, velikost 22 a paralelně převedeny do Braillova písma. Všechny aktivity byly modelovány tak, aby přinášely i jiné než vizuální vjemy – tvořilo se z modelovací hmoty, pracovalo se s kinetickým pískem, formičkami ve tvaru pyramid, hmatovým bludištěm.
Autor fotografie: Helena Hubatková Selucká
V jednotlivých úkolech žáci chodili po knihovně, hledali připravená stanoviště a na nich plnili úkoly. Netradiční formou se tak seznamovali také s knihovnou a jejími službami. Navštívili registrace, sklad, zvukovou knihovnu a výpůjční halu. Během svého putování vyráběli ochranný amulet s Horovým okem, hledali knihy o Egyptě – naučnou a beletrii, vyráběli pyramidu z písku a snažili se ji transportovat z jednoho místa na druhé (aniž by ji poškodili) a hledali cestu bludištěm.
Kromě textů o Howardu Carterovi jsme pracovali s knihou Ivany Peroutkové: Anička u moře. V ní dívka třetí třídy odjíždí s rodiči na dovolenou do Egypta, kde se seznamuje nejen s touto zemí a jejími specifiky, ale v závěru knížky se vydává i na návštěvu do pyramidy a pomocí svého deníku velmi přesně popisuje nejen cestu k nalezišti, ale i její rozporuplné pocity z vystavené mumie. Ta se stala hlavním motivem závěru programu. Společně s dětmi jsme „mumifikovali jablko“, aby se děti seznámily i s fyzikálními jevy, které mumifikaci provázejí.
Autor fotografie: Eva Miksová
Program vznikl s cílem ukázat, jak je důležité věnovat se v knihovnách i událostem, které odkazují na svět „teď a tady“. Navazoval také na možnost navštívit tehdy právě probíhající výstavu o objevu Tutanchamonovy hrobky v Brně i na fakt, že v Kapucínské hrobce poblíž knihovny je možné zhlédnout mumifikované pozůstatky tamních mnichů. Jeho cílem bylo také propojit literaturu s dalšími předměty (fyzikou).
Rozpracovaný program, včetně návodu na výrobu mumifikovaného jablka, najdete zde: https://docs.google.com/document/d/1CC_Hm9KX1kkuK9l-VLa80A73YzWVokWtJzcjJ7s8yLc/edit?usp=sharing
Mgr. Helena Hubatková Selucká, Filozofická fakulta Masarykovy Univerzity
