Na konci prázdnin se konal první kuřimský příměstský tábor. Inspirace a myšlenka “tohle musíme mít v Kuřimi taky” mě napadla při čtení knihy Beton a hlína od Viktorie Hanišové, kde pracovnice z environmentálního střediska Lipka popisují, jak organizují příměstský tábor pro seniory u nich.
Chtěla jsem uspořádat podobnou akci věnovanou seniorům, přála jsem si, aby se tábor stal týdnem pro navazování nových vztahů, prostorem pro společné trávení volného času, ale také místem pro lidskost, pohodu, radost a smích.
Vzhledem k tomu, že jsem se k prvním organizačním krokům rozhodla narychlo a v podstatě za pět minut dvanáct, dlouho to vypadalo, že tábor zůstane jen v podobě velkých plánů a snů. Sociální sítě jsou pro propagaci mocné, ale na seniory příliš nefungují. Ale díky pomoci aktivních seniorek, především paní Aleny Szabóvé a Marty Mikšové, které rozdávaly letáčky a osobní pozvánky, se informace o příměstském táboře začaly rychle šířit k potenciálním účastníkům. Bohužel překročit hranice Kuřimi se táboru v prvním ročníku nepodařilo.
Tábor byl koncipován jako klasický příměstský tábor, ale s tím rozdílem, že byl rozdělen na dopolední (od 9:00 do 12:00) a odpolední část (od 15:00 do 18:00).
Program tábora
Pondělní zahájení se uskutečnilo v kuřimském Klubu seniorů. Na úvod zazněly organizační informace a podrobný harmonogram celého týdne. Následovalo posezení u kávy a poslechu živé hudby oblíbené kapely manželů Maškových. Došlo i na zpěv a tanečky. Odpolední sraz byl před zámkem, kde se nachází expozice o Kuřimi. Komentovanou prohlídku zajistila paní Alenka, jedna z účastnic tábora, která je také průvodkyní v expozici. Následně jsme se společně přesunuli do Četnické stanice, kde nás čekal také zajímavý výklad a četnické humoresky.
Na úterý bylo připraveno trénování paměti, hrátky s dlouhodobou a krátkodobou pamětí tematicky v zářijovém duchu a vzpomínání na první školní den. Odpoledne se šlo do kina, senioři si vybrali film Prvok, Šampón, Tečka a Karel.
Středa patřila exkurzi do knihovny, posezení na čtecí terase knihovny s kávou, tu mají totiž senioři v deset hodin nejraději. Před obědem jsme stihli ještě literární kvíz a představení projektu kuřimské digitální knihovny Memoria. Ne všichni účastníci byli čtenáři knihovny, nejen pro ty byly připraveny na závěr exkurze poukazy na registraci do knihovny zdarma. Na odpoledne připravil pan Ladislav Kracík, též účastník tábora, historickou procházku dolní Kuřimí.
Zuzka, ekonomka naší kulturní organizace, pořádá v Kuřimi výtvarné dílničky s názvem Kreativní babinec a pro táborové dámy nachystala na čtvrteční dopoledne workshop výroby filcových broží. Po obědě se zájemci mohli zúčastnit mimořádné prohlídky kuřimských štol. Odpoledne se šlo opět do kina, tentokrát si senioři vybrali českou komedii Muž se zaječíma ušima.
A to největší lákadlo na konec. Zájezd! Společně jsme se vydali do Olešnice, kde je malé, ale krásné Muzeum modrotisku, přejeli jsme do Kunštátu, dali si zde oběd a navštívili zámek. Perfektně celý zájezd zorganizovala tábornice paní Marta.
A kdo byli “účastníci zájezdu”?
Paní Jiřina, Eva, Vlasta, Marta, Alena, Helena, Zdenka, Dana, Marušky, Olgy a také dva odvážní muži, pan Ladislav a František. Mezi účastníky byli samí milí a aktivní lidé, lékařka, ředitelka, vojenský atašé a další, lidé se zkušenostmi, plně prožitým životem, kteří mají pořád co nabídnout.
Co se osvědčilo a na co dát příště pozor
Jako dobrý nápad se ukázalo rozdělit program na dopolední a odpolední část. Senioři měli domluvený rozvoz obědů či je doma čekala drahá polovička nebo rodina. Na tábor se přihlásili ti aktivnější senioři, kteří ale také mohou mít určitá omezení. A tak je dobré mít v záloze auto pro převoz těch, kteří už například delší úsek chůze nezvládnou. Osvědčilo se mi připravit a vytisknout podrobný harmonogram pro účastníky. Připomínat, opakovat vše, ale lidsky a s pochopením k vyššímu věku. Nebrat si osobně, že účastníci nepřijdou na každou aktivitu v programu, mají totiž svoje zájmy (hlídání vnoučat či zahrádku) a potřeby (lékaře). Dávat na výběr, ptát se, domlouvat se. Senioři umí překvapit, třeba výběrem filmu, který chtějí vidět. A nebát se emocí, s věkem přicházejí i neradostné životní okamžiky a bolesti, ale milé slovo a sdílení je od pradávna lék.
Příště se zaměřím na včasnou propagaci celé akce, u nás se osvědčily letáky do schránek, výlep a šuškanda. Přes událost na Facebooku zase přihlašovali babičky a dědečky jejich nejbližší. Na dalším táboře dám ještě víc prostoru těm, kteří se chtějí zapojit – městu, kolegům, a hlavně samotným účastníkům. Komunitní akce se vším všudy, když už, tak už!
Bude další tábor? Bude! Vánoční! Protože…
“Spolu s dalšími seniory jsme prožili úžasný týden plný zábavy, poznání, aktivit, ale především vzájemné komunikace a navázání nových přátelství. Mnohdy své spoluobčany buď neznáme, nebo je známe jen povrchně. A při takovémto setkávání člověk zjistí, že jsou to skvělí a zajímaví lidé. Doufám, že tato aktivita pro seniory se stane tradicí, a už se těším na její další pokračování.”
Účastnice tábora, paní Marta
Byl to opravdu hezky prožitý společný čas, já osobně si odnáším pocit sebenaplnění, elán do další práce, krásnou darovanou háčkovanou ozdobu a dvoje pletené ponožky.
Bc. Kateřina Rovná, Společenské a kulturní centrum Kuřim
