Jak na sv. Martina

Veronika je autorkou blogu pesleri.blogspot.com, který je, jak sama uvádí, pelmel o knihách vaření, aktivitách venku a mnohém dalším. My si vybíráme ta knižní témata.
(pozn. redakce)

Máme rádi různé zvyky, svátky a slavnosti. Takže ani svátek svatého Martina si  nemůžeme nechat ujít. Už několik let. A už několik let za sebou v podobném duchu. Jen detaily se různí.

Začínáme čtením knížek. Příběh o svatém Martinovi lze nalézt v mnoha knížkách. U nás jsou oblíbené ty na fotce. Děti mají nejraději Čekání na Vánoce od Andrei Popprové. Příběhem svatého Martina knížka začíná a čtením se můžete bavit následující čas a advent až do Vánoc. Svatomartinský příběh najdete třeba i TU na webu.

Svátek svatého Martina je neodmyslitelně spjat s makovými svatomartinskými rohlíčky, vypečenou husičkou a dalšími jídly z husího masa. Obojí vychází z různých verzí příběhu. My si rohlíčky neodpustíme nikdy. Jsou vlastně takovým zobrazením podkoviček koně sv. Martina (a také jsem jim podkovy někde říká) a je dobré se o ně s někým rozdělit. Tak jako se sv. Martin podělil o svůj plášť, tak jako s nimi dříve obdarovávala děvčata své hochy, či je dostávali čeledíni a děvečky, když opouštěli právě na sv. Martina službu. Recept najdete i v knížce Čekání na Vánoce, my je ale děláme podle receptu Kamily Skopové z knížky Rodinné stříbro.

RECEPT
Z jedné kostičky kvasnic si připravíme kvásek a dále z 50 dkg hladké mouky, 15 dkg másla, 6 dkg moučkového cukru, 2 žloutků, citronové kůry, soli a vlažného mléka zaděláme tužší pružné těsto. Necháme vykynout. Z dobře vypracovaného kynutého těsta rozválíme placku, nakrájíme ji na trojúhelníky, které pomažeme teplým máslem. Posypeme je mletým mákem s cukrem, špetkou skořice a zatočíme na menší rohlíčky. Necháme vykynout, potřeme žloutkem a upečeme.

A pokud si netroufáte na těsto kynuté (které je pro některé trochu ošidné, taky mi nevyjde úplně vždycky), zkuste rohlíčky z křehkého těsta. Rohlíčky jsou opravdu křehoučké a výborné! A na těsto vám stačí tři suroviny: 500 g hladké mouky, smetana ke šlehání (180 ml) a 1 máslo. Ze surovin zpracujeme těsto, které necháme 1- 2 hodiny v lednici odpočívat. Asi čtvrtinu těsta rozválíme na kruh o průměru cca 25 cm. Kruh rozdělíme na šestiny a potřeme makovou nádivkou (možno i ořechovou nebo tvarohem). Každý trojúhelník rolujeme od širšího konce k užšímu a mírně zahneme. Pečeme dorůžova cca 30 minut při 170 stupních. Ještě teplé obalíme v moučkovém cukru smíchaném s cukrem vanilkovým. Makovou nádivkou připravuji z mletého máku smíchaného s moučkovým cukrem a trochou skořice, který smíchám s teplým mlékem do konzistence husté kaše.

Husičku si ale odpustíme vždy, protože máme doma vegetariána. Obvykle si tedy místo toho uvaříme bramborovo-jáhlové knedlíky plněné uzeným tofu. Pěkně s kopcem zelí a osmažené cibulky. Potřebujeme se před zimou trochu omastit. :-) Velmi dobré jsou i sangrické knedlíky, na které najdete recept TU na blogu. Místo cukety můžete použít i celer nebo lilek.

Abychom o husu tak úplně nepřišli, vyrobíme si ji občas z papíru. Stačí větší a menší papírový talířek. Návod na výrobu najdete TU. Husu můžete vyrobit i z papírmaše jako lampiónek. Tip máme z podzimního čísla časopisu Rozmarýnka (víc viz foto).

A co dál? No dál přeci světlo, světýlka a lampiony. Světla venku ubývá, tak si ho lákáme alespoň domů. Lampiónky se dají udělat třeba z pergamenového papíru, vydlabat z řepy, celeru nebo dýniček, jako to dělali naši předkové. Použít můžete i vydlabaný pomeranč.

I lampiónek lze vyrobit pomocí papírmaše. Inspiraci jsme našli zase v Rozmarýnce.

A tyhle lampičky ze skleniček jsou hodně jednoduché. Návod na tyhle a několik dalších (nejen) dušičkových lampiček najdete v článku na blogu TU.

A pokud svatý Martin na bílém koni nakonec nepřijede, můžete si koníka zkusit nakreslit či namalovat. Náš první koník je kreslený zmizíkem na inkoustem namalovanou čtvrtku.

Druhý koník je domalovaný bílou barvou z otisku nohy. Na modrý papír se otiskne noha, domaluje se hříva, uši a pár detailů a je hotovo.

Z kartonu si můžete vyrobit podkovu, kterou dozdobíte připínáčky a vločkami z raznice. Na dveřích vypadá skvěle.

Nebo si „vymalujte“ zasněženou krajinu s vločkami a koníkem sv. Martina. Nejprve je třeba si připravit šablony, přes které se bude stříkat barva. Z obyčejného papíru si děti vystříhají vločky (lépe ve výsledku vypadají ty, která mají větší prostřihy, tj. “oka”) a také koníka. Nebo cokoliv jiného, budete-li tvořit později v zimě (sněhuláka, zasněženou chaloupku s vystřiženými okny a dalšími detaily apod.). Snažím se nepoužívat žádné šablony, jsem raději, když si děti obrázek předkreslí samy. Alespoň tak nejsou všechny výtvory úplně stejné, což se často stává, protože mají tendenci “obkreslovat” navzájem. :-) Vystříhané šablony se potom umístí na tmavší barevný papír (lépe je šablony trochu navlhčit houbičkou, aby lépe k papíru přilnuly), a přes starý kartáček se přestříkají bílou barvou. My jsme rozředili temperu trochou vody. Kartáček se pak namočí do barvy a nad papírem se prstem přejíždí přes štětiny, aby odstřikovaly jemné kapičky. Pokud s tím děti nemají zkušenost, je lepší techniku natrénovat nejprve někde vedle. Barvy nesmí být moc, menší děti to obvykle úplně neodhadnou, ale ani větší kapky nejsou na škodu – o to větší chumelenice.

Na inspiraci z časopisu Puntík nakonec nedošlo, ale určitě si koníka z ruličky od toaletního papíru vyrobíme příští rok.

ODKAZY, MATERIÁLY, PRACOVNÍ LISTY

Materiálů ke stažení ke sv. Martinovi se dá na internetu najít velká spousta. Nám se velmi líbil celý soubor pracovních listů zpracovaný podle metod krického myšlení. Za 45 Kč si ho můžete stáhnout TU. Velké množství materiálů lze najít na stránkách deti.vira.cz. Koníky k dotvoření a k vymalování si můžete stáhnout na stránkách ilustrátorky Venduly Hegerové TU a pracovní listy tamtéž TU.

Velké množství videí k tématu a dva pracovní listy najdete na webu České televize ČT edu TU.
Povídání o svatém Martinovi najdete i ve skvělém video seriálu Naše tradice nebo si poslechněte audio Můj první kalendář.

A pár pranostik nakonec:

  • Na svatého Martina bývá dobrá peřina.
  • Na svatého Martina kouřívá se z komína.
  • Svatý Martin přijíždí na bílém koni.
  • Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
  • Martin a Kateřina na blátě – vánoce na ledě.
  • Martinův led bude voda hned.
  • Jižní vítr na Martina – mírná zima.
  • Na svatého Martina nejlepší je husina; pohleď na hruď i na kosti, poznáš, jaká zima se přihostí.
  • Na svatého Martina husa nejpěkněji zpívá (na pekáči).
  • Svatý Martin usedá s díkem u teplých kamen.

Mgr. Veronika Peslerová