Čtení o mikroorganismech aneb Tajuplný svět virů a bakterií

Petra Schwarzová Žallmannová je autorkou blogu Opičí matka, ve kterém se zaměřuje na dětské knihy, a to nejen české, ale i ty cizojazyčné. Její recenze můžete najít také v literárním časopise Tvar. (pozn. redakce)  

Čtení o mikroorganismech aneb Tajuplný svět virů a bakterií

Název: Tajuplný svět virů a bakterií
Text: Karsten Brensing, Katrin Linkeová
Ilustrace: Nikolaj Renger
Překlad: Dagmar Heegová
Nakladatel: Kazda, 2021

Začíná podzim. A my se zatajeným dechem čekáme, co přijde. Jestli to zas přijde. Koronavirus. V posledním roce a půl se mluví o virech a bakteriích mnohem častěji než dřív. Koronavirová pandemie ovlivnila život nás všech. Každého se dotkla trochu jinak, každý se s ní jinak vyrovnává. Zářez zanechala snad ve všech oblastech našeho života. Dětskou literaturu nevyjímaje. V poslední době se na českém trhu objevilo několik knih, které můžeme vzít do ruky, chceme-li si s dětmi promluvit o tom, co se kolem nás právě děje.

Už v minulosti jsme mohli s těmi nejmenšími dětmi nakouknout do světa mikroorganismů prostřednictvím knih ze série britského nakladatelství Usborne, které u nás vydává především Svojtka&Co. (Kolektiv autorů: Co jsou to bacily?, Svojtka&Co., 2018 a Daynes, Katie: Co je to virus?, Svojtka&Co., 2021). Jde o základní pojmy a srozumitelné vysvětlení toho, co to viry a bakterie jsou. Mimo to je pro nejmladší kategorii k dispozici i celá řada více či méně kýčovitých publikací, jimiž rozličná nakladatelství reagovala na komerční koronavirovou příležitost, a které pojednávají především o tom, že si člověk má umývat ruce a děsit se jakékoliv infekce.

Postoupíme-li o úroveň výše, předškoláci a čerství školáci jistě ocení například Timova dobrodružství ve světě bakterií (Kosovskaja, Máša; Tjacht, Alla; Aleksejev, Dima; Tjachta, Saša: Timova dobrodružství ve světě bakterií. Jota, 2020) nebo Haló, tady mikrobi! Philipa Buntinga (Pikola, 2021). Jako by něco tušila, přišla už v roce 2019 s vlastním přepracovaným, beletrizovaným příběhem o bacilech i Daniela Krolupperová (Krolupperová, Daniela: Jak bacit bacila?, Pikola, 2019. Původně: Viropis aneb Jak bacit bacila. Abatros, 2004.) Na novou situaci ve společnosti jako obvykle zareagovala velmi pohotově i Ivona Březinová svou knihou Vire, padni! (Albatros, 2020).

Neměli bychom zapomínat ani na skvělé literární počiny Nicoly Davies, které se hodí jak pro děti malé, tak i pro ty větší, například její do češtiny přeloženou knihu Co nás všechny žere (Slovart, 2019).

Pokud jsme však hledali knihu pro čtenáře starší, tedy pro ty na druhém stupni, případně na střední škole, museli jsme si trošku počkat. Tajuplný svět virů a bakterií německých autorů Karstena Brensinga a Katrin Linkeové vydalo letos v překladu Dagmar Heegové nakladatelství Kazda, které se českým čtenářům už několik let profiluje jako podnik přinášející především publikace o přírodě, a to zejména z německy mluvícího prostředí.

Moc se mi líbí obsah i způsob zpracování, ilustrace i členění textu, doplněné celou řadou infoboxů a rejstříkem nemocí, líbí se mi i velký formát. Jedná se o knihu, kterou bychom mohli charakterizovat jako populárně naučný text pro děti a mládež, beletrizovanou učebnici, nebo také jako úvod do mikrobiologie. Hodí se jak do domácí knihovničky, tak pro pedagogy ve školách nebo jako skvělý nástroj při domácím vzdělávání. Kdyby šlo nakladatelství ještě o krok dál a zapracovalo hlouběji na lokalizaci textu a úpravě odkazů na německé prostředí, mohlo to být ještě o fous lepší. Jako český čtenář bych ocenila odkazy na zdroje informací dohledatelných v češtině, obsáhlý seznam použité literatury v němčině je sice z podstaty nutný, ale v prezentovaném obsahu zbytečně zabírá místo.

Nenechejme se zmást veselými ilustracemi, ani reklamními plakátky na internetu, které by mohly svádět k myšlence, že jde o další knihu pro menší děti. Čtení této poutavé knihy vyžaduje přinejmenším základní orientaci v biologické a chemické terminologii, chápání toho, co jsou buňky, jak funguje lidské tělo, co je to evoluce, metabolismus nebo elektromotor, a porozumění mnohdy abstraktním obratům, jakými jsou například „průměrná frekvence“, „molekuly soli“, „měrná jednotka“ nebo „energetická bomba“. Přestože kniha obsahuje i užitečný slovníček, není rozhodně dostatečně obsáhlý na to, aby poučil úplného začátečníka.

Autoři se rozhodli vzít to pěkně od píky. Čtenář se tématem brodí krok za krokem. Nejprve si ujasní, co to vlastně virus a bakterie je, jak funguje a jak si ho máme představit. Na rozdíl od antropomorfizovaného obrazu zlých virů a bakterií, s nimiž se setkáváme v literatuře pro mladší děti, zde se jedná o přístup racionální a srozumitelně odborný – nedělí mikroorganismy na zlé a hodné, ale popisuje, jak fungují, k čemu jsou, jaký mají význam, a přitom se snaží používat příměrů, obrazů, diagramů a fotografií, které pomáhají tuto „neviditelnou“ problematiku snáze pochopit.

Druhou, z mého pohledu zásadní, částí této knihy je přiblížení podstaty nemocí, zdůraznění důležitosti hygieny – i z pohledu historického, fungování imunitního systému a toho, jak fungují různá léčiva a principy očkování, dokonce se ani nebojí zmínit téma očkovací kontroverze.

Součástí knihy je i několik nenáročných experimentů, které si může každý udělat doma. Připadá mi, jako by tam byly jaksi navíc, zdá se, že s nimi autoři původně nepočítali, ale zařadili je, protože měl někdo v redakci pocit, že bude díky nim kniha působit atraktivněji. Z mého pohledu je hodnota této publikace jinde. Její komplexní, ale zároveň systematický a přehledný přístup k problematice závažného virového onemocnění, jehož vinou se nám všem mění život, je sám o sobě zajímavý dost.

Přeji všem co možná nejpohodovější podzim. Snad si budeme o koronaviru už jenom číst.

Mgr. Petra Schwarzová Žallmannová, autorka blogu Opičí matka