Ilustrace patří ke knihám od nepaměti. Iluminace středověkých rukopisů vzbuzují do dnešní doby obdiv. Kresby dodávají příběhům další rozměr, který se liší podle rukopisu ilustrátora. Science-fiction vydávaná v Československu měla vždy štěstí na velká jména a některé knihy jsou znovu a znovu představovány s různým obrazovým doprovodem. Například Čapkova Válka s mloky byla ilustrována asi dvacetkrát.
Ovšem jiná díla zase máme spojená jen s jedním kreslířem. Jeden příklad za všechny (i když rozhodně nejde o sci-fi) – Haškův Švejk je natolik spjatý s Josefem Ladou, že vydat ho s obrázky někoho jiného nám připadá téměř jako svatokrádež. Stejně jako ke Gulliverovým cestám Jonathana Swifta neodmyslitelně patří obrázky Cyrila Boudy.
Samozřejmě že nejčastěji jsou ilustrovány knihy pro děti. Bohužel s vyššími věkovými kategoriemi se podíl ilustrací stále snižuje, až nakonec písmenka obrázky zcela vytlačí a ilustrátorovi – v tom lepším případě – zůstane přebal a někdy, když má štěstí, tak i frontispis. A když nemá štěstí, nahradí ho fotografie nebo umělá inteligence.
Přesto bych rád připomenul tři velká jména, která vtiskla svůj nezaměnitelný malířský rukopis mnoha knihám a jejichž díla jsou na první pohled snadno rozpoznatelná. Zdeněk Burian, Teodor Rotrekl a Kája Saudek.
Zdeněk Burian se narodil v roce 1905 a na Akademii výtvarných umění byl přijat už ve čtrnácti letech. Kromě ilustrací je světově známý jako představitel paleontologických rekonstrukcí zvířat a lidí. Svými obrázky doprovodil obrovské množství knih, převážně dobrodružných. Je tedy jasné, že v jeho bibliografii bude zastoupená i sci-fi.
Již v roce 1930 ilustroval knihu O. W. Gaila Raketou do Měsíce a také je jedním z nejvýznamnějších českých ilustrátorů Julese Vernea. Ilustroval první vydání knih J. M. Trosky, své vidění pravěkého světa vtiskl do ilustrací Plutónie V. A. Obručeva nebo dal tvář Tarzanovi E. R. Burroughse. Maloval především technikou kvaše a jeho obrázky jsou velice realistické. Zemřel v roce 1981.
Teodor Rotrekl byl o něco mladší, narodil se v roce 1923. Od technikou inspirovaných výtvarných děl se dostal ke sci-fi literatuře, které se věnoval dlouhodobě a dalo by se říct i cíleně. V jeho bibliografii jsou zastoupená taková jména jako Stanislav Lem, František Běhounek, J. M. Troska, Ludvík Souček, Clifford Simak nebo Ondřej Neff. Ilustroval i knihy vydávané nakladatelstvím Mladé letá v edici STOPY, což byla slovenská obdoba edice KOD z Albatrosu. Zde vyšly například Stíhače asteroidov Carlose Rasche nebo Skáza planéty Faena od Alexandra Kazanceva.
Výtvarně také spolupracoval na podobě magazínu a edice Poutník, které vydával Klub Julese Vernea. Jak moc si československý fandom, tedy společenství fanoušků sci-fi, Teodora Rotrekla považoval, svědčí ocenění, která mu byla udělena: v roce 1985 – Mlok za zásluhy, Cena Karla Čapka (cena Fandomu – Mlok), v roce 1994 – Cena Ludvík, v roce 1996 – Cena Akademie science fiction, fantasy a hororu za dlouholetou práci a za celoživotní práci a v roce 2002, tedy dva roky před smrtí, mu byla udělena cena za uměleckou tvorbu České akademie SF.
Kája Saudek je z naší trojice nejmladší, narodil se roku 1935. Jeho profesionální dráhu provázela řada zákazů, protože se režimu jeho dílo zdálo příliš „západní“. Veřejností je vnímaný především jako autor komiksů – nakonec vědeckofantastický komiks Muriel a andělé vyšel částečně už v roce 1969 v časopise Mladý svět.
Kompletní dílo a druhý díl Muriel a oranžová smrt mohly vyjít až po změně režimu v devadesátých letech. Tehdy také vychází Arnal a dva dračí zuby podle scénáře Ondřeje Neffa. Do sci-fi svou tematikou patří i spolupráce na filmu Kdo chce zabít Jessii?. Přesto se nevyhýbal ani ilustrování fantasy knih, především R. E. Howarda. Na stránkách magazínu Poutník v geniální spolupráci s Janem Kantůrkem jako překladatelem uvedli do českých knižních luhů a hájů barbara Conana, který k nám vtrhl na filmová plátna už v osmdesátých letech, ztvárněný velkým Arnoldem.
Ovšem Saudek zavítal i do sféry sci-fi, jako byli Hvězdní honáci od J. W. Procházky nebo Štěrbova Země číslo osm. Saudkova životní pouť skončila velice smutně. Zemřel v roce 2015 po deseti letech v kómatu po neštěstí o Velikonocích 2006.
To byla jenom malá připomínka tří velkých jmen ilustrátorů, kteří nám přinášeli radost a umocňovali zážitky z četby. Určitě máte i vy někoho, kdo je vám blízký a rádi sáhnete po knihách s jeho ilustracemi.
Legenda ke galerii:
Zdeněk Burian – obálky knih 01 – 12 převzaté z knihy Zapomenutý svět Zdeňka Buriana signatura NC13871. Text : „Kvašové ilustrace Zdeňka Buriana jsou po celou dobu jeho tvorby vzácně konzistentní“
Teodor Rotrekl – 14 – 23
Kája Saudek 24 – 29
Jiří Bárta, Krajská knihovna Vysočiny