Zelená hora – přednáška a exkurze pro knihovníky ze Žďárska

Vloni na podzim připravily „regionky“ ze Žďáru nad Sázavou pro své dobrovolné knihovníky zajímavý dopolední program složený z přednášky a exkurze. Hezky vyšel termín i téma – v Týdnu knihoven, jehož hlavním tématem byla regionální historie, jsme se zaměřily na místní dominantu, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Na první část povídání jsme se sešli v prostorách žďárské knihovny, kde si pro nás připravil pracovník regionálního muzea, Mgr. Stanislav Mikule, velice poutavé vyprávění o tomto poutním kostele.

Přednáška doplněná promítáním nám přinesla spoustu zajímavých informací. Dozvěděli jsme se, jak byli cisterciáčtí mniši nuceni opustit svůj původní domov v prostorách zámku na Zelené hoře u Nepomuku. Po přestěhování do Žďáru pak ještě před blahoslavením Jana Nepomuckého započalo z podnětu opata Václava Vejmluvy plánování stavby kostela a že ono jméno „Zelená hora“ není odvozeno od bujné vegetace onoho kopce, který vlastně ani kopcem není, ale bylo z čiré nostalgie cisterciáků odvozeno ze jména jejich původního kláštera v Nepomuku. Dozvěděli jsme se, jak důležité pro finální podobu kostela bylo spojení architekta Jana Blažeje Santini–Aichla právě s opatem Vejmluvou. Jak velkým množstvím myšlenek přispěl do stavebních plánů právě opat Vejmluva a jaké všechny kejkle a kouzla s geometrií a křesťanskou symbolikou tito dva velcí myslitelé dokázali do projektu vložit.
Také jsme se dozvěděli, že svatý Jan Nepomucký byl dost možná první inkarnací Járy Cimrmana, neboť stejně jako on dost možná nikdy neexistoval a jen přibarvené zápisy kronikářů o Johanovi z Pomuku daly možná vzniknout kultu svatého Jana Nepomuckého.

Na druhou část přednášky jsme se přesunuli přímo do objektu kostela a jeho blízkého okolí. Zanícený výklad místního nadšence pana Mikule byl na hony vzdálený běžnému unylému projevu znavených provaděčů. Pan Mikule nás nechal objevovat poznámky tužkou, které při stavbě ambitu zanechali na zdi dílem stavitelé a jejich pomocníci a dílem středověcí puberťáci a „díky“ aktuální vlhkosti stěn vystoupily tyto nápisy z malby napovrch.

Uvnitř jsme mohli obdivovat rozmístění a symboliku jednotlivých prvků této nádherné stavby, která byla v době naší návštěvy v částečné rekonstrukci, ale i pohled na zakrytý vedlejší oltář díky poutavému vyprávění umožnil představivosti vykreslit si celek v dostatečně reálných barvách.

Bylo až symbolické, když se na závěr přednášky před vchodem do poutního kostela najednou snesl z nebe, tedy ne z nebe, ale na laně z báně kostela dělník výškových prací, který upravoval vnější podobu kostela. Zatleskali jsme mu za zajímavou akrobatickou vložku a panu Mikulemu dvakrát tolik za velmi zajímavé povídání.

Účastník akce ve spolupráci s Bc. Veronikou Čtverákovou, DiS.,
Úsek pro výkon regionálních funkcí, Knihovna M. J. Sychry ve Žďáře nad Sázavou