Od roku 2005 se knihovníci neprofesionálních knihoven každoročně setkávají ve vítězných knihovnách soutěže Knihovna roku. Knihovna, která tuto soutěž vyhraje, má vždy právo uspořádat setkání v přespříštím roce. S tímto „právem“ je spojeno i množství povinností a náročná organizační příprava, nejen pro knihovnu samotnou, ale i pro obec a pověřenou knihovnu, jedná se však o prestižní akci, kterou si dosud žádná knihovna (a obec) nenechala ujít. Hlavním pořadatelem setkání je sekce veřejných knihoven SKIP, která zmíněným knihovnám s organizací akce pomáhá.
Když naše knihovna v roce 2007 získala titul Knihovna roku, začaly se dít věci! Byli jsme zváni na různé prezentace, rozhovory apod. Ale hlavně: Na podzim roku 2008 jsme jeli poprvé na setkání venkovských knihoven s názvem „Co venkovské knihovny umějí a mohou“, které se konalo v Býšti (Pardubický kraj). Byli jsme tam jako v „Jiříkově vidění“ – všechno bylo nové a úžasné! Ale ani jsme si to moc neužili – jako organizátoři následujícího setkání jsme měli plnou hlavu starostí, aby i u nás vše proběhlo, jak má.
V poslední době je to už ale jiné. Na setkání jezdíme pravidelně, vše si v klidu užíváme a radujeme se, jaké šikovné knihovnice a knihovníky v republice máme. A kromě knihoven máme možnost poznat i různá zajímavá místa.
Letošní setkání „Co venkovské knihovny umějí a mohou“ proběhlo 14. až 16. září a hostitelem byla hroznětínská knihovna v Karlovarském kraji. Ano, téměř všichni účastníci z celé ČR to měli pěkně daleko. Ale naše cesta vlakem byla bezproblémová a zajímavá. A už na nádraží v Praze se sešla velká knihovnická skupina!
Setkání začalo přivítáním v Krajské knihovně v Karlových Varech. Po exkurzi v knihovně jsme vyrazili na komentovanou prohlídku Karlových Varů. Bylo velmi chladno, a tak jsme se zahřívali, jak se dalo – horká vřídelní voda v plastové láhvi zahřála zkřehlé ruce lépe než rukavice.
Po ubytování v hotelu nedaleko Hroznětína (tak luxusně jsme na našich setkáních ještě nebydleli) následoval večerní program – promítání a povídání pana Mikšíčka o krušnohorských pověstech. Poté došlo na dokument ze setkání knihovníků před rokem v Horní Lidči, který každoročně natáčí pravidelný účastník setkání, knihovník z Kostomlat pod Milešovkou Mirek Bláha.
Druhý den ráno nás čekala cesta do Hroznětína. V prostorách obecního úřadu probíhal dopolední odborný program s příspěvky Zlaty Houškové a Víta Richtera. Se zájmem jsme si poslechli i další přednášku věnovanou Karlovarskému kraji a prezentaci Obecní knihovny Rapotín, Knihovny roku 2016.
Odpoledne jsme pak strávili v Ostrově, kde jsme navštívili knihovnu a zámek. Následoval společenský večer, na kterém vystoupil Swing melody Ostrov a také Ohnivé divadlo Ignis.
V sobotu, poslední den setkání, jsme společně vyrazili autobusem do kláštera v Teplé. Tento klášter totiž založil Blahoslavený Hroznata, který je také zakladatelem Hroznětína.
Myslím, že všichni jsme domů odjížděli s pocitem, že se sem co nejdříve rádi podíváme znovu. Třeba na dovolenou. Ještě jednou veliký dík organizátorům z Hroznětína i Karlových Varů a v neposlední řadě i Daně Wimmerové, která tato setkání připravuje.
A my, knihovníci, se už můžeme těšit na další setkání příští rok v Rapotíně!
Blanka Křížová Obecní knihovna Bory
