Andreas Pittler (nar. 21. listopadu 1964 ve Vídni) je rakouský historik a spisovatel, a obě tyto profese se v jeho tvorbě prolínají a doplňují. V sedmidílném cyklu Vídeňské zločiny, který začíná vycházet v nakladatelství Hejkal, je každá kniha zasazená do roku, významného pro rakouskou historii. Probírají se v ní skutečné události a vystupují v ní skutečné postavy. A v každé se pochopitelně také vyšetřují zločiny. Druhým spojujícím prvkem všech sedmi knih je kriminalista David Bronstein. Je to bonviván, který při se při vyšetřování nezapomíná posilnit jídlem a hlavně pitím ve vídeňských hospůdkách a kavárnách, a také poněkud neúspěšný, ale o to vytrvalejší milovník žen.
První kniha, Případ podivné sebevraždy, se odehrává v roce 1913. Nikdo neví, že za několik měsíců vypukne světová válka, ale vzduch je plný napětí, opakovaně se hovoří např. o nespokojenosti slovanských národů monarchie. Zde nutno podotknout, že Andreas Pittler má pro slovanské národy sympatie a pochopení nejenom jako historik, nýbrž i z osobních důvodů. Jeho prarodiče z matčiny strany přišli do Vídně z českých zemí, z Klatov a z Ostravy, a jeho manželka pochází ze Slovinska.
V knize se vyšetřuje na první pohled banální sebevražda jednoho bezvýznamného vojáka. Případ se ale ukáže být mnohem složitější, stopy vedou až do nejvyšších pater politiky. Skutečný svět tu zastupují mj. plukovník Redl či pražský novinář Egon Erwin Kisch.
Druhá kniha, Vražda na konci války, je s naším prostředím spojená ještě těsněji, protože se odehrává na podzim 1918, ve dnech, kdy se rozpadalo Rakousko-Uhersko. Major Bronstein sice chápe nespokojenost slovanských národů, kterou útrapy světové války ještě vyostřily, ale zároveň se jen těžce smiřuje s rozpadem monarchie, která – přes všechny problémy – byla po několik století bezpečným domovem mnoha národů. Právě tento zajímavý a nepředpojatý pohled z druhé strany patří k nejzajímavějším momentům knihy. Ale zklamán nebude ani ten, kdo knihu bude chtít číst hlavně jako detektivku. Bronstein vyšetřuje hned dva případy – záhadné zmizení generálporučíka Wilhelma Spitzera von Grabensprung, který byl shodou náhod za války jeho velitelem, a smrt krásné mladé dívky Hannah Feiglové. A do třetice zde nechybí ani romantická linka: Bronstein prožívá vášnivou – a tentokrát opětovanou – lásku k mladé a oslnivě krásné revolucionářce Jelce.
Díky Pittlerovým knihám si dokážeme také lépe představit každodenní život v tom kterém roce. Například jak obtížné bylo sehnat slepici na vývar, který Bronsteinův otec nutně potřeboval, aby se vyléčil ze španělské chřipky, co se jedlo v obyčejných hospodách a co v parlamentní restauraci, jak vypadaly byty. Myslím, že by mohly posloužit též jako svérázný a zajímavý průvodce po méně známých místech Vídně, kam se už snad bude moct brzy jezdit bez karantén a bez omezení.
Milovníka klasických detektivek může odrazovat poměrně velký prostor, jaký je věnovaný popisům skutečných politických událostí, krizí, skandálů a problémů. Myslím ale, že pro řadu čtenářů je to naopak: spojení historie a detektivky, tj. naučné a oddechové literatury, vnímají jako přednost. Zábavnou formou se dozvědí hodně zajímavých informací.
Andreas Pittler měl představit své knihy už na loňském 30. Podzimním knižním veletrhu. Velice se do Havlíčkova Brodu těšil, dokonce se chystal přeplavat Dyji, kdyby se zavřely hranice. Tuhle zkoušku nakonec podstoupit nemusel, protože veletrh byl kvůli vládním protiepidemickým opatřením zrušen. Letošní 31. Podzimní knižní veletrh se snad už uskuteční – 15. a 16. října – a Andreas Pittler se opět těší, že do Havlíčkova Brodu přijede. Čtenáři se budou moct setkat nejen s ním, ale snad i s překladatelem Vítězslavem Čížkem a také s hercem Miroslavem Táborským, který Bronsteinovy příběhy skvěle načetl jako audioknihy pro nakladatelství Tebenas.
Případ podivné sebevraždy
Vražda na konci války
Obě knihy jsou dostupné v Krajské knihovně Vysočiny nebo v nakladatelství Hejkal.
PhDr. Markéta Hejkalová, spisovatelka, překladatelka, ředitelka 31. Podzimního knižního veletrhu
