Ona a on. Neznají se, nikdy se neviděli, dohromady je svedla chatovací místnost zvaná „Planeta Krypton“. Tady spolu špičkují, eroticky fantazírují a později si sdělují i svá tajemství. Slíbili si, že zůstane vždycky jen u psaní, že se nikdy nesetkají. Dodrží to?
Přitažlivost planety Krypton je literární prvotina českého herce, scénáristy a režiséra Jiřího Mádla. Kniha vyšla v nakladatelském domě Albatros Media a vypráví příběh dvou mladých lidí, kteří se jednoho dne potkali na xchatu. Martin a Veronika spolu nahodile komunikují, občas se v chatovací místnosti sejdou, občas si zanechají vzkaz.
Přestože je mezi nimi určitý věkový rozdíl – Martin je o několik let mladší, řeší podobné osobní otázky. Život jim často hází klacky pod nohy a oni hledají své místo na slunci. Jejich odlišné osudy ale mají hlavní motiv totožný – oba hledají svůj domov. Oba za sebou táhnou rodinné rozkoly, které se jim neustále pletou pod nohy. Čeká je konečně světlá budoucnost?
Jiří Mádl je sympatický vypravěč, jeho text se čte s lehkostí. K dokonalosti však příběhu chybí a současně i přebývá slušná řádka aspektů. Tím hlavním problémem je roztříštěnost a jistá zmatečnost celé koncepce. Jiří Mádl přeskakuje zásadní momenty, které si říkají o rozpracování, a to ledabylým mávnutím ruky. To, co kupříkladu Danielu Glattauerovi v románech Dobrý proti severáku a Každá sedmá vlna plynulo přímo a s nevtíravým důrazem na detail, co bylo nabité emocemi a hrátkami se slovy, díky čemuž příběh dýchal neuvěřitelnou přesvědčivostí, tady Jiřímu Mádlovi protéká mezi prsty a míří do ztracena.
Přitažlivost planety Krypton na čtenáře paradoxně tolik nepřenáší to základní – přitažlivost. V knize je jen velmi málo toho, co si hrdinové píší, co spolu mezi slovy prožívají, proto věřit sympatiím jednoho ke druhému je spíše o akceptování než přesvědčení. Osobní peripetie, bolesti i touhy obou hrdinů zpracovává Jiří Mádl poměrně dobře. Vypráví prostřednictvím střípků, které postupně utvářejí mozaiku. Někdy to drží pohromadě více, jindy bohužel méně.
Příběh s sebou nese hodně emocí, přesto jich zůstává velké množství nezachycených. A je to škoda. Vyprávění by to přidalo na přesvědčivosti a lidskosti. Planeta Krypton tak působí neohrabaně a nesouvisle. Není to jeden celek, ale slepenec krátkých životních etap, které se navíc mezi sebou třou a skáčou si do řeči.
Veronika a Martin jsou velmi sympatické postavy, s nimiž najít společné paralely nebude čtenáři činit nejmenší problém. Vzájemný vývoj jejich vztahu je však zpracován spíše zkratkovitě, nanicovatě a veskrze ploše. Obě postavy fungují lépe odděleně než společně.
Výše popsané však neznamená, že by čtenář v knize nenašel mnoho situací a pasáží, které ho zaujmou nebo dojmou. Text se čte rychle a dřív, než se rozkoukáte, budete na konci. Je to příjemné a oddechové čtení. Pocitu, že to mohlo být lepší, se však nejspíš nezbavíte.
Přitažlivost planety Krypton je solidní literární prvotina. Jiřímu Mádlovi jde ale přeci jen herectví a režie mnohem lépe než psaní románu.
Eva Šamánková, Místní knihovna Větrný Jeníkov
