Řekni: „Ašimpa“

Petra Žallmannová je autorkou blogu Opičí matka, ve kterém se zaměřuje na dětské knihy, a to nejen české, ale i ty cizojazyčné. Její recenze můžete najít také v literárním časopise Tvar. (pozn. redakce)  Já prostě miluju knížky s nadsázkou. A tahle obsahuje nadsázku lingvistickou. Původně portugalský text úžasné Catariny Sobral Aciumpa přeložený do polštiny zachovává to legrační slovo tak, aby se vždy vyslovovalo /ašimpa/.

1

A co to vlastně je, taková ašimpa? No to se vlastně neví. Občas je to podstatné jméno a můžeme ho použít třeba při zvolání: „No tohle, to je teda pěkná ašimpa, to jsem netušil!“ Nebo se dá použít jako sloveso: „To nemyslíš vážně, ty to chceš znovu ašimpovat?“ Nebo jako citoslovce: „A ta věc klouzala pořád dolů ašimpa-ašimpa-ašimpa, až najednou prásk a byla tam!“

Kniha o tom, jak se objevilo slovo, které nikdo neznal, ale i přesto se začalo hojně používat. Jen se vědci pořád hádali, jestli spadá do správné kategorie slovního druhu. A tak ašimpu přehazovali z jedné kategorie do druhé jako hodně ašimpovanou bramboru.

Je to odlehčená nadsázka, je to vtipna hříčka, je to ironická špička k popíchnutí všech akademických pseudovážných debat a sporů.

(Pravou hodnotu této knihy jsem ocenila, když jsem před pár dny začala číst lingvistické eseje na téma dětská literatura. Je to tak akademicky ašimpózní a zamotané, že si asi začnu dělat výpisky, abych se v té ašimpě vyznala.)

Název: Aciumpa
Autor: Catarina Sobral
Nakladatelství: Dwie Siostry, Polsko
Rok vydání: 2017
ISBN: 978-8365-341-25-9

Petra Žallmannová, autorka blogu Opičí matka