Ve dnech 16. a 17. září proběhl již XVII. ročník semináře Co venkovské knihovny umějí a mohou, který je úzce spjatý s celostátní soutěží Knihovna roku každoročně vyhlašovanou Ministerstvem kultury ČR. Z toho důvodu cílí především na neprofesionální a malé profesionální knihovny. Místo konání je vždy spojeno s vítěznou knihovnou předchozího ročníku soutěže. Letošní pořadatel, Kraj Vysočina, se může pochlubit nejen Knihovnou roku 2019, kterou se stala Místní knihovna Větrný Jeníkov, ale také zcela novou budovou krajské knihovny. Krajská knihovna Vysočiny (dále jen KKV), která plní také funkci městské knihovny v Havlíčkově Brodě byla uživatelům zpřístupněna v nových prostorách v dubnu 2020. Myšlenka propojení skvěle fungující malé venkovské knihovny a velké krajské knihovny nabízející krásné velkorysé prostory, moderní technologie a kvalitní služby nás velmi lákala. Rozhodnutí spojit tato dvě místa a seminář připravit v jejich prostorách bylo jednomyslné. Zpětně si dovolím konstatovat, že to bylo dobré rozhodnutí.
Zahájení semináře jsme umístili do konferenčního sálu KKV. Účastníky přivítala paní ředitelka Jitka Hladíková, místostarosta města Havlíčkův Brod pan Zbyněk Stejskal a vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Kraje Vysočina Ladislav Seidl. Na účastníky dýchla atmosféra dobrých vzájemných vztahů a konstruktivní spolupráce. A to je vždy pěkný začátek.
Následovala komentovaná prohlídka KKV. Pro většinu účastníků to byla první návštěva této knihovny. Novostavba je třípodlažní, v suterénu je umístěn depozitář pro tisíce dokumentů, digitalizační pracoviště a zázemí pro zaměstnance. V přízemí se nachází centrální výpůjční pult, samoobslužná výpůjční a návratová zařízení (selfchecky), amfiteátr s živou květinovou stěnou, kavárna, PC učebna, již zmíněný multifunkční sál, oddělení pro děti a multimediální oddělení. V horním podlaží je umístěno oddělení pro dospělé čtenáře, audioknihy, čítárna a individuální studovny. Na střeše budovy je terasa vybavená sedacím nábytkem a pěkným výhledem na město. Zajímavým prvkem je opláštění budovy, které je tvořeno systémem jedinečné zelené fasády, jež v létě chladí, v zimě ohřívá a zároveň zlepšuje kvalitu vzduchu. Celkově působí prostory velmi vzdušně, interiér je vybaven krásným pohodným nábytkem, který dodává knihovně atmosféru příjemného prostoru, kde si najde své místo každý.
Po prohlídce knihovny byla pro zájemce připravená procházka Havlíčkovým Brodem. Centrem města nás provedl ředitel Muzea Vysočiny Michal Kamp. Na dvě hodiny se z nás stali cestovatelé v čase. Prošli jsme se městem a jeho architekturou od dob středověkých, kdy se zde těžila stříbrná ruda, přes období, ve kterém se Německý Brod nacházel na obchodní stezce a byl centrem obchodu, až k roku 1945, kdy se přejmenoval na Havlíčkův Brod. Díky skvělému průvodci nám nevadilo ani mírně nepříznivé počasí.
Kdo měl ještě chuť, mohl strávit večer v tvořivém duchu při rukodělném workshopu. Jeho cílem bylo nejen naučit se nenáročnou techniku jednoduše přenositelnou do kterékoli knihovny (v našem případě modrotisk na tašky), ale také seznámit se navzájem a zažít příjemný večer.
Páteční hlavní odborný program proběhl ve Větrném Jeníkově, malé obci s 620 obyvateli. Knihovna sídlí spolu s obecním úřadem a poštou na zámku, který je, jak uvedla sama paní starostka Martina Lisová, „živým“ zámkem. Protože epidemická situace v roce 2020 nedovolila uskutečnit slavnostní vyhlášení soutěže Knihovna roku, využila paní starostka spolu s paní knihovnicí Evou Šamánkovou této příležitosti a předaly tradiční štafetu Knihovny roku do rukou paní Marcely Šulákové z Halenkova (Knihovna roku 2020).
Odborný program zahájil ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR (KI NKP) Vít Richter. Ve svém příspěvku se zaměřil na dvě zásadní témata: Koncepci rozvoje knihoven na léta 2021- 2027 a podprogram podpory MK ČR: Veřejné informační služby knihoven (VISK) 3. Zdůraznil, že je nezbytné, aby knihovny více rozvíjely digitální služby a tím z polootevřeného prostoru vytvořily prostor otevřený například půjčováním e-knih, zpřístupněním Digitální knihovny čtenářům prostřednictvím programu Díla nedostupná na trhu (DNNT) nebo využíváním sociálních sítí nejen ke komunikaci, ale také k pořádání kulturních nebo vzdělávacích akcí. S bezkontaktními službami souvisí i moderní technologie, kterými je nutné knihovny vybavit. VISK 3 má v prioritách podporu moderních technologií (PC, dataprojektory, vybavení pro interaktivní učebny atd.), půjčování e-knih, zapojování do regionálních automatizovaných systémů a nejen to, program může pomoci i s pořízením biblioboxu nebo selfchecku.
Paní Jiřina Němečková z ObK Lomnice (oceněná v Knihovně roku 2019) v příspěvku „Náctiletí, skvělá cílová skupina“ ukázala možnosti, jak pracovat s dětmi staršího školního věku. Při knihovně vede divadelní kroužek, který se původně věnoval jen nácviku představení pro Noc s Andersenem. Dnes už se na dětské ochotníky těší i dospělí. Děti si samy vymýšlejí scénáře i vyrábějí kulisy, kostýmy šijí rodiče a přátelé. Postupně už dorůstá další generace, z malých čtenářů se stávají náctiletí, kteří knihovnu nejen navštěvují, ale také pomáhají, jak a kde nejlépe dovedou. K nim vzhlíží ti nejmenší a postupně se zapojují, zkrátka příklady táhnou.
Marie Šedá z KI NKP představila dokument Knihovna v obci – Příručka pro starosty a zastupitele. Hlavním impulsem pro vznik příručky bylo seznámit představitele obcí se základními informacemi o tom, jak významnou úlohu může mít (a mnohdy už má) knihovna pro společnost/pro komunitu v místě svého působení, a že se určitě vyplatí dobrou knihovnu v obci mít. Příručka uceleně informuje, jak knihovnu založit, jak by měla vypadat po fyzické stránce, jaké služby poskytovat a v neposlední řadě co obnáší profese knihovníka.
Eva Šamánková provedla všechny účastníky nejen historií knihovny Větrného Jeníkova od roku 1993, kdy se z profesionální knihovny rozhodnutím zastupitelů stala knihovna neprofesionální s dvěma hodinami výpůjční doby týdně, přes přelomový rok 2010, ve kterém do knihovny nastoupila Martina Lisová s úmyslem postavit knihovnu znovu na nohy. V roce 2015 se z knihovnice stala starostka a do knihovny nastoupila paní Šamánková. Společným úsilím v roce 2017 knihovnu přestěhovaly do lepších a větších prostor. V roce 2020 už měla knihovna 250 čtenářů (2010 = 30 čtenářů), ročně 80 000 Kč na nákup knihovního fondu (kromě knih mají čtenáři k dispozici 300 audioknih, 100 společenských her, Albi tužky a knihy Kouzelného čtení, předplatné na čtyři periodika), pasovala prvňáčky na čtenáře, připravila zajímavé výstavy. Dnes se knihovna běžně spolupodílí na akcích pořádaných v rámci celé obce, zabývá se publikační činností a realizuje mnoho dalších aktivit. Knihovna úzce spolupracuje také se základní školou. Od roku 2016, díky čtenářským dílnám, chodí každý měsíc do knihovny děti mladšího školního věku i v rámci vyučování. Knihovna se stala nedílnou součástí formálního vzdělávání. Abychom si dokázali představit, jak taková čtenářská dílna probíhá, vyzkoušeli jsme si ji prakticky pod vedením paní knihovnice všichni. Osobní zkušenost nic nenahradí! Byla to velmi pěkná a nostalgická chvilka, při které jsme se vrátili do dětství.
Jana Žárská v příspěvku „Ticho, nedotýkat se, neběhat, netrhat… aneb jaká slova se nehodí do práce s nejmenšími čtenáři“ ukázala, jak v Místní knihovně v Černilově pracují s nejmladší generací. Důležitá je spolupráce s klubem maminek „Dvoreček“ a mateřskou školou. Práce s nejmenšími dětmi je hodně tvořivá, dle slov paní knihovnice je nutné smířit se s tím, že po jejich návštěvě knihovny zůstávají na zemi vytahané abecední rozřaďovače, zarážky na knihy i samotné knihy. Někdy se stane, že některou je nutné z fondu vyřadit a koupit novou. To je daň za to, že si vychováváme čtenářskou základnu. Pro práci s předškolními dětmi je dobré mít různé pomůcky, které udrží dětskou pozornost. Jedním z velkých pomocníků je divadélko Kamishibai – pohádkový kufřík. Jednoduché dřevěné kufříkové divadlo s příběhovými obrázky formátu A3, které propojuje divadlo, vyprávění a čtení. V Černilově se také zapojili do projektu Bookstart. Uvítací balíčky dostávají rodiče na vítání občánků spolu s pozvánkou do knihovny a průkazkou pro dítě platnou do 6-ti let věku. Královehradecký kraj, do kterého černilovská knihovna patří, finančně podporuje knihovny zapojené do projektu. Mohou si tak pořídit pomůcky pro práci s nejmenšími dětmi. A čím nás ještě paní knihovnice inspirovala? V letošním roce do knihovny zakoupili bibliobox a vyhlásili soutěž o to, jaké bude mít jméno. Dnes už mají v Černilově „Plechovou knihovnici“.
Šárka Kalferstová z Místní knihovny ve Svijanech (oceněná v Knihovně roku 2019) v příspěvku „Dospěláci aktivní a spokojení“ prezentovala akce zacílené na dospělé a seniory. Kromě tradičních besed a cestovatelských přednášek, pořádají pravidelná „posezení u harmoniky“ pro seniory, poznávací jednodenní výlety, jednou ročně výlet pro turisty na celý víkend, Noc literatury na netradičních místech, a to vše v obci jen s 303 obyvateli.
Nedílnou součástí odborného programu byla také návštěva Městské knihovny v Jihlavě, která je pověřenou knihovnou nejen pro Větrný Jeníkov, ale také pro dalších 101 knihoven v její působnosti.
Celý seminář jsme ukončili večerním programem opět v prostorách KKV. Nejprve virtuální procházkou po prostorách knihoven soutěžících v „Knihovně roku 2019“ a potom skvělou gamebookovou hrou „Cesta kolem světa“, která udělala krásnou tečku za letošním setkáním.
Tohle všechno bychom nemohli zažít bez výborné spolupráce a nasazení organizačního týmu. Velké díky za všechny účastníky patří kolegyním a kolegům z Krajské knihovny Vysočiny, Místní knihovně a obecnímu úřadu Větrný Jeníkov a kolegyním z Městské knihovny v Jihlavě. Na úplný závěr se sluší poděkovat také sponzorům, bez kterých by to „nebylo ono“: Amylon a.s. Havlíčkův Brod, CATUS spol. s r.o. Havlíčkův Brod, Mlýn Havlíčkův Brod spol. s.r.o., Pekárna VILÉM, spol. s r. o., Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod.
Mgr. Lucie Macháčková, Národní knihovna ČR – převzato z časopisu Čtenář
