Ve dnech 9.-11. listopadu jsem v Krajské knihovně Vysočiny společně s regionálními knihovnicemi a knihovníky prozkoumával tři z témat, která měla za cíl ukázat nové možnosti ve službách knihoven. Byl jsem moc rád, že se nás i přes aktuální situaci sešlo dost, a troufám si tvrdit, že kolegyně a kolegové si z přednášek odnášeli alespoň trochu nadšení, které jsem chtěl předat, a nové informace, na kterých mohou nové služby ve svých organizacích stavět.
První přednáškou byl blok nazvaný „Moderní technologie v knihovnách: 3D tisk, gravírování a herna“, ve kterém jsem hovořil o možnosti rozšířit služby knihoven o 3D tisk, laserové gravírování nebo například tiskárnu, která umí tisknout i na textil.
3D tisk v knihovnách není novinkou a některé knihovny ho nabízejí již několik let jako službu pro své čtenáře, anebo ho využívají pro vlastní prospěch nebo snížení nákladů za nákup některých předmětů. Obsluha 3D tiskárny již dnes není velká věda a trochu technicky znalý uživatel může možnosti 3D tiskárny změnit ve velkou výhodu a přidanou hodnotu – i v knihovně. Jak by se vám líbily například zarážky na knihy s vlastním motivem? Nebo by mohly být zajímavé například ceny do soutěží, které vaši uživatelé nikde jinde než u vás nezískají. V neposlední řadě vlastník 3D tiskárny umí opravit poškozené plastové díly deskových her, některé díly nahradit úplně nebo vytisknout díl k poškozenému spotřebiči. Třešničkou na pomyslném dortu schopností 3D tiskárny je možnost tisknout dekorace, miniatury nebo hlavolamy. Při výběru tiskárny doporučuji poslouchat toho, kdo ji bude využívat. Máte možnost koupit dvě hlavní technologie, které jsou dnes na pořizovací náklady na stejných příčkách a liší se vlastně jen způsob užití. Klasickou technologií je FDM tisk, tedy tisk za pomoci tavení plastové struny a její přesné umisťování v tenkých vrstvách na sebe. FDM je na obsluhu nejjednodušší způsob tisku, údržba tiskárny je snadná a dobře nastavená tiskárna téměř žádnou údržbu nepotřebuje (krom běžné provozní).
Nevýhodou FDM tisku pak je jednoznačně „kvalita“, FDM tisk není schopen vytvářet jemné detaily, například na malých miniaturách a má problém s tiskem, který se přímo nedotýká tiskové plochy – například postavička s lukem v ruce. Hodně záleží na modelu. Ale větší předměty bez důrazu na velmi jemné detaily zvládne FDM tisk perfektně, to jsme si ukázali i přímo na přednášce, kde jsem tisknul zarážku do dveří a prezentoval výtisky kolegů z Krajské knihovny Vysočiny i Městské knihovny v Ostrově. FDM tiskárny startují již na 4 000Kč a ty nejlepší hobby tiskárny atakují cenovku kolem 30 000Kč. Kilogram tiskového materiálu koupíte od 350 Kč do 1200 Kč podle jeho výsledných parametrů (barva, pružnost, trvanlivost, …). Musím také zmínit technologie SLA, kdy tisk probíhá z tzv. resinu, což je speciální tekutá pryskyřice, která se vytvrzuje UV světlem. Na těchto tiskárnách se často tisknou miniaturní postavičky s extrémními detaily. Bohužel, manipulace s SLA tiskárnou a její údržba je poměrně náročná. Resin je velmi toxický, lepí se na každý povrch a nepříjemně zapáchá. Výsledné detaily tisku jsou ale ohromující.
Další částí přednášky byla debata o gravírování pomocí laseru, jako ukázku jsem na místě měl malý laserový plotr, který svým výkonem (5W) umí gravírovat do dřeva, papíru nebo kůže. Tenčí tloušťky dřeva umí dokonce i řezat. Věřím, že pro uživatele knihovny by možnost nechat si něco vygravírovat mohla být zajímavá a z reakcí kolegyň a kolegů jsem usoudil, že si dokázali ihned představit, jak takovou gravírku ve své knihovně využít.
V poslední části přednášky jsem se zaměřil na svůj projekt, který jsem v Městské knihovně Ostrov spustil před dvěma lety jako nápad a díky vedení knihovny i úžasným kolegyním se nám ho společnými silami podařilo v srpnu 2021 úspěšně dokončit. Mluvím o rekonstrukci bývalého skladu knihovny na klubovnu zaměřenou na technologie, vzdělávání a zábavu. Knihovna tak získala přesně ten prostor, kam se nestydí chodit středoškoláci, rádi ho navštěvují děti z druhé poloviny druhého stupně základních škol, a zároveň tam rádi zavítají i klienti v produktivním věku, kteří zde hledají jinou formu relaxace, než je kniha. Ostrovská herna má ve svém portfoliu několik výkonných herních počítačů, které neslouží jen k hraní, ale je zde možnost střihu videa a audia, práce s grafickými programy nebo tvorba her a aplikací. Pro relaxaci, zábavu i vzdělávání je k dispozici virtuální realita Valve Index, která uživatelům umožní ponořit se do virtuálního světa, který je tak různorodý, že při každé návštěvě můžete zažít něco úplně jiného. Klubovna disponuje i 3D tiskárnou pro potřeby klientů i knihovny samotné. V klubovně je k dispozici i technické vybavení pro natáčení videoobsahu (YouTube koutek), velkoformátovou videoprojekci nebo hraní náročnějších deskových her.
Druhou přednáškou byl blok „Virtuální realita pro knihovny, zábavné i vzdělávací programy“, ve které jsem hovořil o výběru, nákupu a provozu virtuální reality v knihovně, jejich úskalích a hlavně nákladech na pořízení i provoz. Společně jsme s kolegyněmi a kolegy debatovali o možnostech využití ve službách a všichni měli možnost se do světa virtuální reality ponořit osobně v několika vybraných aplikacích – od relaxace na mořském dně až po adrenalinovou jízdu na horské dráze. O tomhle se prostě nedá psát, ale musí se to zažít.
Poslední den mé návštěvy KKV jsem přednášel na téma „Tvorba a udržování on-line služeb pro vzdělávání a zábavu“. Čistě teoretická přednáška s debatou byla velmi podnětná a já odjížděl s několika zajímavými nápady, co realizovat pro knihovny a pomoci jim tak při realizaci on-line vzdělávání.
Společně jsme hovořili o platformách, které vzdělávání a on-line komunikaci umožňují, od platforem, které díky pandemické krizi známe skoro všichni (MS Team, Zoom, …), až po platformy, které teprve čekají na objevení ze stran knihoven, a obsahově jsou nyní spíš zaměřeny čistě na zábavu (YouTube, Twitch, …). U těchto platforem bylo klíčové vymezit si možnosti, výhody a nevýhody používání každé z nich a důvody, proč je často spíše kombinovat, než využívat cíleně jen jednu.
Jednu z platforem, kterou bych chtěl vypíchnout jako tu, na kterou se zaměřit v knihovnách, je MOODLE. Pokud by se něco mělo stát základem pro on-line vzdělávání, je tato platforma pro knihovny tou nejlepší cestou. Umožňuje připravovat kompletní kurzy, lekce a kolekce vzdělávacích programů. Platforma umožňuje propojení s dalšími aplikacemi (vkládání YouTube obsahu) a je připravena vzdělávat dlouhodobě. Platformu dnes již běžně velmi úspěšně využívají vysoké školy i střední školy. Je dostupná zdarma a její instalace může být u některých poskytovatelů webových hostingů velice jednoduchá.
V závěru své přednášky jsem mluvil i o projektech, které jsou nákladnější nebo komplikovanější na realizaci, tedy o webových soutěžích. Prezentoval jsem zde několik vlastních aplikací pro různé typy soutěží, které jsme v knihovně nebo mé neziskové organizaci realizovali, a mluvil jsem i o tom, jak si podobné soutěže můžeme navrhnout sami v prostředí on-line dokumentů, jako jsou například Google formuláře.
Po všech těchto přednáškách je mým posledním tipem pro realizaci netradičních služeb ve vašich organizacích to, že vše stojí a padá na lidech. Pokud sami ve svých řadách nemáte technické nadšence, budete se s 3D tiskárnou, virtuální realitou, Moodlem nebo laserovou gravírovačkou velmi trápit – a to by byla škoda. Ještě než se pustíte do realizace projektů a nákupu techniky, zkuste ve svém okolí najít někoho, kdo vám se vším tím novým pomůže. Vřele doporučuji oslovit skupiny uživatelů na sociálních sítích, kde najdete skupiny lidí, kteří mají jako hobby právě třeba 3D tisk, mezi těmi tisíci uživateli bude určitě i někdo, kdo bude z vašeho okolí a bude ochoten pomoci. 3D tiskaři pak nemají daleko k tomu, aby se velmi rychle a hlavně rádi dostali do práce s laserovým gravírovacím ploterem. Nadšený středoškolský student do programování vaše klienty může dostat k programování robotů (Micro:bit, Arduino, …) nebo vám pomůže s nasazením Moodle.
Jsem velice rád, že je ze strany knihoven stále silná snaha modernizovat své služby, nabízet svým klientům další možnosti, jak knihovnu využívat, a věřím, že úžasná knihovní síť v ČR zatím stále neřekla své poslední slovo ve veřejném životě města, obce nebo té nejmenší vesničky.
Moc děkuji Krajské knihovně Vysočiny za pozvání, ve vašem regionu jsem opět velice rád strávil příjemné tři dny a budu se těšit na další přednášky, které pro vás již připravujeme na rok 2022.
Ondřej Douša (DOUŠA.tech a CZLAN z.s.; https://dousa.tech / https://czlan.cz)
