Dobrý den, jsem Kleofáš. Knihovní skřítek. Už jsem vám kdysi vypravoval, co se děje v naší knihovně, kam chodí obvykle úplně normální čtenáři. Jen čas od času se objeví někdo, kdo si knihovnu splete s… to si doplňte podle kontextu sami. V každém případě jsou chvíle, kdy ani já nechápu, kam měl dotyčný původně namířeno…
Spoustu zážitků máme z budovy, ve které naše knihovna sídlila do roku 2020.
28. 8. 2018, návštěvník Studovny: „Paní, svítí vám sem slunce? Ano? A od kolika hodin?“
4. 5. 2020, vestibul Staré radnice
Slečna a mladý pán: „Dobrý den, můžeme se na něco zeptat?“
Knihovnice: „Jen se ptejte, když budu vědět, ráda vám odpovím.“
Mladý pán: „Víte, my bysme se chtěli vzít.“
Knihovnice: „No, to je pěkné, a co já s tím?“
Mladý pán: „My bysme to někde chtěli nahlásit.“
Knihovnice: „Aha, tak to musíte jít na městský úřad, tady je knihovna.“
Nebo jsme dostávali takové dotazy, které můžou zaznít kdekoli:
12. 11. 2015, Studovna
„Dobrý den, já jsem se přišel zeptat na tu univerzitu posledního věku.“
23. 6. 2016, m-centrum
„Slečno, potřebuji pomoct. Letěl jsem letadlem z Dublinu s takovou partou lidí. Vy umíte v tom internetu, já bych se s nimi chtěl zkontaktovat.“
„A víte jméno někoho z nich nebo něco konkrétního?“
„No nevím, ale napište to do toho Seznamu, ne? Tam to viděj všichni.“
Únor 2018
Přijde pán na validační místo a chce validovat: „Paní, nevíte náhodou, na co to potřebuju?“
Březen 2018
Knihovnice ke čtenáři: „Když víte číslo karty, můžete se podívat na historii svých výpůjček přes internet.“
Čtenář (roč. 1969): „Vypadám snad na to, že umím s počítačem? Vy máte sice hezké modré oči… ale v hlavě toho asi moc nemáte…“
Prosinec 2018
„Kamarádka mi poradila knížku, ale znám jenom autora. Martin Sova. A v názvu je Scarlett. Ona si to půjčovala v Praze na Žižkově v pobočce, tak ji možná ani nemáte.“
Po dlouhém hledání se z ní vyklubala kniha Martincová: Šarlotin anděl.
Krásné zážitky se začínají kupit už i z nové budovy:
Studovna, 26. 2. 2022
Slečna: „Dobrý den, já se jdu zeptat, jestli nesháníte někoho na výpomoc.“
Vedoucí: „Zatím ne, ale pošlete nám e-mailem svoji nabídku a my se vám ozveme.“
Slečna: „Víte, já jsem ve třetím týdnu rizikového těhotenství a sháním nějakou lehčí práci, abych přítelovi finančně vypomohla.“
Studovna, 30. 9. 2022
Pán se sukovicí: „Dobrý den, odkud a kam dnes fouká vítr a jak dlouho bude foukat? Chci jít chytat candáty, tak to potřebuju vědět.“
Září 2021
Přijde chlap k Centrálnímu pultu a předloží list papíru se slovy: „Do zítřka to bude přeložené, jo?!“
Knihovnice: „Prosím?“
Chlap: „No, potřebuju to přeložit do ukrajinštiny.“
Knihovnice: „Ale my tady nic nepřekládáme.“
Chlap: „Ale slovníky tu máte, ne?!“
2.11.2021
Přijde slečna k infobodu:
„Paní, já hledám tu knihu od Orwella.“
Knihovnice: „Kterou? On jich napsal víc.“
Slečna: „Takovou tu, jak se jmenuje jako nějakej letopočet.“
Knihovnice: „Myslíte 1984?“
Slečna: „To já nevím. Jestli jinej letopočet nenapsal, tak tu.“
18. 11. 2021
Paní se ptá: „Kde najdu Krále Lávru od Havlíčka? Je dostupná, ale na regále není jedinej Borovskej.“
Knihovnice: „Havlíček se hledá pod Há.“
Paní: „A to jako proč?“
Knihovnice: „Protože se jmenuje Havlíček.“
18. 7. 2022
Knihovnice u infobodu objednává pro čtenářku knihu ze skladu. Přihlašuje se na její konto do katalogu. Opíše číslo průkazky a ptá se: „Potřebuji váš PIN. Kdy jste se narodila? Rok?“ Paní nahlásí poslední dvě čísla roku. „Měsíc?“ „Srpen.“ „Děkuji. A den?“ „Myslím středa…“ odvětí čtenářka. „To snad ani ne…“ je knihovnice viditelně zaskočená. „Ale jo, to vím naprosto přesně!“ trvá na svém čtenářka.
A některé návštěvníky rozloha a vymoženosti nové budovy vysloveně zaskočily:
8. 11. 2021
Studentovi v knihovně zazvoní mobil:
Volaný: „No kde seš, vole?“
Volající: „V knihovně, vole, já jsem se tu asi ztratil. Kde seš ty, vole?“
Volaný: „No v knihovně.“
Volající: „A kde?“
Volaný: „Nevím, někde nahoře, šli jsme po schodech.“
Volající: „Jdu za vámi.“
Volaný: „Radši vole počkej venku, abysme se našli.“
22. 11. 2021
Dvě seniorky se přišly podívat do nové knihovny. V oddělení naučná/beletrie se obdivně dívají na on-line vyhledávače, zkoušejí klikat na vyhledávací okénka a radostně piští, když se jim na monitoru objeví klávesnice s písmeny. Pak se ta jedna otočí na druhou stranu, kde je na regále tabulka se znaky MDT a jejich slovním vyjádřením. Prstem tiskne čísla s barvičkami, šťouchá do písmen, a pak zklamaně říká: „Hm, tady jim to nefunguje.“
A to by bylo pro dnešek všechno, ale nebojte se. Mám dost velké uši a neustále je natahuju po dalších zajímavostech. Až zase něco odposlechnu, hned se vám ozvu.
Váš Kleofáš!
