Na studijní cestě v Rakousku jsme navštívili celkem sedm knihoven. Město Linec bylo první zastávkou. Klidné a široké ulice, plno zelených prostranství. Ze všech navštívených míst mě městská knihovna v Linci zaujala nejvíce. Od září 2007 sídlí knihovna v tzv. Wissensturm (Věži znalostí). Velmi vysoká, moderní budova plná světla, kterou nelze přehlédnout. Knihovna se nachází v přízemí, v prvním a druhém patře. Je rozdělena na dvě části. V druhé části, oddělené proskleným krátkým mostem, se nachází dětské oddělení. Tím prostor knihovny končí, my jsme se ale podívali až na střechu, odkud jsme měli krásný výhled na celý Linec.
Poté, co jsme se vizuálně seznámili s celým městem , jsme se vydali do knihovny. Hned u prostorného vchodu byla zasklená plakátovací plocha s aktuálními informacemi o akcích konaných knihovnou. Plakáty sjednocoval světle šedý pruh v zápatí s logem a jménem knihovny, zelená barva a písmo 
.
Ve vstupní hale se mohl čtenář od personálu za pultem, ale i formou několika informačních letáčků a plakátů, dozvědět základní informace o knihovně, jaké knihy si zde může půjčit, kde je najde a jak se v knihovně pohybovat. Vypůjčit knihy si lidé mohli jak u personálu, tak i sami prostřednictvím samoobslužných pultů 
. Vrácené knihy se pokládaly na pás, který svezl veškerá média do „sklepa“, kde je následně knihovníci roztřídili a rozdělili zpátky do jednotlivých oddělení, kam patří.
Při stoupání nahoru po točitém schodišti do další části knihovny mě zaujaly stojánky s knihami připevněnými nad zábradlím
.
Dostupná média byla ve všech navštívených knihovnách řazena převážně podle témat. Jednotlivé knihy byly usazeny v regálu zarážkami, které byly připevněny přímo na regálu. Nemohly se tak nikam poztrácet 
. Knihy a časopisy byly vystaveny tak, aby čtenář nepřehlédl ty nejnovější a nejzajímavější. Tento způsob vystavení knih je známý především z knihkupectví. Knihovny ale většinou nemají dostatek místa, aby mohly veškeré knihy obracet obálkou směrem k čtenáři, který prochází okolo, a tak jsou vystaveny jen vybrané tituly 
.
Zastavili jsme se, abychom si vyslechli krátkou přenášku a mohli klást otázky týkající se chodu knihovny. V naší blízkosti se nacházela prosklená část knihovny, která rozhodně stojí za zmínku. Mohli jsme zde najít knihy psané v různých jazycích. Nepatrně oddělená místnost od zbytku knihovny byla vybavena dokumenty psanými jak v angličtině, francouzštině, italštině, španělštině, chorvatštině, maďarštině
aj., tak i v češtině. Knihovna tak nabízí svým čtenářům velmi příjemné prostředí a prostředky k výuce, mnohdy pro některé z nás, i téměř neznámých cizích jazyků z různých zemí.
Předtím, než jsme se přes skleněný mostek dostali do dětského oddělení, jsme zavedli rozhovor i na několik statistických čísel. V současné době má knihovna 9 poboček, přičemž si ale nejsou jisti, jestli 5 z nich nebude zcela zrušeno. Za rok městská knihovna v Linci uskuteční až 1 000 000 výpůjček. Velmi populární je půjčování dokumentů v digitální podobě; za měsíc je to kolem 8 000 digitálních knih. Popularita tohoto způsobu poskytování knih neustále stoupá. Knihovna má přibližně 20 000 aktivních čtenářů, přičemž v Linci žije přibližně 200 000 obyvatel. Nutno podotknout, že za aktivní čtenáře považuje knihovna jen ty, kteří v posledním roce alespoň jednou knihovnu navštívili. Pokud tak neučiní, už nejsou do statistik započítáni. Na závěr první části prohlídky jsme se dozvěděli, že knihovna nemá žádné sklady, pouze se jednou za rok knihy vyřazují a poté se nabízejí ke koupi čtenářům. 
Oddělení pro děti působilo velmi útulně, hravě a vesele. Byla tu příjemná atmosféra, děti si zde mohly posedět v pohodlných křeslech a vypůjčit nepřeberné množství deskových her. Knihy, časopisy, CD a všechna ostatní média byla řazena podle věku dítěte. V této části se nacházel i prostor pro konání různých akcí. Knihovna jednou za dva týdny pořádá čtení pro děti a po letních prázdninách speciální akci „Letní slavnost“, kterou mají děti i rodiče ve velké oblibě. Každé dítě dostává body za přečtené knihy. Mají za úkol přečíst aspoň deset různých knížek, podle svého výběru. Za odměnu pak dostávají různé diplomy, vysvědčení a drobné ceny. Knihovna se nesnaží ke čtení nadchnout pouze děti, ale i dospělé. Pořádá 15 až 20 čtení ročně a 4 až 6 čtení v cizím jazyce.
Při cestě z dětského oddělení jsme minuli informační pult a pás, na který se vracely knihy. Poslední prostor pro diskusi nám byl poskytnut venku na terase, kde se otevřelo i téma získávání nových čtenářů 
. Tento nelehký úkol řeší každá knihovna. Městskou knihovnu v Linci tak ke konci roku čeká na toto téma odborný seminář. V současné době o sobě a o svých akcích dává knihovna vědět formou plakátů a letáků, na webových a facebookových stránkách, emailem (hromadné emaily) nebo i poštou.
Celá prohlídka, ale i studijní cesta probíhala v dobré náladě. Dozvěděli jsme se spoustu informací a svěřili se navzájem s radostmi i strastmi provázenými s prací v knihovně. Já osobně jako úplný nováček jsem měla z této cesty různé obavy, ale nakonec jsem byla velice ráda, že jsem se jí rozhodla zúčastnit, a poznala tak nová místa i lidi.
Bc. Eva Pokorná, Krajská knihovna Vysočiny
