Třebíčská knihovna se každoročně zapojuje do grantových programů Ministerstva kultury ČR (MK ČR) a Grantového systému Zdravého města Třebíč (GSZM Třebíč). Jejich prostřednictvím se snažíme obohatit nabídku kulturních i vzdělávacích aktivit určených malým i velkým návštěvníkům knihovny. V letošním roce jsme uspěli mj. se dvěma literárními projekty. První z nich, „Čtenářský rok v Třebíči“, získal podporu GSZM Třebíč, projekt „Kulturní kalendárium 2017“ podpořilo MK ČR v rámci programu Knihovna 21. století.
Jaké byly obsahové náplně projektů, prozrazují už jejich samotné názvy. První projekt byl zaměřen na podporu čtenářství, což zní možná trochu jako fráze, takže buďme konkrétnější. Zapojili jsme se jím snad do všech čtenářských kampaní, které v Česku probíhají. Od únorového Mezinárodního dne darování knih přes Březen měsíc -čtenářů, Čtenáře roku, Noc literatury, Týden čtení dětem v ČR, Knížku pro prvňáčka, Týden knihoven, Den pro dětskou knihu až po festival Den Poezie, který podpořila Nadace ČEZ. Moc nás potěšilo, že nejlepší čtenářskou babičkou v Kraji Vysočina se stala naše čtenářka Jarmila Jičínská. Ta i ve svém požehnaném věku 93 let s knihovnou řadu let spolupracuje a jsme moc rádi, že se i díky ní třebíčské děti v knihovně dozvídají spoustu informací třeba o prvorepublikové škole. Její vitalitu, rozhled, nadhled a koneckonců i vzhled bychom chtěli mít snad všichni, kteří ji známe.
Během března a v říjnovém „týdnu“ s dětmi v knihovně besedovaly spisovatelky Zuzana Pospíšilová, Daniela Krolupperová a Veronika Válková. Navštívili nás i dva pánové, kteří mají co dočinění s komiksem i naším regionem. Komiksový scénárista Daniel Vydra bydlí nedaleko Třebíče a třebíčským rodákem je i výtvarník spjatý s komiksovou tvorbou Petr Kopl. Dětem byly určeny i večerní a noční akce v knihovně – Nos s Andersenem a Dlouhá noc na Modřínce.
Duben byl zase ve znamení Víkendového festivalu hudby a poezie Nezvalova Třebíč. Herci Divadelní společnosti Františka Kreuzmanna vystoupili s hudebně-dramatickou kompozicí Václav II. – Zpověď českého krále a v rámci nedělního programu zase proběhlo autorské čtení z pohádkové knížky třebíčské rodačky Blanky Fišerové. Měli jsme možnost vyslechnout také autorské básně a písně Pavla „Josifoviče“ Hejátka z nedaleké Zahrádky u Náměště nad Oslavou. Jeho podmanivý projev si získal všechny přítomné posluchače.
V průběhu celého roku jsme listovali několika knížkami společně s herci v rámci jejich projektu LiStOVáNí. Zatímco tato scénická čtení se u nás v knihovně odehrávají už několik let, premiérově se letos naše knihovna připojila ke květnové Noci literatury, resp. netradičnímu čtení na netradičních místech. Uprostřed týdne, večer a ještě překlady většinou u nás téměř neznámých autorů? Naše obavy, jestli nebudeme se čtenáři ukázek osamoceni, se naštěstí nenaplnily. Společně s námi po několika místech putovalo více než pět desítek literárních nadšenců. Zásluhu na tom měli ti, kteří četli jednotlivé ukázky, i fakt, že s námi jednotlivá místa navštívil i bývalý městský architekt Lubor Herzán. Jeho komentáře k navštíveným místům měly velkou přidanou hodnotu. Váháte-li, zda se v budoucnu také připojit, zvažte, zda nezvolit obdobný postup. Spojili jsme dvě tematicky odlišné cílové skupiny a spokojenost byla na obou stranách. A možná zafungovala i následná motivace k jinému typu pořadů. Více o akci zde.
Od jara se přesuňme do předvánočního času. Aktuálně máme za sebou festival Den poezie. Asi všichni máme povědomí o tom, že poezie dnes zrovna „netáhne“. Byť se stále píše (a možná ještě víc než dřív) i vydává (to většinou vlastním nákladem). Ale jak se ukázalo, poezie se i čte a chodí na ni lidi! Velmi slušná účast nás mile překvapila. Opět je tu ale souvislost s regionálními autory, své verše totiž četli básníci a básnířky, kteří v našem regionu žijí. A krásně nám k tomu hrála děvčata jednoho kvintetu. Více o akci opět zde.
Poslední akcí tohoto projektu byl Den pro dětskou knihu. Ten si za dobu své existence nemusí s návštěvností vůbec lámat hlavu, vždycky je narváno. Letos přijeli Lichožrouti z LiStOVáNí a taky Špačci ve fraku. Fraky sice nechali doma, ale jejich přítomnost všechny potěšila a vánočně naladila.
A jsme u druhého literárního projektu. Jeho prostřednictvím jsme si během celého roku připomínali jak naše, tak zahraniční spisovatele.
V únoru letošního roku uplynulo 20 let od úmrtí spisovatele Bohumila Hrabala. Na jednoho z našich nejuznávanějších autorů zavzpomínal Hrabalův přítel, publicista a editor Tomáš Mazal, který s ním pravidelně sedával v oblíbené pivnici U Zlatého tygra.
Z Památníku Karla Čapka ve Staré Huti přijela jeho ředitelka Kristina Váňová, která nás poutavým vyprávěním přenesla do doby první republiky, abychom si společně připomenuli osobnost malíře a spisovatele Josefa Čapka. S velkým ohlasem se u našich návštěvníků setkala výstava „Josef Čapek – malíř, básník, spisovatel“, kterou jsme měli rovněž zapůjčenou z Památníku Karla Čapka. Kolegyně Eva Hejsková si připravila pořad o Josefu Čapkovi a výstava byla vhodným doplněním její přednášky. Hned několik třebíčských škol využilo možnost spojit obě akce najednou. Příjemným bonusem pro knihovnice pak (v souvislosti s vrácením výstavy) byla návštěva památníku. Měli jsme možnost zhlédnout v něm nejen expozice o bratrech Čapkových, ale i o Ferdinandu Peroutkovi a Olze Scheinpflugové. Návštěvu všem doporučujeme.
Přednáškou pedagoga havlíčkobrodského gymnázia Aleše Římana jsme si v říjnu připomněli 100. výročí narození jednoho z nejvýznačnějších představitelů českého protikomunistického exilu Pavla Tigrida.
A slavili jsme také 80. narozeniny Roberta Fulghuma. V červnu maratonem čtení z jeho knih a v říjnu s autorem samotným. Přijel totiž s herci z projektu LiStOVáNí a jeho vtipné vyprávění a komunikace s třebíčským publikem bylo třešničkou na jeho narozeninovém dortu.
Během celého roku jsme také vzpomínali na básníka, hudebníka, překladatele a výtvarníka Josefa Kainara. O jeho zhudebněných textech přednášel hudební kritik a publicista Jiří Černý, přednášky pro specifické skupiny uživatelů (seniory, klienty stacionářů, domovy pro seniory, děti) si připravily rovněž knihovnice. Děti z několika třebíčských škol zase překvapily recitačním pásmem z veršů Josefa Kainara dětem. Za odměnu pak navštívily pohádku
O Zlatovlásce.
V samotném závěru roku jsme pak vzpomínali a vzpomínat ještě budeme na spisovatele Jiřího Mahena, Astrid Lindgrenovou a Josefa Ladu. Poslední dva jmenované si určitě řada z nás vybaví právě v souvislosti s Vánocemi. Na Vánoce v Bullerbynu i ty, které slavila Pipilota Citrónie Cimprlína Mucholapka Dlouhá punčocha, si kromě dětí zavzpomínali i třebíčští senioři. A Josef Lada? Ten neodmyslitelně k českým Vánocům patří. Moc se těšíme na jeho vnuka Josefa Ladu a naladění se na tu úplně nejpravější vánoční atmosféru.
A když už končíme Vánocemi, sluší se popřát všem kolegyním a kolegům, a to nejen těm v našem regionu, krásné vánoční svátky a stálé neutuchající nadšení z knihovničiny i spoustu nových skvělých nápadů. A nezapomeňte se o ně s námi podělit třeba hned v příštím čísle KZV :-).
Mgr. Eva Bazalová, Městská knihovna v Třebíči
