Krajská knihovna Vysočiny pořádala 23. března 2018 již šestnáctou Noc s Andersenem.
Pohádkovou noc prožilo v knihovně letos 15 dětí z 1.–5. třídy MŠ a ZŠ Věžnice za doprovodu paní ředitelky Marie Klubalové a asistentky Jany Hanuskové, 4 knihovnice Dětského oddělení a dobrovolník. Ústředním tématem noci byl spisovatel Hans Christian Andersen v podání Tomáše Holendy a Sněhová královna.
Pestrý program celé noci začal krásným divadelním představením Sněhová královna divadla MALÉhRY (autorské divadlo tří hereček Daniely Zbytovské, Barbory Seidlové a Nikoly Zbytovské). Poutavé a nevšední ztvárnění pohádky nadchlo nejen dětské diváky, ale i přítomné dospělé.
Během celého večera se děti posilňovaly dobrotami z pekárny společnosti Vilém, poskytnutými jako sponzorský dar, za který tímto děkujeme.
Byla by velká škoda nepřipojit milý postřeh samotných hereček divadla MALÉhRY:
Noc s Andersenem
Hrůzostrašných zpráv, budících v nás lidech přízemní pocity, je všude kolem dost a dost, kritiky všeho druhu také. Pozitivní zprávy, jako by byly něčím, co nikoho nezajímá, něčím druhořadým, a přitom je kolem nás tolik hezkého, příjemného a chvályhodného… Včera jsme trávily večer až do pozdních hodin v knihovně v Havlíčkově Brodě v rámci Noci s Andersenem. Hrály jsme dětem naši komedii „Sněhová královna“, základem které je právě Andersenův příběh o Kajovi a Gerdě. Paní knihovnice do toho šly naplno! Přichystaly dětem program, na který budou jistě dlouho vzpomínat! Kromě divadla měly připravenou i stezku noční knihovnou ozářenou svíčkami, kde děti hledaly indicie, ze kterých postupně musely složit název některé z Andersenových pohádek, a potom se šlo do nádherné kavárny nad knihkupectvím, připomínající luxusní vídeňskou kavárnu, kde už čekal „skutečný pan Andersen“ v buřince, až se dech tajil, jak byl věrohodný! Děti dostaly malinovou limonádu a horkou čokoládu s kopcem šlehačky (prostě dětský sen, usednout v noci v kavárně s čokoládou a „šlehajdou“ k tomu). Na kavárenských stolcích byly připravené kartičky a pastelky, aby si děti mohly malovat, a pan Andersen jim za odměnu, že podle indicií správně uhodly názvy jeho pohádek, některé pohádky přečetl. Potom povyprávěl svůj poutavý životní příběh a my jsme poslouchaly s dětmi a popíjely malinovku. Přítomné byly i paní učitelky, které evidentně děti milovaly. Člověk sám často propadá kritice současného školství a hledá alternativy, ale najednou jako by v nás cosi řeklo, že záleží skutečně na osobnosti učitele, a pokud má otevřené srdce a své děti prožívá takovým způsobem, jakým osazenstvo jednotřídky prožívaly jejich paní učitelky, je zázrak vykonán! Děti v jednotřídce si vzájemně pomáhají, jsou mnohem vyrovnanější a mají k sobě blíž. Paní učitelky jim s nasazením vymýšlí program, aby i ti, kteří by se třeba nedostali dál než pár metrů „za vlastni vrata“, protože žijí v malé vesnici na Vysočině a některé jsou z rodin, kde se na nějakou kulturu, divadlo, knihy, či návštěvy pamětihodnosti nedbá, zažili něco neobvyklého. A tak vyrážejí s dětmi za poznáním. „Teď se chystáme do Prahy, domluvily jsme přespání v tělocvičně v jedné z pražských škol, pojedeme lodí po Vltavě, půjdeme na hrad a do zoo, pro děti je to zážitek, některé budou v Praze poprvé v životě,“ vyprávějí nám dvě dámy s rozzářenýma očima, které si po představení okukovaly naše loutky a vymýšlely, že dětem zkusí podobné vyrobit. Určitě by to pomohlo i při výuce. O těchto dámách se dá říci, že jsou nejen na pravém místě, ale především mají na onom pravém místě srdce! Sama si pamatuji, jak důležitá byla nějaká poznámka, či věta, kterou učitel pronesl. Jak moc to mé dětské srdce potěšilo, nebo zarmoutilo. Takže v jednom večeru jsme poznaly několik obětavých a svoji práci milujících knihovnic, pedagožky, které dokáží v dětech probudit to nejlepší, úžasné děti, „strejdu fotografa“, místní televizi, kavárnu nad knihkupectvím, která stojí za návštěvu, a překrásnou, zrekonstruovanou knihovnu. A ještě jsme se osobně seznámily s panem Andersenem! O takovýchto lidech a událostech by se mělo psát! Bylo by v té naší malé zemi víc naděje a úcty jednoho k druhému! (Děti přespaly na karimatkách v prostorách knihovny, ráno jim paní knihovnice připravily snídani, naučily se ještě obalovat knihy a malovat na trička, jistě to byl pro ně zážitek, na který nezapomenou!) Děkujeme za zážitek, tašku s dárečky a nádherné kytice!!!!!!!
Na závěr bychom chtěly poděkovat všem zúčastněným Noci s Andersenem, nemalý dík patří za krásné představení a milou společnost herečkám divadla MALÉhRY a také Veronice Reynkové za vstřícnost při otevření kavárny v nočních hodinách.
Dětské oddělení KKV a divadlo MALÉhRY
