Knihovny ve Francii

Na přelomu října a listopadu letošního roku jsme v rámci studijní cesty, kterou organizoval SDRUK, navštívili několik francouzských knihoven.

Jednou z nich byla Městská knihovna Lyon (BML) La Part-Dieu. Postavena byla v roce 1972 a patřila tehdy mezi největší knihovny na světě (27 446 m2). Knihovna se nachází naproti vlakovému nádraží, vedle ní stojí obchodní dům a nedaleko je velké sídliště. Přímo před knihovnou je také zastávka MHD. Knihovna má 14 poboček, z toho 3 byly otevřeny v letošním roce, v provozu jsou také 3 bibliobusy. Registrace pro děti do 15 let je zdarma.

V knihovně pracuje celkem 445 zaměstnanců, registrovaných je zde okolo 116 000 čtenářů, ročně se realizuje cca 3 mil. Výpůjček. Knihovní fond čítá 3,2 mil. dokumentů, z toho 2,6 mil. představuje historický fond. Součástí fondů je i rozsáhlá sbírka plakátů a fotografií, která je stále doplňována. Sklady jsou umístěné ve střední části budovy, která má 17 pater. Knihovna je příjemcem regionálního povinného výtisku.

Knihovna spravuje různé projekty zaměřené na šíření informací, provozuje portál pro lidi, kteří nechodí do knihovny, ale mají možnost zeptat se na cokoliv (cca 2 mil. uživatelů, z toho cca 1/3 nečtenáři), knihovníci poskytují různá témata a k nim nástroje, včetně propojení základního katalogu a katalogu Digitální knihovny.

Navštívili jsme také nově otevřenou pobočku Bibliothèque du 6e – Clémence Lortet, která byla otevřena letos v květnu. Základní údaje – plocha 1 000 m2, fond 22 0000 zcela nových dokumentů. Fond je řazený tematicky (všechny dokumenty k danému tématu na jednom místě), knihovna se soustředí na služby a na práci s informacemi, knihovníci se shodli na tom, že sem chodí více lidí, z toho 1/4 jsou mladí lidé do 18 let. Méně knih, více služeb, více lidí. Knihovna – živé místo, ne sklad knih. Město říká – knihovna je nejdůležitější, bez knihovny nefungují místní části. Registrační karty jsou propojené s ostatními kulturními institucemi.

Další z knihoven byla Knihovna André Malraux – Strasbourg – bývalá průmyslová budova, pocházející z 20. let 20. století, původně továrna na stavbu lodí a silo. Jedná se o stavbu z betonu, která stojí na břehu řeky. Knihovna je součástí obytné a odpočinkové zóny. Naproti ní stojí velké nákupní centrum, sídlí zde řada významných institucí – archiv, vědecké centrum, školy atd.

Plocha knihovny je 12 000 m2, šedý beton je v celé budově kombinován s červenou barvou, orientační systém naleznete především na podlaze. Knihovna byla otevřena v květnu 2008, pracuje zde 80 zaměstnanců, otevřeno pro veřejnost je 40 hodin týdně od úterý do soboty (jazykově zajišťují služby především o víkendu brigádníci). Knihovna má 31 poboček, 1 000 studijních míst, 100 internetových míst, wifi, knihovní fond čítá 300 000 dokumentů. Registrováno je zde 28 000 čtenářů, denně knihovnu navštíví asi 2 500 uživatelů, pobytová doba je cca 2 hodiny. Zvláštností knihovny jsou speciální TV místa, která zajišťují vysílání z celého světa (je zde řada lidí, kteří jsou zaměstnanci institucí EU), evropská literatura je zde pouze v překladech do francouzštiny.

Knihovna shromažďuje speciální fond – ilustrace od 60. let 20. století až po současnost. Ve svých sbírkách má také historický fond, a to od 11. století (rukopisy, prvotisky, ilustrace apod.)

Poslední z navštívených knihoven byla Národní univerzitní knihovna – Bibliothèque nationale universitaire de Strasbourg. Krásná historická budova uvnitř skrývá moderní knihovnu. Součástí fondu, který čítá cca 3,5 mil dokumentů, je i historický fond (1 mil. dokumentů) a dále jsou jeho součástí sbírkové předměty – mince, známky, mapy, osobní věci významných osobností, vykopávky a další pozoruhodné sbírkové předměty. Je neuvěřitelné, jak je ten svět malý, knihovnou nás provázela paní Zuzana Bártová z Havlíčkova Brodu.

Společným rysem všech knihoven je skutečnost, že výpůjčky i vracení knihovního fondu probíhá pouze samoobslužně, čtenář si výpůjčky načítá na selfchecku a stejným způsobem je i vrací.

Ing. Jitka Hladíková, Krajská knihovna Vysočiny