Čtenářský klub Krajské knihovny Vysočiny pokračoval i v letních měsících. V srpnu si sice dal kvůli dovoleným tradiční pauzu, v červenci a září nicméně svolal své členy, kteří tak mohli probrat další témata týkající se literatury. V obou případech s kulisou z příjemných podvečerů na terase nové budovy Krajské knihovny.
Sci-fi a fantasy
Druhé pondělí v červenci byly v Čtenářském klubu Krajské knihovny do hlavních rolí obsazeny dva žánry, které mají v naší literatuře zvláštní postavení. A také početné základny svých čtenářů.
Řeč je o české sci-fi a fantasy a také o autorech, které si nic nezadají s těmi, kteří si mohou říkat „nejprodávanější“. A také s těmi nejdrsnějšími. Česká sci-fi a fantasy, jak bylo při setkání Čtenářského klubu zmíněno několikrát, není o krásných a rozněžněných popisech přírody jako od Tolkiena nebo od C. S. Lewise, ale především o drsné škole.
Řeknou-li se tedy jména Jiří Kulhánek či František Kotleta, rozhodně nás nečeká putování Froda a společenstva krásnou krajinou, ale krev, rvačky, obhroublý jazyk a také sex. Už jen názvy Kotletovy série Bratrstvo krve či knih Hustej nářez, Příliš dlouhá swingers party nebo dvoudílné Perunovy krve, a Kulhánkových Času krve, dvoudílného Nočního klubu anebo Vyhlídky na věčnost mluví za vše.
Pořádnou dávku adrenalinu nabízí i knihy Štěpána Kopřivy nebo Miroslava Žambocha. Například druhý jmenovaný dobyl a pořád dobývá svět české sci-fi a fantasy sériemi Koniáš, Bakly nebo dvoudílnou Líhní. A spolu s Jiřím Walkerem Procházkou, další výraznou postavou naší sci-fi a fantasy, se podílel na vzniku mnohadílné série J. F. K.
Ovce jako detektivové
Účastníci zářijového setkání Čtenářského klubu mají ještě dnes v živé paměti téma, kdy se hovořilo o knihách postavených na hrdinech ze zvířecí říše. A nejen proto, že se odehrálo teprve nedávno, ale i díky shodě, že šlo o jedno z nejpřívětivějších témat, které se při našich setkáních probíralo.
Není žádným divem, že drtivý počet knih vypráví příběhy psů a koček. Prvně jmenovaný druh je nezapomenutelně zastoupený například v knihách Psí poslání a Psí slib. Kočičí plemeno zase v třídílné sérii Kocour Bob nebo v souboru povídek Kočka a město.
Zmiňované tituly, ale i mnohé další nám mohou ukázat i jedno specifikum, kterým můžeme literaturu se zvířecími hrdiny charakterizovat. A sice, že je ve většině případů spojena s určitou moudrostí. Jako by nám tyto knihy měly přinášet nejen krásné myšlenky, ale díky zvířecímu světu také možnost najít pokoru nebo schopnost naslouchat přírodě kolem sebe. A tím se stát lepšími lidmi.
K tématu je třeba doplnit ještě další tituly, které mají i jiné zvířecí hrdiny, než jen psy a kočky. Například knihy Pí a jeho život, Orwellovu klasiku Farma zvířat nebo Dalekou cestu za domovem, kde vystupuje kolonie králíků.
A za zmínku stojí také kniha Glenkill – ovce vyšetřují. V ní stádo ovcí v čele se slečnou Maplovou, odkazující na Agathu Christie, řeší vraždu svého pastýře.
Petr Bobek, Krajská knihovna Vysočiny
