Sborník Havlíčkobrodsko
V předminulém díle jsem představil (ne)periodikum vydávané německobrodským městským muzeem v éře 1916 až 1938. Na jeho odkaze vyrostl nový sborník, který si drží obdivuhodnou kontinuitu po více než třicet let.
Řeč je o sborníku Havlíčkobrodsko. Poprvé se objevil v roce 1971, kdy probíhaly slavnosti výročí 150 let od narození Karla Havlíčka Borovského. Tehdy vyšel k výročí soubor článků nazvaný jednoduše Vlastivědný sborník Havlíčkobrodsko. Odpovědným redaktorem se stala Zina Kraučuková (dnes Zborovská).
Název odpovídal realitě tehdejšího zaměření muzea. Už nebylo městským muzeem, ale od roku 1967 okresním vlastivědným střediskem. Zaštiťovalo několik oborů: muzejní práci, památkovou péči, ochranu přírody, galerii a správu městských muzeí a památníků v okrese Havlíčkův Brod vzniklého roku 1960. Činnost střediska se zintenzívněla a zprofesionalizovala. Také tu jistě hrála roli snaha navázat na tradici stále respektovaných Zpráv Městského musea v Německém Brodě. Redakce avizovala spolupráci s brodským okresním archivem a že „…plány do budoucna a význam vlastivědné práce jsou důvodem, pro který se domníváme, že je nutno začít s vydáváním vlastivědného sborníku, v němž by se mohly soustřeďovat veškeré nové poznatky…“ První číslo proto vyšlo logicky v rámci významného výročí, které nešlo ignorovat. Odpovídaly tomu i články ve sborníku obsažené: K literárním počátkům Karla Havlíčka (Marie Řepková), Nad historií Havlíčkova Slovana (Josef Polák), Slovo k expozici Karla Havlíčka Borovského (Anna Vondrů), Karel Havlíček, první poslanec humpolecký (Jiří Rychetský), K historii pamětních desek a pomníků Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové a Havlíčkově Brodě (Karel Kvaš), Setkání s živým modelem ke Kafkovu havlíčkobrodskému pomníku Karla Havlíčka Borovského (Jan Šedý) a Město Havlíčkovo (Pavel Sochr).
Jenže dalších téměř dvacet let se nedělo nic. Plánované periodikum zhaslo stejně rychle jako povstalo. Až v letech 1988–1989 se objevil v prodeji Vlastivědný sborník Havlíčkobrodsko 1, který přinesl celkem sedm článků, z nichž dva jsou dodnes zásadní: popis předhusitského Brodu od Jiřího Sochra a popis tiskových procesů Karla Havlíčka od Jaroslava Lameše. Názvem odkazoval na zmíněný sborník z počátku sedmdesátých let a v tiráži redakce zdůraznila vzájemnou vazbu: Předchozí kus nyní označila jako nulté číslo. Základy nového odborného periodika byly konečně položeny, byť s jednou generační pauzou.
Sbíráním příspěvků, jejich kritikou a následným vydáním se zabývalo muzeum, především jeho zaměstnanec Pavel Rous. V prvních letech do sborníku dopisovalo mnoho různorodých autorů, ale jejich články málokdy přesáhly několik stran a často šlo o medailonky různých významných osobností v regionu (Jan Losenický, Alois Jelen, Karel Vykoukal, Josef Stránský či Jan František Beckovský). Lze říci, že sborník měl po několik let rozsah kolem padesáti stran. Zajímavým jevem se z dnešního pohledu ukazuje pátý díl sborníku, ve kterém redakce otiskla pouze články regionálních badatelů z doby existence městského muzea s odůvodněním jejich v současnosti špatné dostupnosti, ale pro jejich velký význam by neměly zůstat zapomenuty. Originálním shledávám též sborník následující (číslo 6), ve kterém se objevily pouze dva články. Hlavní z nich dodnes představuje otevřený portál pro bádání nad barokním Brodem: Ivo Kořán sepsal na více než třicet stránek Umění baroka v Havlíčkově Brodě. „Šestka“ byla také posledním číslem, kdy sborník vydávalo muzeum samo. Příští rok přistoupil Státní okresní archiv Havlíčkův Brod a pomáhá realizovat sborník dodnes. Že archiv nepředstavoval jen organizátorskou složku, lze demonstrovat na dodnes stěžejním článku v „devítce“, kam tehdejší ředitel Státního okresního archivu Havlíčkův Brod Ladislav Macek sepsal klíčovou práci o správním členění obcí v okresu Havlíčkův Brod od roku 1850.
Nízký počet stránek vydržel do třináctého čísla. Změna vyžádala návrat na brožovanou vazbu (jak tomu bylo v případě čísla 1) a také se modernizoval přebal. Po dalších patnáct let se jednotlivé sborníky měly identifikovat dle odlišné barvy pozadí a hřbetu. Další, dodnes aktuální proměna přišla až v roce 2015 s číslem 29.
V průběhu vydávání se držela jen dvě pravidla pro autory – článek musí mít rozsah do padesáti stran a regionální téma. Přesto vzniklo několik čísel s daným zaměřením. O nultém již padla řeč. K Havlíčkovi se však vrátila redakce ještě dvakrát: v netypickém zvláštním vydání v roce 1992 (otevření nové expozice v muzeu) a v čísle 17. Jaroslavu Haškovi byla věnována „osmnáctka“ a Janu Zrzavému s částí obsahu zase „dvaadvacítka“. Naposledy se objevila „devětadvacítka“ coby sborník s tématy regionálního sklářství.
Více než třicetiletý vývoj sborníku je úzce spjat s lidmi, kteří do něj publikovali. Rozpad vlastivědného střediska znamenal do budoucna odliv mnohých autorů, především s nehistorickými tématy. Po roce 2001 se sborník stal platformou pro autory Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně historického povědomí a postupně se oficiálně změnil z vlastivědného sborníku na sborník příspěvků o historii regionu. Zároveň nikdy záměrně neaspiroval na periodikum recenzované a otvíral dveře neprofesionálním historikům a zájemcům o všemožná témata na okrese. I tak ale jejich práce podléhají schválení ediční rady, jejíž členové jsou lidé „od fochu“ – například pracovníci muzeí, galerie, krajské knihovny a okresního archivu. I tak se poslední léta kolektiv autorů víceméně ustálil na zaměstnance Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod, Galerie výtvarného umění Havlíčkův Brod a okruh muzeu a okresnímu archivu blízkých sympatizantů – namátkově Alena Křivská, Josef Šrámek, Tomáš Somer či Jaroslav Holý – přispívajících pravidelně svými texty. I tak se trhly rekordy: v nedávné minulosti počet stran jednotlivých čísel nejednou překročil tři sta. Zatím nevypadá, že by vydávání mělo někdy přestat.
Jednotlivá čísla časopisů jsou prezenčně k dispozici v Krajské knihovně Vysočiny a v odborných knihovnách Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod a Státního okresního archivu Havlíčkův Brod. Již rozprodaná čísla jsou volně ke stažení v e-shopu muzea na www.muzeumhb.cz.
Mgr. Michal Kamp, Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod
Nový vzhled čísla 30 z roku 2016
Nulou všechno začalo
Patnáctka z roku 1999
Sedmička z roku 1993
