Práce historikova a muzejníkova nespočívá pouze ve štrachání se ve starých, zaprášených papírech a archiváliích. Jeho úkolem je především historii neustále oživovat a k tomu si dopomáhat všemi možnými dostupnými (samozřejmě pouze legálními) prostředky. Nejlepším způsobem, jak zpřístupnit své poznatky veřejnosti je vydávání článků, knih a statí, v době internetové i jiných elektronických formátů. Havlíčkobrodské muzeum kupříkladu vydává již mnoho let každým rokem sborník Havlíčkobrodsko, který však měl již před sto lety svého předchůdce. Byly jím Zprávy městského muzea v Německém Brodě. První Zprávy spatřily světlo světa roku 1905. Před první světovou válkou se jednalo o malý tisk, který každoročně víceméně pouze shrnoval, co nového se v muzeu událo. Větší význam pro poznávání dějin našeho města mají Zprávy z doby první republiky. Obsahují skvělé články o našem městě a okolí, ke kterým se při své práci znovu a znovu vracím a žasnu nad erudicí a precizností místních nadšenců, profesorů, i kapacit celostátního významu, kteří v dobách bez googlu dokázali nashromáždit fakta o minulosti do té doby zahalená v šeru archivů a jiných tajuplných míst. Hybatelem Zpráv bylo kuratorium městského muzea, v němž se scházeli intelektuálové zdejšího města. Především je třeba jmenovat dvě osobnosti, které uspořádaly a popsaly mnoho cenných údajů k historii Havlíčkobrodska – profesora Františka Petra a PhMr. Jaroslava Růžičku.
Jaroslav Růžička byl původním povoláním lékárenský asistent, nicméně se dobrovolně ujal úkolu uspořádání archiválií města, které byly uloženy v muzeu. K poradě si přizval skvělého českého historika Václava Vojtíška, který sám v několika článcích vytěžil některé cenné brodské listiny. Jaroslav Růžička minuciózně vypisoval z městských knih poznámky k historii domů, k vývoji města a obyvatel, jež se měly stát jedním ze základů monografie o minulosti Německého Brodu. Žel mnohé z toho zůstalo pouze ve formě zápisků uchovaných v osobní pozůstalosti Jaroslava Růžičky, která je dnes uložena v brodském okresním archivu.
František Petr byl gymnaziálním profesorem přírodních věd. Ve svém oboru po sobě zanechal zajímavé studie, z oboru zoologie přispíval do časopisu Vesmír, některá hesla zpracoval pro Ottův slovník naučný. Jeho rozhled však dalece přesahoval hranice rodného města i odborného zaměření. Jeho druhou celoživotní láskou se stala historie a německobrodské muzeum, kterému věnoval velkou část svého volného času až do své smrti v roce 1938. Jak se píše v nekrologu v posledním ročníku Zpráv městského muzea v Německém Brodě, které vyšly právě v onen osudný rok, poslední rok svobodné Československé republiky: „Museu německobrodskému odešel vzácný pracovník, člověk čistého srdce, nezištný, poctivý, až úzkostlivě svědomitý, vzor píle, taktu a laskavosti, bohatý neobyčejnou pamětí, dokonale znalý svého rodného města, k němuž lnul neobyčejnou láskou.“
Zdaleka to však nebyl vědec samotář, který by po loukách honil motýly anebo seděl v zaprášených archivech. Byl to člověk nadmíru společenský, udržoval kontakty s mnoha skvělými vzdělanci dané doby, kteří věnovali muzejním Zprávám důležité studie k dějinám města. Vedle již zmiňovaného Václava Vojtíška to byli např. historik Josef Vítězslav Šimák (články Krajina německobrodská v době Husově či Školy na Německobrodsku ke konci doby Josefinské), Augustin Sedláček anebo Josef Borovička. Mezi místní přispěvatele patřili Anna Jahodová Kasalová, Pavel Sochr (článek o zvonu Vilém) či Václav Fiedler z České Bělé. Zprávy městského muzea v Německém Brodě pokryly za krátkou dobu své existence všechna důležitá témata z regionálních dějin – majitelé města, hospodářství, památky, nejvýznamnější prameny k dějinám, hornictví a samozřejmě nechyběl ani Karel Havlíček Borovský. Sám František Petr přispíval do každého čísla nejedním článkem a spolu s Jaroslavem Růžičkou a Stanislavem Stunou se stal autorem série článků o historii německobrodských domů, v nichž jsou popsáni majitelé domů v centru města od nejstarších dob až po současnost. Jedná se o články pro poznání památek a podoby našeho města zcela stěžejní. Zprávy městského muzea v Německém Brodě jsou prezenčně k dispozici v krajské knihovně anebo v knihovně muzea. V muzeu jsou uloženy také ve sbírkové knihovně, jako součást fondu, který shromažďuje regionální publikace od nejstarších dob až po současnost.
Mým nejoblíbenějším článkem profesora Petra je „Začátek a konec světové války v Německém Brodě“, který vyšel právě až v roce 1938 a je doprovázený unikátními fotografiemi z válečných dob. Není to vlastně článek v pravém slova smyslu historický, ale pamětnický, neboť profesor Petr popisuje, co sám zažil. V popisování událostí svého života se snažil zachytit vše podstatné, bez zbytečného balastu a odboček. Kéž by každý historik dokázal s tak otevřeným hledím analyzovat současné dění. A naopak. Kéž by každý komentátor současnosti byl tak dobře obeznámen s naší minulostí. Jen tak se obraz reality stává nepokřiveným a František Petr, jehož jméno je téměř pozapomenuto, se v tomto umění stává naším vzorem i dnes. Stejně jako jeho přátelé si i můžeme přát: „Naše vděčná vzpomínka na jeho ušlechtilost a jeho národní hrdost nechť burcují nás k další práci.“
Mgr. Alena Jindrová, Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod
