Platí za jednu z našich nejvýraznějších a nejprodávanějších autorek. Její knihy jsou vysoce hodnoceny kritikou a zejména čtenářským ohlasem, který je v českých literárních vodách neobvyklý.
Alena Mornštajnová se patrně nejvíce proslavila knihou Hana, ovšem i její předchozí i pozdější tvorba trhá rekordy v prodejnosti. A nejinak je tomu i u zatím poslední knihy Listopád, kde trošku vybočila z toho, na co jsme u ní zvyklí. Věnovala se totiž tématu, jak by se mohly vyvíjet naše dějiny, kdyby ani po roce 1989 nepadl komunismus.
O této knize, ale i o Haně, podle které se připravuje film, nebo o tom, co nového si od ní přečteme v budoucnu, jsme si povídali do Knihovnického zpravodaje Vysočina.
V jednom rozhovoru jste přiznala, že vás při psaní doprovází pochybnosti. Byly při psaní poslední knihy Listopád větší, než u těch předešlých?
O svém psaní pochybuji pokaždé. Na pultech knihkupectví jsou tisíce knih a mě napadá, proč by čtenáři měli sáhnout právě po té knize, kterou jsem napsala já. S každou další knihou moje nejistota narůstá, ale po pár stránkách si uvědomím, že vlastně píšu kvůli sobě. Dávám tím průchod své fantazii, můžu do knih vetknout své myšlenky, vypsat se z toho, co mě zajímá. Určitá odpovědnost vůči čtenářům však ve mně zůstává.
U Listopádu jsem si byla naprosto jistá, že je to kniha, která hodně mých čtenářů překvapí a zklame jejich očekávání. Protože očekávání je zrádné. Chci ale, aby každá moje kniha byla v něčem jiná. Jsem ráda, když jsou čtenáři s mou knihou spokojeni, ale ještě důležitější pro mě je, abych s knihou byla spokojená já.
V posledním románu se zabýváte alternativním směřováním dějin. Jak se vám toto téma zpracovávalo?
Listopád zachycuje jednu alternativu možného vývoje. Je to jedna ze stovek možností – ta, kterou já považuji za nejpravděpodobnější. To ale v žádném případě neznamená, že by to tak skutečně bylo. Alternativní dějiny mi dovolily víc zapojit fantazii, vlastně jsem ji musela držet na uzdě, protože bylo velice lákavé vytvořit až fantaskní obraz totalitní společnosti, dovést představy až k vyhroceným koncům, ale to jsem nechtěla. Chtěla jsem se držet v takových limitech, v nichž by se skutečnost opravdu mohla odvíjet.
Za vaši nejzlomovější a nejslavnější knihu bychom mohli označit Hanu. Souhlasíte?
Spíš bych řekla, že Hana vyšla v době, kdy už jsem měla své čtenáře. Dá se říct, že měla připravenou půdu. Je docela dobře možné, že kdyby vyšla jako moje první kniha, úplně by zapadla.
Tušila jste už při psaní této knihy, že by z ní mohl být takový hit?
Vůbec ne. Jen jsem doufala, že zůstane na pultech mezi novinkami co nejdéle, aby si jí čtenáři stihli všimnout. V záplavě knižních titulů, které vycházejí, je velice těžké se zorientovat. Je mi naprosto jasné, že v regálech knihkupectví je spousta 
vynikajících knih, o kterých se prostě jen neví.
Podle knihy Hana se připravuje film. Prozradíte nám, v jaké fázi je nyní?
Pan režisér Cieslar na přípravě filmu odvedl velký kus práce. Začátek natáčení ale záleží na dostatku finančních prostředků. O tom, v jaké fázi přípravy jsou, se můžete přesvědčit na webových stránkách, které pan Cieslar vytvořil. Jsou tam mimo jiné i ukázky z castingů, rozhovory, kostýmy, lokace… Adresa je https://hanafilm.cz/.
Na vašich knihách mě pokaždé zaujme čtivost, která mě doslova pohltí. Vychází pouze z toho, co má spisovatel tzv. v sobě, nebo k ní dospěje postupem času?
Vždycky jsem tíhla ke svižnějšímu tempu vyprávění, který je častější v angloamerické literatuře. Předpokládám, že jsem četbou těchto knih „poznamenaná“, a proto tak i píšu. Snažím se být výstižná, ale ne upovídaná. Vystihnout postavu, situaci, prostředí nebo náladu jen pár slovy.
Kolik hodin denně píšete? Máte nějaké pracovní návyky?
Potřebuji klid a soustředění. Pracuji hodně, ale psaní není jen o psaní samotném. Denní režim mi hodně narušuje cestování a různá administrativa. V ideálním případě píšu celý den s polední přestávkou na jídlo a krátkou procházku.
Dokážete si najít čas i na čtení?
Čtu většinou večer. Ale často jsou to knihy k tématu, které právě zpracovávám. A taky se snažím udržet si přehled o tom, jaké knihy vycházejí u nás i ve světě.
A na závěr… připravujete už další knihu?
Teď jsem napsala dvě knihy pro děti, které by měly spatřit světlo světa v příštím roce. Psaní pro děti je pro mě obrovská radost. Knihu pro dospělé čtenáře chystám, ale kdy bude hotová, nedokážu říct. Není kam spěchat.
Alena Mornštajnová
Petr Bobek, Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod
