Veronika je autorkou blogu pesleri.blogspot.com, který je, jak sama uvádí, pelmel o knihách vaření, aktivitách venku a mnohém dalším. My si vybíráme ta knižní témata.
(pozn. redakce)
Článků s knížkami o zahradě a bylinkách je tu už několik. Článek o zahradě najdete TU, čtení o bylinkách je TU a ještě je na blogu i článek o vaření s bylinkami, ten najdete TU. Ale protože krásných knížek o zahradě vychází stále dost a jsou opravdu zajímavé, rozhodla jsem se pro další článek. Všechny knížky nejsou úplné novinky, některé jsou už starší, ale protože je v minulch článcích nemám a bylo by škoda je nezmínit, přidala jsem je. Knížky jsem se snažila zase nějak tematicky poskládat, takže nejprve tu najdete beletristické knížky, které jsou se zahradou velmi úzce spjaté, pak pár populárně naučných dětských knížek o zahradničení či bylinkách a pak také pár bylinkovo-zahradních knih pro dospělé, které ale s dětmi také nějak souvisí.
Tak nejprve to čtení, v kterém se toho o zahradničení moc nedozvíte, ale které o zahradách vypráví a které si můžete přímo na zahradě přečíst. Pak je to ta nejskvělejší kombinace.
Knížky Markéty Kotkové máme doma moc rádi. A asi úplně nejvíc máme rádi právě knížku ROK V KOUZELNÉ ZAHRÁDCE (Návrat, 2017). Knížka je členěná podle ročních obdobích a v každém z nich je spousta básniček a nádherných celostránkových ilustrací o tom, co se děje v přírodě, popř. rovnou v zahradě. V knížce je také ve formě barevných dvojlistů zamíchána malá obrázková „encyklopedie“, s kterou se děti mohou učit poznávat svoje první kytičky, motýly, houby a podobně.
V knížce MÁJINA ZAHRADA od Anny Walker (Host, 2020) sice není moc textu, důležité jsou celostránkové ilustrace, takže bych doporučila tak od tří let, ale určitě se bude líbit i starším poetický duším a dospělým. Malá Mája se s rodiči přestěhuje z domečku na vesnici do města. Chybí jí příroda, ptáci, zahrada. Mezi vysokými domy není ani kousek místa, kde by mohly růst narcisy nebo jabloně. Ale Mája je holka tvořivá a kreativní, takže si květiny a stromy maluje na krabice od stěhování nebo na chodník. Ale krabice se brzy přestěhují jinam, malby na chodníku spláchne déšť. Ale Mája to nevzdává. Najde park, ale ten je celý vysypaný kamínky a pískem. Najde pohádkově zelená květinářství, ale mají zavřeno. Až nakonec najde malý výhonek, který prorazil spárou v chodníku. Mája si ho vezme a uloží do své sklenice na poklady. Do sklenice, kde je dost místa na to, aby v ní kytička mohla růst. Skvělá knížka pro nejmenší o tom, že i ve městě může vyrůst podobných zahrádek tisíce. Ke společné radosti všech. I z města se dá udělat zelenější místo k životu. Jen je třeba někde začít.
Kniha TAJEMSTVÍ NAŠÍ ZAHRADY (Svojtka, 2017) je jednou z řady prosvětlovacích knížek. Stačí přidržet stránky knihy proti světlu nebo je prosvítit zespodu baterkou. A dozvíte se, kdo nebo co žije na zahradě kolem jabloně, prozkoumáte zblízka ovocný strom, odhalíte skrytá tajemství úžasného světa v zahradě. Na zemi, pod zemí i ve větvích. Od červů proplétajících se kořeny po ptáky hnízdící vysoko na stromě. Ideální zahradní čtení pod peřinu!
Knížka Simony Čechové VČELAŘ JOSÍFEK (Labyrint, 2019) není sice úplně o zahradě, ale včely do zahrady určitě patří a konec konců v knížce jedna zahrada také je. V knize najdou malí čtenáři nejen spoustu informací, které by měl (nejen) malý včelař znát, ale také fascinující a pravdivý příběh o krtkovi Josífkovi. Ten žil osaměle v pustém údolí, kde nic nebylo ani nerostlo. Bývalo mu často smutno. Až jednoho rána na něj za chaloupkou čekalo překvapení. Zatoulaný včelí roj si hledal nový domov. Josífek měl z nových sousedek velkou radost a zjistil, jak krásné je se o někoho starat. A že když toužíme, aby se něco změnilo k lepšímu, je nejdůležitější začít u sebe. V naučné části se dozvídáme např. o tom, kolik povolání za svůj život vystřídá včela dělnice, jak dlouho včely žijí, jak vyrábí med, jak med včelař dostane z plástu do sklenice, jak se vyrábí medovina a co patří do včelařské výbavy.
Příběhy kocoura Fiškuse Svena Nordqvista jsou u nás hodně oblíbené, takže nám nesmí chybět ani třetí díl s názvem JAK FIŠKUS SÁZEL MASOVOU KULIČKU (Host, 2021). A zase je tu spoustu legrace a detailů k prozkoumání. Proč pěstovat zeleninu, která nikomu nechutná?, myslí si kocourek a rozhodne se zasadit masovou kuličku. Děda Pettson mezitím zryje půdu, zaseje semínka a vysadí brambory. Oba už se moc těší na úrodu, jenže… Všechno zasadit je jedna věc, ale uhlídat, aby ze sadby vůbec něco vzešlo, to je věc druhá, a jak se ukáže, náramně zapeklitá! Zvlášť když se do toho zapletou nenechavé slepice, nenasytné prase a věčně přežvykující krávy.
Knížku JITŘENKA (Fragment, 2018) Zuzany Štelbaské ilustrovala naše velmi oblíbená ilustrátorka Eva Chupíková. S holčičkou Jitřenkou a jejími kamarády kočičkou Lízou a pejskem Titim malí čtenáři objeví všechna zákoutí zahrady a poznají její obyvatele: krtka, ježka, pilné mravence, užitečné netopýry nebo droboučké pavouky. Jednotlivé kapitoly jsou plné nejen faktických informací, ale také fantazijních prvků a snových dobrodružství. Podobně je koncipovaná i „bratrská“ knížka JOSÍFEK, ten si zase nejraději hraje v lese a u jezera s kamarády skřítky, obdivuje srnky, malé divočáky nebo ve vodě pozoruje pstruhy a bruslařky. Knížky jsou krásné a spojení příběhů a přírody nás opravdu moc baví.
Knížka ČIM, ČÁRA A ZAHRADA (Portál, 2021) Radany a Jana Dungelových je u nás doma novinka. Ale ptačí téma je vždy sázka na jistotu a tady navíc malí čtenáři pomocí všedně nevšedního příběhu mohou i pozorovat a poznávat svět ptáků a naučit se dívat kolem sebe. Čim a Čára jsou dva malí vrabčí sourozenci. Děti Anička a Honzík jsou také dva sourozenci a všichni čtyři se sejdou na zahradě u babičky a dědy. Dědeček tu ukazuje vnoučatům, jak zahradu přizpůsobit ptáčkům, jak zajistit, aby měli malí zpěváčci dost potravy a bezpečné úkryty, jaké plody jim chutnají a jaké keře a stromy je schovají třeba před kočkou.
A nakonec tu mám jednu lahůdku, v které se sice nedozvíte, jak se o zahradu starat, zato poznáte 42 zajímavých, kuriózních až neskutečných zahrad a parků z celého světa. Díky knize Z.A.H.R.A.D.A. (Jakost, 2017), do které zahrady vybrala a popsala krajinářská architektka Ewa Kołaczyńska a ilustroval ji Adam Wójcicki, mj. zjistíte, že zahrada může být třeba létající, podvodní, kapesní, kosmická, otrávená, skládací či svislá. A že mnohdy i místa, která se nám mohou zdát nehostinná, by se dala malým zásahem změnit v místa neobyčejně příjemná, jako tomu je třeba u projektu sanfranciské zahrady ve skulině (Crack Garden) či ve větší míře u projektu zeleného průchodu (The High Line) v New Yorku. A v neposlední řadě v knížce najdete i skvělý příklad z České republiky – oživení Gahurova prospektu ve Zlíně od architektů ze studia ellement. Jo, a určitě se mrkněte i na další knihy ze skvělé S.É.R.I.E.
A teď už nějaké to čtení o tom, jak se o zahradu starat, jak o ni pečovat, co vše se na ní dá dělat, co, kdy a jak sbírat či sklízet. Tedy knihy čistě zahradní a navrch bylinkové.
První z nich je VELKÁ KNIHA ZAHRADNIČENÍ (Práh, 2018). Tahle knížka je jako stvořená pro malé zahradníky, ale nabízí spoustu rad a tipů i pro velké zahradníky začátečníky. Najdete v ní totiž spoustu obrázků a návodů a textu je tak akorát. Obří kniha je rozdělena na čtyři části podle ročních období a ukazuje, že v každém z nich je na zahradě co dělat, ale i objevovat a obdivovat. Knížka pomocí hravých ilustrací představuje všechny zásadní úkoly, se kterými se v průběhu roku malí i velcí zahradníci mohou setkat a učí je, jak vypěstovat a sklidit (nejen) svou první úrodu. Takže pokud si lámete hlavu, jak správně zasadit ředkvičky nebo kdy sklidit dýně a jaké při tom všem použít nářadí, je tohle kniha přesně pro vás a vaše děti. Mě fascinuje, jak je to „blbuvzorné“ a děsně názorné, ale přitom tam nacházím i spoustu zajímavých informací, které jsem nevěděla.
Nová kniha RUCE V HLÍNĚ (Labyrint , 2020) je podobně názorná a barevně ilustrovaná jako ta předchozí. Tahle je tedy cílená hlavně na děti a dokonce je v anotaci uvedeno, že s ní děti mohou pracovat naprosto samostatně. A je navíc je jedno, zda děti žijí ve městě nebo na vesnici. Není totiž ani třeba mít nějakou zahradu. Stačí jen balkón, terasa, parapet nebo kousek trávníku a stromů před domem. Děti díky knížce zjistí, jak ubytovat hmyzáky, kdy set semínka a jak je skladovat, vyrobí si krmítko pro ptáčky, květináč nebo zahradu v lahvi. A tvůrčí kapitoly jsou ještě navíc prokládány příjemně naučnými dvojstranami o péči o zahrádku, o opylování nebo o drobné venkovní havěti. Tahle knížka plná inspirativních nápadů zkrátka naučí děti pozorovat a prozkoumat přírodu od jara do zimy a nebát se zašpinit si ruce od hlíny. A je vhodná jak pro zapálené přírodovědce, tak pro humanitní duše.
A další kráska. Kniha od Moniky Golasovské BYLINKÁŘ (Labyrint, 2019) je plná krásných a detailních ilustrací Anety Františky Holasové, návodů na nejrůznější „lektvary“ a také čtivě pojatých informací o bylinách a bylinkách. Však také podtitul „přírodní kouzla naší babičky“ napovídá, o čem knížka je. V domku u lesa žije babička Kytička. Zná každou bylinu, strom i keř a dobře ví, jak s jejich listy, květy, plody či kořeny nejlépe naložit. Své vědomosti předává malým vnučkám, učí je poznávat přírodu kolem sebe a využít její plody v domácí lékárně. A tak se díky knize i malí čtenáři naučí, jak léčivé byliny správně rozpoznat, sbírat, sušit, lisovat do herbářů i jak z nich vyrábět masti nebo tinktury. Báječná knížka pro celou rodinu.
A poslední knížka není sice ani moc o léčivkách ani moc o zahradě, je prostě o rostlinách. O rostlinách, které na své zahradě také můžete potkat. A byla by škoda ji vynechat, protože kniha ROSTLINY CESTOVATELKY (Host, 2020) od Emilie Vastové je prostě kouzelná. Na první pohled upoutá čistými liniemi, střídmou barevností, kontrastem. Parádní ilustrace, skvěle udělaná graficky. A k tomu poetické a zároveň nesmírně zajímavé informace. A o čem že to vlastně je? O tom, že si obvykle myslíme, že rostliny trčí jako pecky na jednom místě. Ale ony jsou mnohdy větší dobrodruzi než mnozí z nás. Pomocí svých semínek se vydávají na dobrodružné výpravy – létají vzduchem, plavou, skáčou, nechávají se vystřelovat…! Ani já jsem třeba nevěděla, že fialka (violka vonná) používá k šíření semínek hned tři způsoby najednou. Vysílá po zemi šlahouny, některá semínka nechává dozrát pod sebou na zemi, kde je seberou a roznesou mravenci, jiná semínka vystřeluje daleko od sebe. Neuvěřitelné!
A kromě vrabčích sourozenců Čima a Čáry je tu ještě jedna zahradně-ptačí knížka. Knížka zvuková. Z téhle edice máme doma už knížku Ptáci našich lesů a máme ji moc rádi, takže PTÁCI NAŠICH ZAHRAD (Edika, 2019) také nesmí chybět. Kniha má velmi kvalitní zvuk, zvuková stopa u každého ze dvanácti ptáčků je celkem dlouhá. U každého z ptáků je základní informace, zajímavost a fotografie. Každý z ptáčků je navíc zasazen do prostředí (pozadí), v kterém žije. Najdete tu ptáčky, které můžete vidět na zahradě či v zimě na krmítku.
A na konec přehledu ještě pár knížek pro dospělé. Ale vlastně i ty lze číst s dětmi, popř. nejrůznější aktivity, nápady, recepty dělat společně s dětmi nebo je na děti „aplikovat“. 
První z nich je knížka, které zdánlivě s tématem zahrady nesouvisí. Ale nenechte se zmást. Kniha Petra a Justiny Danišových SVOBODNÁ HRA (Smart Press, 2020) propojuje nejnovější odborné poznatky o hře s praktickou inspirací a zkušeností rodiny se čtyřmi dětmi a je určena všem rodičům, učitelům a průvodcům dětí. Svobodná hra má v rozvoji dětí zásadní význam. Učí je tvořit, plánovat, rozhodovat se, dávat a brát, naslouchat druhým, vyjednávat, kontrolovat své impulzy, překonávat překážky. Dovoluje dětem, aby objevily své silné stránky a staly se samy sebou. Kniha navíc obsahuje více než 500 startérů hraní a mnohé z nich lze realizovat právě na zahradě.
Kniha Anity Blahušové ZAHRADA ŽIJE (SmartPress, 2018) má podtitul „zahradničíme s dětmi“. Ale zdaleka není kniha jen o zahradničení. Sice plná tipů jak si (nejen) s dětmi vypěstovat na zahradě vlastní úrodu, ale také nejrůznějších nápadů a konkrétních pracovních postupů na činnosti a projekty s menšími i většími dětmi. Nabízí spoustu inspirace, jak si v zahradě tvořivě a příjemně hrát v jakékoli sezóně. Ukazuje, proč je zahrada tak úžasné místo k hraní i objevování, a jak si ji co nejvíce užít společně s dětmi a celou rodinou. Navíc je plná autorčiných krásných fotografií z pestrého roku s dětmi na zahradě, návodných postupů a ilustrací. Jedinečná, zábavná, naučná! Autorka, která se tématu zahradničení a pěstitelství dlouhodobě věnuje, publikuje mj. na svém blogu www.zahradamebavi.cz.
Knihu Magdalény Staňkové-Kröhnové BYLINKY PRO DĚTI A MAMINKY : praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy (Grada, 2009) miluju. Vlastně díky ní jsem začala před víc než deseti roky sbírat bylinky, sušit je, zajímat se o jedlé plevele a další užitečné rostliny, které nerostou jen na záhonku. Jsem vděčná a stále nadšená čtenářka i druhého dílu. Kniha je vhodná i pro maminky, pro ty teprve těhotné, kojící i pro maminky větších dětí. U každé rostliny totiž najdete kromě obsáhlých (milých, hřejivých a i naprostým laikům přístupných) informací a receptů do “lékárny i kuchyně” také důležité info, zda se ta která bylinka hodí právě pro děti, těhotné apod. A tak jsem opravdu moc ráda, že po deseti letech vyšel stejně srozumitelný a přehledný druhý díl BYLINKY PRO DĚTI A MAMINKY 2. (Grada, 2019) Opět se zaměřuje především na využití fytoterapie a zdravou přírodní stravu. Vychází z lidových tradic, nabízí zdravé recepty a nápady na využití rostlin při tvoření s dětmi. Ke každé rostlině (rozděleno podle doby sběru na čtyři roční období) jsou vždy čtyři strany, které obsahují základní informace o rostlině a jejím využití při léčení, tipy na čaje, odvary, masti a tinktury, informace o sběru a pěstování, několik kuchařských receptů a v neposlední řadě informaci o sběru či tvoření s dětmi. Takže nejen jako doplněk k jiným dětským zahradním či bylinkovým knihám vřele doporučuji.
Pokud se chcete dozvědět víc o jedlých rostlinách a o tom, které a kdy nejlépe si přidat na talíř nebo si s nimi obohatit svůj obvyklý jídelníček, tak vřele doporučuji všechny knihy od „kytkožroutky“ Jany Vlkové. Jsou skvělé, obsáhlé, vtipné, srozumitelné a nevím, co ještě. A navíc plné krásných fotografií. Já jsem je měla několikrát půjčené z knihovny, ale nakonec jsem přeci jen neodolala a pořídila jsem si všechny knihy včetně notesku/diářku domů. KVĚTINOVÁ KUCHAŘKA (SmartPress, 2015) a KYTKY K JÍDLU (Jana Vlková, 2018) jsou podobně koncipované. Rozdělené podle čtyř ročních období kytkožrouta“ (brzké jaro, pozdní jaro, horké léto a babí léto), tedy podle toho, kdy jsou v Čechách rostlinky k mání. Autorka poradí, kdy, kde a jak divoké i kulturní rostliny sbírat, k tomu představí vynikající, inspirativní, a přesto velmi jednoduché recepty. NOTES KVĚTINOVÉ KUCHAŘKY (SmartPress, 2016) je skvělý doplněk do terénu nejen pro „diářomilce“ jako jsem já. Je tam prostor pro poznámky i kalendárium s nejčastějším výskytem jedlého kvítí a býlí, nechybí ani lokality ve městech. A pro radost navíc i PAMPELIŠKY K JÍDLU (Jana Vlková, 2019). Kulinární monografie o jedné rostlině a o jejím uplatnění v kuchyni. Dvacítka receptů, návody na slané i sladké konzervování, k tomu krásné fotografie. A pak nejrůznější „pampeliškové“ informace z různých oblastí, zajímavosti z botaniky a zemědělství, básně, písně, historky… prostě vše o pampelišce. Všechno je to krása!
A vyzkoušet můžete i kuchařku přeloženou z němčiny. Sice v ní nenajdete mnoho informací k jednotlivých bylinám zato receptů je v knize KUCHAŘKA Z LESŮ A LUK (Essence, 2018) velká spousta. Kuchařka vám třeba ukáže, jak skvěle se dá vařit s medvědím česnekem, naučí vás připravit lahodný bezový sirup, rafinovaně ovonět dezerty růžovými plátky a extraktem a dodat tvarohovému koláči švih trochou šípkového džemu. Recepty jsou řazené od jarních křehkých výhonků až po podzimní zemité a houbové dobroty.
A pokud smutníte, že doma žádnou zahrádku nemáte, udělejte si na balkóně či parapetu zahrádku v květináčích. A nebo si vyrobte JEDLOU ZAHRÁDKU, určitě vám bude chutnat.
Hnědá část zahrádek jsou rozdrobené koka sušenky (můžete si upéct skvělé domácí), bílou část tvoří vyšlehaný tvaroh, zakysaná smetana a cukr podle chuti (lze přidat i vyšlehanou smetanu). Do sklenice se na střídačku dávají obě vrstvy, a aby to byla pořádná zahrádka nesmí chybět gumové žížaly a sazenička navrch (třeba lístek máty či meduňky). A pokud se vám podaří zahrádky ochránit před mlsaly, nejlépe je nechat je alespoň 24 hodin uležet v lednici.
Na domácí koka sušenky budete potřebovat: 100 g kokosu, 240 g hladké mouky, 220 g měkkého másla, 1 žloutek, 120 g moučkového cukru, 3 vrchovaté lžíce kakaa a špetku soli. Vše se smíchá, vytvoří se malé kuličky a vidličkou se na plechu rozmáčknout. Pečou se cca 10 minut při 190 °C.
Mgr. Veronika Peslerová
