Studijní cesta po nizozemských knihovnách (1. část)

Každý rok pořádá SDRUK studijní cestu po zahraničních knihovnách, letos bylo ve dnech 23.-27. dubna cílem cesty Nizozemsko, země progresivního a moderního knihovnictví. Exkurze probíhala v knihovnách univerzitních i městských, ve městech velkých i menších, nechyběla ani návštěva městské knihovny v Den Helderu, která byla Mezinárodní federací IFLA vyhlášena nejlepší veřejnou knihovnou roku 2018.

První navštívenou po příjezdu do Nizozemska byla knihovna Eemland ve městě Amersfoort. Knihovna je otevřená 5 let, sídlí v moderní budově, kterou sdílí s dalšími kulturními subjekty, návštěvníci tu najdou hudební školu, archiv, galerii (ta ale pro malý zájem svou činnost během roku ukončí a bude fungovat nárazově pro místní umělce) aj. Počet obyvatel ve městě se za posledních 20 let zdvojnásobil, roste i město – nová knihovna navazuje na starý střed, moderní tak nenásilně rozšiřuje staré a knihovna prodlužuje město. Knihovnu projektovalo architektonické studio z Rotterdamu. Jeho plánem nebylo postavit knihovnu obrovskou, ale přehlednou a útulnou. V knihovně návštěvník nenarazí na do stropu tyčící se regály s knihami, převládají nízké police, které vytváří velmi vzdušný prostor. Nevýhodné je to snad jen pro knihovníky, kteří se při úklidu a rovnání knih musí neustále shýbat, v tomto směru na ně a jejich pracovní komfort architekti trošku zapomněli.

Roční poplatek čtenáře činí 55 eur, děti a studenti do 18 let mají registraci zdarma. Knihovna má 35 stálých zaměstnanců, 25 jich pracuje v provozu, 10 pak v zázemí. Hojně také využívá nabídku dobrovolníků, kteří mají o práci v knihovně velký zájem, nejčastější službou je vyučování holandštiny pro cizince. Technologie používají holandští kolegové ve velké míře, zejména roboty, kteří dokážou rozluštit RFID kódy a podle toho zjistit, jestli a v kterých místech knihovny je hledaný dokument momentálně dostupný. To šetří knihovníkům čas a umožňuje více se věnovat čtenáři samotnému.

Knihovna disponuje také archivem, dokumenty z něj je možné si půjčit, ale čtenář potřebuje speciální povolení a při studiu daného dokumentu je celou dobu pod dohledem knihovníka.

Výpůjční doba u knih je standardně 1 měsíc, u žádaných titulů se snižuje na 1 týden. Velký boom zažívají e-knihy, k dispozici jich je na 58 000. Ve svátky si čtenáři mohou e-knihy půjčit zdarma. Denně do knihovny přijde na 2 500 návštěvníků, v rušných dnech i dvojnásobek. V dnešní době jsou největším lákadlem besedy a setkání se známými osobnostmi.

V Utrechtu jsme měli možnost navštívit tamní univerzitní knihovnu. Ta byla součástí královského paláce, posléze byla přestavěna právě na knihovnu, historické části však zůstaly zachovány. Knihovna je rozdělena do dvou budov – černé a bílé – tyto barvy byly takto vybrány schválně, podle architektů barvy prostorám dodají samotní návštěvníci.

V knihovně je místo pro 800 000 svazků a 700 studijních míst, která jsou stále zaplněná, největší zájem o ně je ve zkouškovém období. Databází nabízí knihovna na 700 (jsou přístupné i z domu, ale jen pro studenty), přičemž studentům je neustále k dispozici technik, kdyby měl někdo potíže s připojením apod. Studenti využívají služeb knihovny zdarma, pro ostatní činí roční poplatek 50 eur. Otevřeno je od 8:00 do 22:30, o víkendu od 10:00 do 22:00. Ve zkouškovém období je otevírací doba prodloužena, a to do 1:30. V nočních hodinách služby knihovny nezajišťují zaměstnanci (těch je 200), ale studenti. O tuto práci je z jejich strany velký zájem, protož  jde o velmi dobře placenou práci v čistém a příjemném prostředí. Týdně mohou vypomoct 8-10 hodin maximálně 3 roky, poté musí přenechat místo dalším zájemcům.

Knihovna je otevřena všem novinkám, které knihovnu modernizují a studentům zpříjemňují pobyt. V době naší návštěvy probíhala právě akce fotografování a tvorba životopisu zdarma – v přízemí knihovny byl profesionální fotograf a pracovníci personální agentury, kteří nabízeli studenům možnost vytvořit si profesionální životopis.

 

pokračování příště

Jana Fialová, Krajská knihovna Vysočiny