Knihovnictví má krásnou a dlouhou tradici a věnují se mu lidé nadšení a práci oddaní. V době, kdy byly moderní technologie v Československu v plenkách, práce v knihovnách vypadala jinak než dnes. S čím se tehdejší knihovníci museli potýkat, jak bylo vnímáno jejich postavení? Jací byli čtenáři, jak se chovali, co rádi četli, byli jiní než dnes? Zajímalo nás, jak se v posledních desetiletích minulého století knihovnictví v kraji vyvíjelo, a proto jsme se obrátili na kolegy knihovníky, kteří tu dobu profesně zažili. Vznikla tak nová rubrika a my vám v ní budeme po celý rok zprostředkovávat rozhovory s knihovníky z knihoven celého kraje.
Poznámka redakce
Kdy jste nastoupila do knihovny a jak na své začátky vzpomínáte?
Do Okresní knihovny v Havlíčkově Brodě jsem nastoupila 1. srpna 1974. Začátkem roku 1974 byla knihovna přestěhována do zrekonstruovaných prostor Staré radnice, které byly kompletně vybaveny novým knihovnickým nábytkem. Tudíž tam byly velmi příjemné podmínky pro čtenáře i pro práci. Knihovna byla také častým cílem exkurzí knihovníků z jiných knihoven.
Jak se práce v knihovně vyvíjela v době Vašeho působení?
Knihovnickou práci jsem zahájila na dětském oddělení, kde jsem působila přibližně 8 let. V té době zde pracovaly dvě knihovnice, které ještě zabezpečovaly chod dvou poboček na základních školách. Veškerá evidence byla vedena ručně – sáčkový výpůjční systém, čtenářské průkazky, seznamy čtenářů, řazení katalogizačních lístků… Nejvíce práce s tím bylo vždy na začátku nového roku. Knihy se balily do papíru a lakovaly.
Pravidelně každou středu se konaly různé akce pro děti (zbylé dny v týdnu, vždy dopoledne, se zajišťovalo půjčování na pobočkách). Vedle besed to byly i lekce knihovnicko-bibliografické výchovy a různé soutěže.
V půjčovně pro děti a mládež jsem pracovala již zmíněných 8 let, poté jsem byla převedena na metodické oddělení, kde se dokončovalo budování okresního střediskového systému profesionalizací poslední knihovny, a to Místní knihovny v Okrouhlici. Střediskový systém značně přispěl k rozvoji knihoven – v okrese bylo celkem 10 profesionálních knihoven a pod každou spadal určitý počet knihoven neprofesionálních. Na začátku mého působení zajišťovaly dvě pracovnice metodického oddělení okresní knihovny teoretickou i praktickou pomoc profesionálním knihovnám a pro neprofesionální knihovny ve středisku Havlíčkův Brod také rozvoz výměnných souborů knih. Stále ještě probíhaly veškeré knihovnické práce bez pomoci PC. Nakoupené knihy se katalogizovaly na psacím stroji, kde byl veden i rozpis lístků do jednotlivých typů katalogů. Samozřejmě také soubory půjčených knih se psaly na stroji, revize v jednotlivých knihovnách probíhaly na základě revizního katalogu, případně dle přírůstkového seznamu.
Práce v knihovně byla pro mne vždy vedle povinnosti i zábavou.
Jací byli a jak se chovali čtenáři v knihovně v průběhu let a jak se vyvíjel jejich čtenářský vkus?
V době mého nástupu do práce byly silné populační ročníky (tzv. „Husákovy děti“) a ty ovlivnily i návštěvnost dětského oddělení. Produkce nových knih a časopisů se však nedala s tou dnešní srovnat – na trhu chyběly dnes u dětí tak oblíbené komiksy, knihy z oblasti sci-fi a fantasy, i dívčích románků bylo poskrovnu.
S nástupem PC (na trhu se postupně objevily i CD a DVD) došlo u dětí k poklesu zájmu o četbu knih – o tom svědčily roční statistické výsledky knihovny.
Jak jste vnímala příchod moderních informačních technologií?
Příchod moderních informačních technologií jsem vnímala velmi pozitivně, došlo k urychlení, usnadnění a zkvalitnění knihovnické práce a knihovnám se nabídly i nové možnosti. Zejména velkým přínosem bylo zahájení automatizovaného půjčování, katalogizace nových knih a ostatních dokumentů …
Jak bylo vnímáno postavení knihovníka?
Postavení knihovníka bylo vnímáno, dle mého názoru, stejně jako dnes – nenáročná práce, kterou může vykonávat každý (o tom svědčí i časté dotazy, které jsem obdržela – zda si v práci čteme, či zda je nutná pro povolání knihovníka maturita…)
Nabízely knihovny i jiné než výpůjční služby?
Oddělení pro děti a mládež, kde jsem určitou dobu pracovala, nabízelo vedle výpůjčních služeb exkurze, knihovnicko-bibliografické lekce, besedy (nad určitou knihou či tématem) a různé soutěže. Organizačně náročné byly celookresní soutěže, které probíhaly ve třech kolech – místní kolo v jednotlivých ZŠ, střediskové kolo se konalo v příslušné profesionální knihovně a ti nejlepší pak přijeli se svou knihovnicí do Okresní knihovny v Havlíčkově Brodě.
Nástup moderních informačních technologií však umožnil neporovnatelné rozšíření a zkvalitnění těchto služeb.
Irena Císařová
