Naplnit tento cíl či předsevzetí pomáhá od loňského roku Čtenářský metr, který původně vznikl jako papírový nástěnný seznam knih, ale od letošního podzimu si jej mohou děti a jejich rodiče stáhnout do mobilních telefonů jako interaktivní aplikaci. Čtenářský metr je vyústěním společné práce knihovníků z Knihovny Třinec, pedagogů, expertů na čtenářskou gramotnost a projektových manažerů, kteří se dali dohromady díky MAPu (Místnímu akčnímu plánu II v ORP Třinec). Jedinečnost třineckého metru je v kombinaci knih doporučených odborníky s interaktivním seznamem přečtené literatury. Přestože je aplikace na světě teprve chvíli, už teď se chystají vylepšení, jež rozšíří její možnosti.
Od papíru k jedničkám a nulám
Zná to každý knihovník, který kdy pracoval ve službách – minimálně jednou za den přijde mírně zoufalý čtenář s prosbou o doporučení něčeho ke čtení. Po prosbě následuje série upřesňujících dotazů ze strany knihovníka a následné hledání v katalogu nebo přímo mezi regály. Dotazy, prosby a přání bývají různé, cílem je vždy nejen splnit úkol a knížku najít, ale také čtenáře nezklamat a v případě volné ruky sáhnout po tom nejkvalitnějším, co knihovna nabízí. A to při množství knižních titulů, které ročně v České republice vychází, není nic snadného. Nezklamat je pak o to těžší, když čtenář tak trochu počítá s tím, že to, co knihovník doporučuje, opravdu četl, případně zná slovo od slova. A to je pří výše zmíněném nereálné. Proto je vždy dobré mít po ruce něco, co navede a s výběrem pomůže.
Přibližně nad tímto úkolem se v roce 2019 v Třinci sešla skupina knihovníků a pedagogů, kteří v rámci MAPu měli v gesci čtenářskou gramotnost. Z mnoha diskuzí vyplynulo, že doporučit vhodný titul pro určitý věk a pohlaví je obtížné nejen pro knihovníka, ale i učitele, na které se velmi často obrací rodiče, kteří pro své děti hledají ke čtení něco, co by je mohlo bavit.
Od začátku bylo jasné, že nejvhodnější bude přehled doporučených knih, žánrově pestrý, odpovídající věku čtenářky nebo čtenáře a díky tomu také blízký její nebo jeho čtenářské zkušenosti. Ambicí týmu bylo dostat seznam do co možná největšího počtu domácností a dětských pokojíčků a stát se tak jejich součástí. Po brainstormingu a přemýšlení nad tím, jak tohoto cíle dosáhnout, se knihovníci a učitelé shodli na tom, že nejvhodnější formou bude variace na klasický nástěnný metr.
Práce na papírovém Čtenářském metru pak nabrala poměrně rychlý spád. K práci byli přizvání Pavla a Martin Krkoškovi z grafické dílny Uutěrky, jež dali metru krásnou vizuální podobu a na tradičním Dni pro dětskou knihu v roce 2019 se metr slavnostně křtil. Už v té době bylo zřejmé, že papírový metr má své limity. Předně obsahoval “pouze” 80 knih a doporučování podle určité výšky čtenáře je trochu ošemetné, protože děti rostou rychle, jinak to mají holky a jinak kluci atd. Důležité byly také ekonomické faktory, protože vydávat např. jednou ročně nový metr a následně jej distribuovat, by bylo nad možnosti zapojených organizací a především Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (reg. č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/17_047/0008963), díky kterému Čtenářský metr vznikl.
S ohledem na cílovou skupinu a technologické možnosti byl nápad z papírového Čtenářského metru udělat metr digitální tou nejlepší variantou. Web se od začátku jevil jako trochu zastaralé médium, které nenabízí dostatečnou interakci. Sociální média jsou živější a z ekonomického hlediska asi nejlepší platformou, ale limitující vzhledem k dosahu a např. věkovým omezením. Nejodvážnější a v první fázi nejméně představitelnou cestou byla aplikace, která nakonec převážila a po několika měsících od uvedení papírového Čtenářského metru se začalo s vývojem, designováním a kódováním.
Nové digitální možnosti
Na tomto místě je důležité zmínit, že Čtenářský metr by nevznikl, pokud by se na něm nepodíleli lidé z různých oblastí a především pokud by této myšlence nevěřilo Statutární město Třinec, pod nímž MAPy působí. Výhoda skvělého zázemí a podpory se ukázala jako klíčová při hledání partnerů, kteří by se společně s knihovníky a pedagogy pustili do vývoje a tvorby aplikace. Těmi se nakonec stala studia a agentury devx a Blackfish.
Od začátku vývoje bylo jasné, že možnosti aplikace mohou být v podstatě neomezené a teoreticky bylo možné se vydat různými směry. Nakonec panovala shoda na tom, nevzdalovat se od původního záměru a smyslu Čtenářského metru – doporučit knihu na míru a motivovat děti k dalšímu čtení. Aplikace tedy měla od začátku být efektivním rádcem a co nejlépe se trefit do vkusu uživatelů, kterými mohou být jak děti, tak třeba i rodiče, kteří hledají inspiraci, co dětem koupit nebo půjčit v knihovně.
Nastavení Čtenářského metru je díky tomu rychlé a zaměřuje se na hlavní kritéria – věk, pohlaví a oblíbený/preferovaný žánr. Po prvotním nastavení nabídne metr výběr knížek, které stojí za přečtení. Oproti papírovým 80 knihám v době psaní tohoto textu nabízí aplikace více než 300 titulů a další stále přibývají. O výběr se stará kurátorský tým složený ze členů MAPu a především knihovnic z dětského oddělení Knihovny Třinec. To je pravděpodobně největší rozdíl mezi jinými aplikacemi tohoto typu, kdy je tvorba seznamů závislá na uživateli, anebo je generován pomocí dostupných databází automaticky.
Vraťme se zpět k metru. Jakmile uživatel označí knížku jako přečtenou, objeví se na jeho metru. Jedna přečtená kniha znamená jeden tzv. čtemetr. Čím více dítě čte, tím více roste nejen vnitřně, ale také přímo v aplikaci, kde jej zastupuje kreslená postavička/avatar (opět z grafické dílny Uutěrky). Funkce růstu v aplikaci funguje nejen jako motivační prvek, ale také jako jednoduchá gamifikační funkce.
Jak vysoko Čtenářský metr dosáhne
V tuto chvíli je Čtenárský metr v tzv. beta verzi. Je ke stažení pro všechna zařízení používající Android a před spuštěním je i na iOS (Apple). Zároveň se neustále pracuje na dalších vylepšeních a rozvoji, a to nejen pokud jde o seznam knih, ale také na nových funkcionalitách, které by v budoucnu mohly propojit jednotlivé uživatele aplikací, anebo Čtenářský metr mohl dorůst k dalším gamifikačním prvkům, jako jsou třeba čtenářské výzvy nebo vylepšování postaviček podle počtu přečtených knih.
Pokud si tedy aplikaci teď nebo v následujících týdnech stáhnete a vyzkoušíte si ji, budou tvůrci velmi rádi za každou zpětnou vazbu nebo podnět. Samozřejmě bude skvělé, pokud o Čtenářském metru dáte vědět kolegyním, kolegům a především čtenářům.
Závěrem je potřeba zmínit ještě jednou, že Čtenářský metr by nikdy nevznikl, kdyby to byla záležitost jen Knihovny Třinec. Především díky pestrosti týmu a velkému množství nápadů, vstupů a vhledů pedagogů a dalších expertů vznikl nejdřív metr nástěnný a pak digitální. A jako vedlejší produkt společného snažení se dala dohromady parta úžasných lidí, pro které je aplikace jen pomyslným odrazovým můstkem k větším a podstatnějším cílům, především rozvoji čtenářské gramotnosti u dětí.
Knihovna Třinec
