Knihovnictví má krásnou a dlouhou tradici a věnují se mu lidé nadšení a práci oddaní. V době, kdy byly moderní technologie v Československu v plenkách, práce v knihovnách vypadala jinak než dnes. S čím se tehdejší knihovníci museli potýkat, jak bylo vnímáno jejich postavení? Jací byli čtenáři, jak se chovali, co rádi četli, byli jiní než dnes? Zajímalo nás, jak se v posledních desetiletích minulého století knihovnictví v kraji vyvíjelo, a proto jsme se obrátili na kolegy knihovníky, kteří tu dobu profesně zažili. Vznikla tak nová rubrika a my vám v ní budeme po celý rok zprostředkovávat rozhovory s knihovníky z knihoven celého kraje.
Poznámka redakce
Kdy jste nastoupila do knihovny a jak na své začátky vzpomínáte?
Do Okresní knihovny ve Žďáru nad Sázavou jsem nastoupila 1. 7. 1980. Pracovala jsem na dospělém oddělení a později na katalogizaci. Žďárská knihovna v té době byla umístěna v bývalé prádelně za „Mléčným barem“, nynější „Vesnou“. Tomu odpovídalo i prostředí – málo prostoru, malá půjčovna, ve skladu mezi regály byly umístěny stoly pro katalogizaci, metodiku i ekonomku.
Jak se práce v knihovně vyvíjela v době Vašeho působení?
Na podzim roku 1981 jsem byla přemístěna do Městské knihovny v Novém Městě na Moravě, která zastávala i funkci střediskové knihovny. Zde jsem až do srpna 2010 pracovala na dětském oddělení. A přestože nás bylo v knihovně málo, jezdila jsem i po našich střediscích, 30 neprofesionálních knihovnách. Byly to místní knihovny, kam se nakupovaly knihy, a tzv. výpůjční místa (malé knihovny, kam se vozily pouze výměnné soubory). V těchto knihovnách půjčovali dobrovolní knihovníci, ostatní knihovnické práce zajišťovala naše knihovna. Knihy se katalogizovaly na psacím stroji, tenkrát nebyly žádné počítače, a tak se katalogizační lístky opisovaly tolikrát, kolik bylo katalogů. I revize se ve všech knihovnách dělaly buď podle revizního katalogu, nebo podle přírůstkových seznamů.
V roce 1992 začala jednání našeho ředitele s městy a obcemi o knihovnách. K 1. 1. 1993 došlo k tzv. decentralizaci a novoměstská knihovna se dostala pod křídla Městského úřadu Nové Město na Moravě. I když původně měla být samostatnou příspěvkovou organizací, stala se nakonec součástí novoměstských kulturních zařízení. Nebyly to lehké začátky. V této době jsme ještě obsluhovali 19 neprofesionálních knihoven.
V roce 1994 jsme získali svůj první počítač a ještě v témže roce jsme uzavřeli smlouvu s firmou Lanius. Od roku 1995 jsme ukládali záznamy o knihách do počítače. V létě 1998 se naše knihovna přestěhovala do kulturního domu. Za finanční pomoci z grantů jsme v roce 2001 začali půjčovat přes počítač nejprve na dětském oddělení, následně v čítárně a nakonec i na dospělém oddělení, to se uskutečnilo v roce 2004.
Pro knihovnu byly a jsou granty velkým přínosem. Podařilo se získat krajský grant „Líbí se nám v knihovně“, zaměřený na vybavení místní knihovny v Jiříkovicích
Mezi největší pomocníky patří granty, které pomohly v převodu knihovního systému Lanius na verzi Clavius a v roce 2017 na nejnovější systém Tritius.
Jací byli a jak se chovali čtenáři v knihovně v průběhu let?
Těžko se porovnává minulá doba s dnešní. Dříve nebylo tolik knih ani časopisů, ale bylo více čtenářů. Nárůstem výpočetní techniky, mobilů a dalších moderních technologií dochází k jejich odlivu. V dnešní době více čtenářů najdeme na internetu, kde si mohou vyhledat nejrůznější informace, ale i knihy v elektronické podobě. Vážím si učitelů, kteří chodí s dětmi do knihovny a půjčují si jako třída knížky, nebo na besedy a knihovnické lekce. Dětem se knihy zalíbí a do knihovny se vracejí s rodiči, aby se staly čtenáři.
Jak se v průběhu doby vyvíjel čtenářský vkus?
Každá doba nese své oblíbené autory a žánry. Dnešní čtenář je hodně ovlivněn reklamou, filmem a seriály.
Jak jste vnímala příchod moderních informačních technologií?
Určitě vstřícně, ulehčilo to práci knihovníka, nemusely se budovat katalogy, knihy byly vloženy do počítačů, začalo se půjčovat přes počítač a knihovnici se mohli věnovat další práci.
Jak bylo vnímáno postavení knihovníka?
Na postavení knihovníka se za tu dobu mnoho nezměnilo, tato práce byla vždy vnímána jako nenáročná, kterou mohou vykonávat všichni. A protože se celý pracovní život pohybuji v menší knihovně, kde každý musí umět všechnu knihovnickou práci, osobně vím, jak tato práce náročná je.
Nabízely knihovny i jiné než výpůjční služby?
Ano, nabízely a nabízejí, nejen vzdělávání, ale i zábavu.
Besedy se spisovateli a ilustrátory, nejrůznější soutěže, výstavy, knihovnicko-bibliografické lekce, besedy pro žáky, ankety, tvoření. Jsme aktivní v projektech např. Noc s Andersenem, Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka, které jsou organizačně náročné. Knihovna je otevřeným místem pro všechny.
Marie Janečková, vedoucí Městské knihovny v Novém Městě na Moravě
