Čtenáři v Pelhřimově jsou poměrně konzervativní. Rádi sahají po knihách osvědčených autorů. Takové zjištění poskytuje pohled do statistik výpůjček v Městské knihovně za uplynulý kalendářní rok. Samotný „vrchol žebříčků“ se v porovnání s rokem 2022 nezměnil dokonce vůbec. „Dospělí čtenáři si nejčastěji půjčovali Listopád Aleny Mornštajnové, u dětí už několik let po sobě vedou Deníky malého poseroutky. Těch je ale několik dílů, takže zde trochu dochází ke zkreslení statistiky,“ sdělila Iva Rajdlová, vedoucí Městské knihovny Pelhřimov a doplnila: „Více se čtou knihy českých autorů než těch zahraničních. Rozdíl je poměrně výrazný.“
V oddělení beletrie, kam spadá i zmíněný Listopád, byla z hlediska oblíbenosti na druhém místě Karin Lednická s titulem Šikmý kostel. „Vyšly už dva díly, které by měl v letošní roce doplnit třetí. Pokud se tak stane, určitě ho do našeho knižního fondu doplníme,“ slíbila vedoucí knihovny, že bude reagovat na zájem čtenářů. Oblíbenost Aleny Mornštajnové dokumentuje i třetí příčka, na niž vystoupal román Tiché roky. Za zmínku stojí také úspěšná novinka Kateřiny Tučkové Bílá Voda, na páté příčce je nejlepší ze zahraničních knih Osudné svědectví od Roberta Bryndzy.
Z kategorie naučných knih se nejvíce půjčoval emočně silný příběh Karin Lednické Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie. Překvapením je obliba Ilony Švihlíkové – ekonomky s levicovým pohledem. Kniha Jak jsme se stali kolonií je na druhé příčce, přičemž jen dvě výpůjčky jí chybí na první pozici. „Značný vzestup v zájmu zaznamenala i Nina Špitálníková, která píše o komunistické Koreji. Její dvě knihy jsou na třetím a čtvrtém místě,“ nahlédla do statistiky Iva Rajdlová.
Deníky malého poseroutky jsou nejen v pelhřimovské knihovně už řadu let nejpůjčovanější v dětském oddělení. V podstatě nemají konkurenci. „Dále se hodně půjčují interaktivní knihy nakladatelství Albi. Největší zájem byl o Lidské tělo,“ informovala. Do žebříčku také promlouvají potřeby školáků, kteří vyhledávají doporučenou četbu. Dokumentuje to zájem o Staré řecké báje a pověsti Eduarda Petišky.
Ze zvukových knih v hudebním oddělení se největšími šlágry staly román Kdo na kamenný trůn Ludmily Vaňkové a detektivka Neprůstřelné alibi J. D. Robba. Na CD nosičích knihovna půjčuje audioknihy a samozřejmě i hudbu. V této sekci si první příčku další rok podržela nahrávka Jiří Šlitr: Semafor – léta šedesátá. Velkému zájmu především dětí se těší Harry Potter a Kámen mudrců. Z her, pokud pomineme už zmíněnou Albi tužku, se nejvíce půjčovaly Karak, Dobble a Carcassonne pro děti.
Kamil Vaněk, šéfredaktor Pelhřimovských novin
