V havlíčkobrodském muzeu je uložena sbírka starých tisků a rukopisů, z nichž nejstarší pochází již ze 16. století. Je mezi nimi několik vzácných památek evangelické provenience připomínajících, že tento kraj patřil od dob husitských k oblastem, v nichž zcela převládalo vyznání staroutrakvistické a později novoutrakvistické.
Bylo tomu tak až do třicetileté války. Po porážce v bitvě na Bílé hoře v roce 1620 byla zahájena rekatolizace, která se na Havlíčkobrodsku projevila vyháněním kněží, pronásledováním nekatolíků anebo v té méně násilné formě např. i založením kláštera svaté Rodiny. Tuto bouřlivou dobu připomínají ve zdejších muzejních sbírkách kromě knih i další vzácné památky: pohřební nápis na plátně z roku 1648 anebo pozdně renesanční epitaf Adama Lukeše, na jehož zadní straně je popsáno utrpení oněch dlouhých třiceti let, jež krutě zasáhla i zdejší krajinu. Nekatolíci museli od těch dob vyznávat svou víru pouze potají. Vzácnou památkou na to, že se nepodařilo jejich přesvědčení vymýtit ani systematickým nátlakem, je Postila Martina Philadelpha Zámrského uložená ve sbírkové knihovně Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod.
Postily byly od dob Husových oblíbenou náboženskou četbou. Jednalo se o sbírky kázání neboli výkladů biblických pasáží, tradici česky psaných postil založil u nás Tomáš Štítný ze Štítného a Mistr Jan Hus. Postila Martina Philadelpha Zámrského je jedním z nejvýznamnějších reformačních děl 16. století u nás, v České republice je jich dochováno jen pár.
Martin Philadelphus Zámrský se narodil v roce 1550 v Zámrsku u Vysokého Mýta nebo v Zámrsku u Hranic na Moravě. V roce 1851 ho zastihujeme jako českého kazatele, snad tehdy pobýval v Hranicích a poté pod ochranou Karla ze Žerotína ve Starém Jičíně. Od roku 1584 až do své smrti působil v kostele sv. Jiří v Opavě. Zemřel 9. března 1592 a byl pochován v opavském chrámu Panny Marie. Jeho náhrobek byl zničen ještě před vypuknutím třicetileté války radikalizovanými katolíky.
Postila je úctyhodným dílem čítajícím 1274 stran. Dílo bylo psáno několik let, brodský exemplář má uveden jako letopočet vydání rok 1592 a místo vzniku Loděnice. Vydání knihy však bylo poněkud napínavé, postavení nekatolíků až do vydání Majestátů Rudolfa II. (a více méně i poté) bylo značně nejisté. Tisk knihy započal v Bruntále, v další fázi pokračoval v Jezdkovicích u Opavy, kdy jej císař nařídil zastavit a náklad zabavit. K tomu nakonec nedošlo a tisk byl dokončen v Loděnicích. Další dvě vydání byla provedena v roce 1602 v tiskárně Hieronyma Schütze v Drážďanech a Jiřího Dačického v Lipsku.
Postila se dělí na tři části, kázání jsou seřazena podle církevního roku. První část obsahuje kázání od první adventní neděle do Letnic, druhá část od Trojice po Advent a třetí část kázání na dny sváteční. Z postily vysvítá, že autor byl stoupencem luterského vyznání. Kniha je nejen dokumentem náboženského smýšlení sklonku 16. století, ale též vzácným pramenem každodenních starostí obyvatel Českého království a studnicí vědomostí pro historiky českého novověku. Je totiž známou věcí, že kazatel býval průvodcem lidu obecného po všech jeho starostech a radostech. Postila se tak stává pokladnicí povzbuzení i pohrůžek v životě člověka od narození až po smrt a máme v ní krásný doklad o vnímání těchto mezníků nelehké cesty člověka.
K narození píše Martin Philadelphus Zámrský např. tato slova, káraje nešvary tehdejší doby:
„Ale mnohé matky prve se ďáblu, nežli křest a úvod Pánu Bohu, obětují, skrz čáry, kauzla, pověry při porodu, v kolíbce a samým ďáblem vymyšlené pobonky [zaříkávání] pod hlavičky a jich mladistvá tílka podstrkují, žehnají, křižují, natahují, pysky nad nimi vyzdvihují, a kdo že můž ty všecky pobonky vyčísti, kteréž ač se mnohým zdají býti nábožné, se jménem S. Trojice potrušují.“
Postila z havlíčkobrodského muzea je pozoruhodná nejen svým obsahem, ale i svým osudem.
V roce 1923 rolník František Calta v Horní Krupé č. p. 4 přikročil k přestavbě velice staré stodoly, při jejímž bourání bylo shledáno, že se jedním masivním trámem nechá pootočit. Při pootočení se shledalo, že do trámu je vydlabána obdélníková prohlubeň, v níž je uložena kniha. Rolník František Calta († 5. 5. 1935) dal tuto knihu učiteli měšťanské školy v Německém Brodě Antonínu Šoubovi, aby ji předal městskému muzeu. Avšak není zcela známo, kde kniha přečkala další období. V roce 1979 po ní začal pátrat regionální historik Josef Čapek z Dolní Krupé a zjistil, že se v muzeu nenachází. K témuž roku je kniha zapsána v přírůstkové knize muzea s údajem – dar rolníka Jindry z Horní Krupé. Od té doby zůstávala kniha v muzeu téměř nepovšimnuta, na její význam a velkou cenu upozornil současný evangelický farář z Horní Krupé David Šorm a díky tomu byla kniha restaurována a je nyní přístupná na stránkách manuscriptoria. Od kdy byla kniha ve stodole schovaná a kolik evangelíků v ní potají po nocích četlo, zůstane navždy tajemstvím této krásné knihy, jedinečné památky našeho regionu.
Mgr. Alena Jindrová, Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod
