Veronika je autorkou blogu pesleri.blogspot.com, který je, jak sama uvádí, pelmel o knihách vaření, aktivitách venku a mnohém dalším. My si vybíráme ta knižní témata.
(pozn. redakce)
K 17. listopadu nemáme žádné speciální aktivity, jako je tomu třeba k 28. říjnu a stému výročí založení republiky. Prostě si jen čteme, povídáme, případně koukáme na videa. Každý rok je to trochu jiné, každý rok jinak intenzivní. Někdy se jen okrajově zmíním, někdy dlouze debatujeme. A nejen toho 17. Podle toho, jak je zrovna chuť. A knížky nám u povídání hodně pomáhají. Myslím, že není úplně snadné k tématu nesvobody, doby komunismu a sametové revoluce v literatuře pro děti a mládež něco najít, i když v poslední době vyšlo hodně nových knih, nabízím proto náš výběr.
V naučné či populárně naučné literatuře pro děti takový problém není. Téměř v každé historické naučné knize alespoň zmínku najdete. Tady jsou některé z knih, které pravidelně pročítáme my.
A z beletrie třeba:
Knihy Pavla Čecha máme moc rádi. Textu v nich obvykle moc není, ale to vůbec nevadí, protože ilustrace to směle vyvažují. V knížce A (Petrkov, 2016) o nesvobodě jde autor ještě do většího extrému. Tady totiž není text vůbec žádný. Resp. vyskytuje se tu pouze písmeno A. Je to příběh chlapce s číslem 21868 na rádiovce. Odehrává se ve městě, v němž jediné správné názory symbolizuje písmeno A. AAAA zní z amplionů, A je ve znaku města, na praporech, i praporcích, jimiž mávají děti, je na transparentech, ale i na každé knížce za výlohou knihkupectví, na stravenkách,…. Jenom písmeno A se učí ve školách, A proniká do moderní architektury, lidé jej skandují, jsou ho plné noviny, i vyšetření zraku probíhá pouze na velikosti písmene A. Je to vtip, hrozba, minulost, nadsázka, absurdita, a hlavně všechno dohromady. Kniha beze slov, kniha mnoha lidských příběhů, komiks, jehož obrázky poskytují mnoho příležitostí ke kladení otázek i hledání odpovědí. Kniha, jejíž příběh je napínavý a končí happy endem, kniha o diktatuře písmene A. Kniha se velmi dobře hodí jako odrazový můstek pro povídání o nesvobodě.
Petr Sís je další náš oblíbený autor. V knížce ZEĎ (Labyrint, 2007) je textu o něco víc než v té předchozí, ale milovníci ilustrací si i tady přijdou na své. Celobarevné vydání totiž kombinuje kresby, komiks a autentické obrazové deníky. Kniha malým čtenářům přibližuje léta 1948-1989, dobu komunismu a socialismu, kdy za „železnou oponou“ v Československu žili, pracovali a snili obyčejní lidé. Autobiografický příběh o posedlosti hudbou a malováním, o vládě ideologie, tíze dějin a potřebě svobody.
A ještě jedna nekomiksová. Hanna Schott napsala knihu FANY BYLA PŘI TOM (Pikola, 2019). Píše se rok 1989 v Lipsku a Fany se obrátil svět vzhůru nohama. Když se po letních prázdninách vrátí do školy, zjistí, že její kamarádka Sophie nenastoupila. A co hůř? Není jisté, jestli ji ještě někdy uvidí. Učitelé jsou tajemní a rodiče se jí snaží vysvětlit, proč někteří spolužáci zničehonic s rodiči odcestovali, Fany to ale pořád nejde do hlavy. Proč by někdo stanoval u hranic a čekal kdoví na co, když může chodit do školy nebo do práce? Fany je svědkem událostí bouřlivého podzimu, a když se jako zázrakem otevřou hranice do západního Německa, vydá se i ona se svou rodinou na velkou cestu.
Ilustrovaná antologie PŘÍBĚHY ZDÍ (Host, 2010), určená především dětem a mládeži, přináší deset povídek velkých evropských spisovatelů. Jsou to povídky mnohdy pohádkově laděné, plné nápaditých obrazů a fantazie. Berlínská zeď, hluboce zakořeněná v paměti několika generací, je dodnes symbolem odporu a utrpení. Ani po jejím pádu však lidé nepřestali stavět nové zdi. Méně symbolické, méně nápadné, přesto budované s obdobnou nenávistí, se strachem a bez touhy po dorozumění. Dosud nás obklopuje labyrint nesmyslných zdí, které rozdělují lidstvo z rasových pohnutek, kvůli odlišné víře, kultuře i pro majetek. Kniha jako velké graffiti o snu, o ideálu, namířená proti intoleranci a smutné šedi zdí, je věnována novým mladým architektům. Aby již navždy namísto tupé strnulosti zdí volili živou a tvořivou ohebnost mostů.Zastoupení autoři: Elia Barcelóová, Heinrich Böll, Andrea Camilleri, Didier Daeninckx, Max Frisch, Jiří Kratochvil, Ludmila Petruševská, Ingo Schulze, Olga Tokarczuková a Miklós Vámos.
A pak tu máme naučnou literaturu pro děti. Té je víc a víc a víc, mám z toho radost. Tematických knih už je velké množství a zajímavé je, že většina z nich jsou komiksy. Můžete si tedy podle obsahu nebo ilustrací vybrat knihu, která vám bude nejvíce vyhovovat.
U nás doma je tahle kniha takovou základnou pro povídání o historii. A nejen tahle, ale i předchozí dva díly „obrázků“. OBRÁZKY Z MODERNÍCH ČESKOSLOVENSKÝCH DĚJIN (1945–1989) (Knižní klub, 2016) Jiřího Černého jsou totiž už skoro klasikou. Bohatě ilustrovaný komiks provází dějinami poválečného Československa a érou totality ve všech jejích podobách. Přístupnou a srozumitelnou formou přivádí mladé čtenáře ke komplikované a proměnlivé době let 1945–1989 v Československu, která v mnohém předurčila i současný vývoj demokratické společnosti. Dospěláci zase zavzpomínají na svoje dětství a mládí.
ČEŠI 1989. JAK SE STAL HAVEL PREZIDENTEM (Mladá fronta, 2015) Pavla Kosatíka je pohledem do nitra sametové revoluce. Po letech komunistické totality vzniká něco nového, není ale úplně jasné co. Na první jednání Občanského fóra s komunistickým premiérem Ladislavem Adamcem nebyl Václav Havel ještě ani připuštěn, ta další už se odehrávala s ním v čele… Kniha se příliš nezajímá o to, co se dělo přímo 17. listopadu. Zajímá se spíše o následky, jak se postupně sestavovala nová vláda, jak se vybíral nový prezident. Jedná se o 8. díl velice zajímavé devítidílné komiksové série Pavla Kosatíka pokrývající významné události z let 1918-1992. Každý z dílů ilustroval jiný ilustrátor a všechny díly určitě stojí za pozornost.
Kolektiv autorů sestavil skvělou knihu JEŠTĚ JSME VE VÁLCE (Post Bellum, 2010). Tři scenáristé. Třináct špičkových českých a slovenských výtvarníků. Třináct komiksů nakreslených podle vyprávění třinácti skutečných lidí. Třináct strhujících příběhů z válečné fronty, koncetračních táborů, komunistického kriminálu i prostředí Státní bezpečnosti. Knihu připravilo občanské sdružení Post Bellum, které zaznamenává svědectví válečných veteránů, bývalých vězňů koncentračních táborů, politických vězňů, ale i komunistů a agentů StB a mnoho dalších pamětníků totalitní doby. Doporučuji pro starší děti a všechny dospělé!
A pak je tu několik knih od Zdeňka Ležáka. Všechny jsou koncipovány stejně – napůl souvislý text, napůl komiks od různých ilustrátorů/kreslířů.
SAMETOVÁ REVOLUCE (Edika, 2019) je také rozdělaná na pomyslné dvě části. Textová část čtenářům přiblíží nejen revoluční rok, ale také dějiny východního bloku už od druhé světové války. Čtenáři se podívají do jednotlivých zemí východní Evropy, na jejich vztah k Sovětskému svazu, jejich specifické verze socialismu i případný vzdor proti totalitě. Šedesátistránkový komiks se zaměřuje na rok 1989, a to především na události v našem státě. Styl vyprávění je přizpůsoben mladším čtenářům. Stostránková textová část poskytuje čtenáři obsáhlejší, ale také o něco složitější pohled na problematiku komunistické totality. V roce 1989 se zhroutil totalitní systém komunistické strany nejen u nás v Československu, ale i ve většině zemí východního bloku. U nás je tím nejvýznamnějším datem 17. listopad. Proč? Souvisí to s událostmi z roku 1939. Abychom pochopili, co se v roce 1989 stalo, je třeba dát si do souvislostí události předchozího půl století.
A ještě jedna starší od Zdeňka Ležáka. KRONIKA BOLŠEVISMU (Edika, 2017) je obsáhlá, ale zároveň i čtivá a místy vtipná kniha. Komiksový příběh: Jak to bylo doopravdy se slavnou VŘSR. V jaké situaci se nachází Rusko v říjnu 1917? Válkou vyčerpaná země se zbavila carského samoděržaví, nadále ale bojuje proti mocnostem. Přichází bolševická revoluce! Sledujte, jak vzniká první stát pod diktaturou proletariátu. A nahlédněte do života Lenina, ale i do 19. století, kdy se rodí socialismus, z něhož vzklíčí komunismus, marxismus, leninismus a další ismy.
A určitě je třeba nezapomenout na knihu od stejného autora MILADA HORÁKOVÁ (Argo, 2020), ilustrovala Štěpánka Jislová. Tahle kniha je jenom komiksová a seznamuje čtenáře s nejznámější obětí politických monstrprocesů v Československu. Milada Horáková byla 27. června 1950 popravena v Praze na Pankráci. Co o ní víme víc? Právnička, sociální pracovnice, poslankyně, aktivní účastnice prvního, druhého i třetího odboje, bojovnice za práva žen… Je toho hodně, ale stále to málo vypovídá o její skutečné osobnosti. Stostránková komiksová kniha čtenáře seznámí se životem Milady Horákové mnohem podrobněji. Kromě příběhu hlavní hrdinky kniha sleduje také osudy vedlejších postav, čímž dokresluje charakter doby. Autenticky a velmi věrně vykresluje příběh jedné z největších osobností novodobých českých dějin. Knihu bohužel momentálně nemám doma, takže fotky zatím jen od nakladatelství.
Autorem knihy 100 LET ČESKOSLOVENSKA (Edika, 2018) je také Zdeněk Ležák. Kniha se sice netýká jen let komunistické nadvlády a zahrnuje celou stovku od roku 1918, ale dlouhá desetiletí nesvobody samozřejmě v knize nechybí. V téhle knížce si připomenete ty nejdůležitější milníky stoleté historie naší republiky. Texty a ilustrace názornou i zábavnou formou mapují po desetiletích vývoj naší země od vzniku až do současnosti. Stručně, přehledně, v neobvyklém zpracování. V knížce najdete jak komiksové příběhy, tak faktografické texty, které uvádějí do širších souvislostí. Na své si tedy přijdou jak ti, kteří raději příběhy, tak „faktografisté“. Ilustroval Jakub Dušek.
A stejný ilustrátor je podepsán i pod knihou DO ŠVESTEK JSME DOMA (Knižní klub, 2018), autorem je Martin Nekola. Jaké nástrahy číhaly na uprchlíky po únoru 1948, jak těžký byl pobyt v uprchlických táborech, cesta na druhý konec světa a zvykání si na neznámé prostředí? To vše se čtenáři dozví v příběhu fiktivní rodiny Novákových, který je však postaven na reálných základech. Otec novinář, stoupenec masarykovské demokracie, je záhy po komunistickém puči přinucen okolnostmi odejít spolu s manželkou a dvěma malými dětmi do zahraničí. Na několik měsíců uvíznou v německém táboře a čekají na možnost vystěhovat se dál. Autor díky studiu archivních pramenů a korespondencí s dosud žijícími pamětníky vytvořil děj, který vrací čtenáře k tísnivým počátkům studené války a komunistického režimu. Prostřednictvím příběhu tak i mladší čtenáři skvěle poznají dobu, v které se děj odehrává.
A ještě jedna příběhová kniha, kterou dal dohromady kolektiv autorů TOTÁLNÍ NASAZENÍ (Argo, 2017). Ta obsahuje dokonce tři komiksové příběhy podle skutečných událostí. Tři příběhy žen, které se nikdy nesetkaly, a přece jejich životy spojuje podobná zkušenost – pracovní lágr. Kniha ale nevypráví jen o ubíjejících dnech, které tyto ženy a jejich rodiny trávily v továrnách, na polích pod dohledem strážných. Vypráví i o tom, co jim válka vzala, s jakými vzpomínkami a s jakou bolestí je vrhla zpět do světa. A spolu s nimi zhruba dalších 400 až 450 tisíc Čechů, českých Židů a Romů, kteří museli odjet do nacistické říše jako levná pracovní síla a jako vězni zajateckých a koncentračních táborů.
TRIKOLÓRA (CooBoo, 2019) Martina Šinkovského je skvělý komiks očima dětí, navíc na konci knihy doplněný přílohou s důležitými pojmy a jmény a také časovou osou po/listopadových událostí. Na konci roku 1989 byl mráz, který zalézal za nehty. Přesto byly ulice českých a slovenských měst plné lidí, kteří už měli plné zuby komunistické diktatury. Jak tyto společenské kotrmelce a dobu plnou elektrizujícího napětí i prvních svobodných nádechů po mnoha letech vnímá parta desetiletých dětí? Jak revolucí žije jejich malé sídliště na okraji malého okresního města? Kde sehnat trikoloru? Proč se už učitelům neříká „soudruhu“? A kdo je to ten Havelnahrad?
Komiksová kniha Josefa Kodeta OBUŠKY A NĚŽNÁ REVOLUCE (Altenberg, 2019) je o dost stručnější než knihy předchozí, ale i tak se z ní mladší čtenáři neznalí historie mohou prostřednictvím příběhu dvou dospívajících sourozenců dozvědět mnoho nového. Kniha je doplněna malým slovníkem použitých historických pojmů a podrobným přehledem událostí roku 1989 v Československu od tzv. Palachova týdne v lednu po zvolení Václava Havla prezidentem republiky na konci prosince.
A ještě jeden tip na knihu, kterou jsem sice ještě neměla v ruce, ale vypadá na první pohled hodně sympaticky. JAK TO RUPLO (TIC Brno, 2019) se sice odehrává v Brně, ale příběh je prý univerzální a zcela vystihuje atmosféru konce 80. let v jakémkoli jiném městě v ČSSR. Kniha dětskému čtenáři naprosto přehledně, a na pozadí zajímavého příběhu, zprostředkovává veškeré důležité informace o historických událostech i běžném životě lidí v té době. Tak uvidíme. 
Foto jen z webu TIC Brno.
V poslední době vyšlo i několik knih, které prostřednictvím „obyčejných“ věcí a jednotlivých událostí zprostředkovávají období sta let trvání naší republiky. A najdete v nich samozřejmě i dlouhé roky období nesvobody.
Kniha PŘÍBĚHY VĚCÍ (Labyrint, 2017) je skvělá vizuální encyklopedie, která prostřednictvím 100 artefaktů vypráví konkrétní historii naší země. Svižně psané esejistické texty přinášejí nejen faktografické údaje o dané věci a spojených událostech, ale jsou psány jako příběhy. Příběhy věcí, které utvářejí naši identitu, které nás mohou inspirovat a k nimž je podstatné se vracet a nacházet si svůj vlastní vztah. Na vzniku knihy se podílelo celkem padesát spoluautorů. Opravdu obří formát a výrazná grafická úprava zaujmou i mladší čtenáře. Nejstarší syn v ní leží už několik dní.
Podobně koncipovaná kniha DOBRÝCH 100 (Pikola, 2018) je báječná obrazová encyklopedie nabízí na více než 200 stranách výběr událostí, vynálezů, děl, ale i věcí každodenní potřeby, které měly a mnohdy stále mají na Českou republiku pozitivní dopad. Podporují myšlenku, že máme na co být hrdi, a ukazují, že na historii je možné dívat se i z jiného úhlu pohledu. Co rok, to originální barevná dvoustrana mapující jeden významný prvek. Co desetiletí, to obecnější zamyšlení a vystižení „ducha doby“. Každá dvojstránka je jiná, každou tvořil jiný ilustrátor. Kniha totiž vznikla na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni pod vedením autorky, výtvarnice a pedagožky Renáty Fučíkové. Všechny nás doma moc baví si knihou listovat.
A od Renáty Fučíkové můžeme k tématu doporučit ještě i knihu Praha v srdci. Víc ve článku TU.
Pecharová, Lenka. PO STOPÁCH STOLETÉ DÁMY. Portál, 2018.
Takhle knížka přináší pěkně přehledně rok po roce informace z celých sta let existence našeho státu. Ke každému roku tu najdete několik zajímavostí, které se tehdy staly. A jsou to nejen zásadní historické události, ale také události z kultury či sportu, občas tu najdete i různé zajímavosti či kuriozity. Víte, kdy byla vynalezena hra pexeso, kdy začal vycházet komiksový časopis Čtyřlístek či kdo v roce 1971 pronesl na pobřeží Velké Británie „já su tak šťastné…“? Pokud chcete zjistit, co všechno se stalo nejen v roce vašeho narození, určitě si tuhle knihu pořiďte.
Vyšlo i obrovské množství nejrůznějších fotografických publikací. Určitě doporučujeme si nějakou půjčit na prohlížení v knihovně. Seznam knih o Sametové revoluci připravilo i knihkupectví Kosmas. Najdete ho TU.
AKTIVITY
Jako u jiných témat i u tématu 17. listopadu jsme tematicky tvořili. Protentokrát jsme si namalovali demonstraci trochu neobvyklou technikou. Stačí jen temperové barvy a prsty. A pak už se jen ťupká a ťupká. Barvy si můžete zvolit, jaké chcete. Po zaschnutí můžete ještě dolepit vlajky a transparenty s různými hesly. Dav demonstrantů si můžete vytvořit i z nejrůznějších obličejů, které vystříháte ze starých letáků či časopisů. Ale i na A5 je již třeba opravdu hodně a doporučuji spíš jako skupinovou práci. A je třeba myslet na perspektivu.
Můžete zkusit i kresbu portrétu a klidně to dětem zjednodušte tím, že budou dokreslovat jen půlku obličeje. Syn chtěl nejprve použít k dozdobení materiály z Učit nebo neučit (najdete TU), ale nakonec si vystačil sám.
A pár fotek navrch. Zapálení svíčky u sochy sv. Václava u nás v městečku, výroční turistické vizutky, materiály z muzea, kde byl syn na workshopu pro domškoláky.
Pokud se vám nebo vašim dětem nechce o tématu číst, můžete zhlédnout nějaké video. Buď autentické záběry z té doby nebo nějaký historický, animovaný nebo dokumentární film či reportáž. My máme uloženo třeba toto:
- obrovské množství materiálů, videí, pracovních listů i metodických podkladů pro učitele najdete na webu Čtedu TU
- Jak to říct dětem (dokumentární a animovaný film o 17. listopadu 1989 pro děti), film je možné po dohodě s tvůrci promítat i jako veřejnou produkci.
- Konec železné opony (animovaný film, ve kterém hračka Pidižvík vypráví dětem o vládě a pádu totalitního komunistického zřízení)
- Jak šly dějiny – sametová revoluce z archivu České televize (skoro desetihodinový sestřih autentických dokumentů, které zachycují nejdůležitější události od 17. listopadu 1989 do 1. ledna 1990)
- České století – Poslední hurá (1989) (dramatická série rozkrývající tabu klíčových událostí našich moderních dějin)
- Den studentů (17. listopad 1939 a 1989) (jedna z reportáží ze série Slavné dny na stream.cz)
- Na ubrousek (17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii)
- Vyprávěj (televizní seriál, některé díly IV. řady velmi dobře ilustrují dobu i události roku 1989 – díly Praha plná trabantů, Listopad 1989, Sametová revoluce, Občanské fórum, Havel na hrad!…)
- Milada Horáková a Václav Havel (díl z cyklu České televize Hvězdičky)A další materiály najdete třeba tu:
- 1989 Akce SVOBODA (skvělá hra – online deskovka – na webu České televize, které větším i menším přiblíží mnoho z doby kolem Sametové revoluce)
- skvělý interaktivní komiks pro děti na Déčku Duch minulosti
- pracovní listy k 17. listopadu na inspirativních stránkách (nejen o domácím vzdělávání) Učit nebo neučit najdete TU
- prima obsáhlé materiály od Hanky Kropáčkové s mnoha aktivitami pro mladší děti najdete TU
Mgr. Veronika Peslerová
