Florida, Spojené státy americké. Modul s lidmi vystřelený z děla do vesmíru. Pouhých 250 kilometrů od Mysu Canaveral, a to desítky let předtím, než odtud rakety začaly startovat skutečně. To je jedna z vizí, kterou ve svém díle předpověděl Jules Verne. Francouzský autor, od jehož smrti 24. března 2025 uplynulo přesně 120 let.
Oslavit výročí se dá různě. To Vernovo jsme si v Krajské knihovně Vysočiny připomněli přednáškou, kterou si však nevzal pod křídla jen tak někdo. Ale český spisovatel, jenž se prosadil v žánru spoluzaloženém právě Julesem Vernem. Autor sci-fi a fantasy knih Jiří Walker Procházka.
Zavítal k nám v ten nejvhodnější možný den, 24. března, aby návštěvníkům o svém slavném předchůdci prozradil několik zajímavostí. Ani ne tak kdy se Verne narodil, kam chodil do školy a podobně, což si každý vyhledá na internetu, ale podělil se o informace, které mnozí slyšeli možná poprvé.
Mluvil například o vlivu Pierra-Julese Hetzela. Že to jméno neznáte? Jednalo se o francouzského spisovatele a především nakladatele, který se pod Vernovo dílo podepsal výrazným písmem. Nejenže jeho knihy vydával, ale autorovi značně pomáhal s úpravou textů. Škrtal, editoval, vymýšlel názvy. Také se postaral o to, aby se z Verna stal slavný člověk, s popularitou, jakou se pyšní dnešní celebrity. Jak zdůraznil Jiří Walker Procházka, Hetzel byl Vernův přítel, nakladatel, editor a PR manažer v jedné osobě.
Tím ale výčet zajímavostí neskončil. Věděli jste například to, že pro českého čtenáře Verna neobjevil žádný zapálený vědec, technický nadšenec ani dobrodruh, ale… chvilka napětí… Jan Neruda?
Při návštěvě Francie ho Vernovy texty zaujaly natolik, že je přivezl k nám a pomohl zařídit překlady do českého jazyka. Paradoxně ovšem právě Neruda později psal na verneovky zdrcující kritiky, kterými dokonce zařídil, že zde vycházet na čas přestaly.
Pozoruhodné může být také to, že Jules Verne se i přes značnou slávu, z níž se jako málokterý spisovatel těšil během života, cítil nedoceněný. Akademická obec ho totiž odmítala přijmout a uznávat. Hlavně proto, že jeho knihy byly považovány za dětské a nedaly se srovnávat s literaturou, kterou psali ti nejváženější.
K tomu je třeba dodat, že k Vernovu přijetí chtěl poněkud kuriózním způsobem přispět jeho synovec Gaston. Toho v roce 1886 nenapadlo nic jiného než strýce postřelit. Duševně nemocný synovec to později vysvětlil, že chtěl, aby se o Vernovi psalo a byl oceněn i na akademickém poli.
Tentokrát však účel prostředky rozhodně nesvětil. Naopak. Verne se přijetí nedočkal, navíc mu postřelení přineslo jen trvalé zdravotní problémy. Zmíněný rok 1886 byl pro něho vůbec těžký. Nedlouho po tomto incidentu zemřel nakladatel Pierre-Jules Hetzel. A ve stejném roce i Vernova maminka.
Samotný Jules Verne opustil tento svět 24. března 1905. Po sobě zanechal přes šest desítek knih, přeložených asi do 150 jazyků a čtených miliony čtenáři.
Vize z nich dodnes berou dech. Například v úvodu zmíněná předpověď, jak se jednou bude létat do vesmíru, což bylo takřka do puntíku naplněno. Samozřejmě bez přispění děla, ale třeba podoba Vernova vesmírného modulu je prakticky totožná s těmi skutečnými.
Právě to jsou informace, které nám při přednášce Jiří Walker Procházka prozradil. Zajímavosti, pro které bylo potřeba usilovnější bádání, a my mu za to moc děkujeme.
Petr Bobek, Krajská knihovna Vysočiny
