Čtenářský klub? No jasně, ten máme. Už od roku 2019. Scházíme se každý měsíc. V kroužku knihomolů, co chtějí knihy nejen číst, ale také si o nich povídat. Ve společnosti retrolidí, milujících klasickou literaturu, i zapálených čtenářů, co chtějí objevovat novinky. Anebo zapomenuté poklady…
Do Afriky…
Jedním z nich by mohla být knížka Piják palmového vína. Povídali jsme si o ní při lednovém setkání a při tématu Africká literatura. Napsal ji Amos Tutuola a pokud hledáte, u jaké knížky uplatnit slovo šílená, tak jste ji právě našli.
Hlavní hrdina se vydává hledat zemřelého česače palmového vína a na své cestě se setkává s nejrůznějšími bytostmi, které odkazují na domorodou mytologii. A které jako by dotvořila fantazie po požití něčeho hodně dobrého a silného. V příběhu vystupuje například Lebka, která si od lidí pronajímá údy a pak si je vyrve z těla, aby je majitelům vrátila.
A další knížky, které jsme při tématu probírali? Konžská matematika, První dámská detektivní kancelář nebo Po hospodách kolem Středozemního moře. A to nebylo všechno. Dalšími knihami byly Dozvuky, Všechny dobré věci, Chtělo by to nový jména či Holka se sílícím hlasem.
Také si určitě přečtěte tituly jako Návrat domů, Amerikána, Mandle, Cesta smyslnosti, Doba železná, Zůstaň se mnou a Pád. A zapomínat nesmíme ani na knihu Příběh lvice Elsy.
Ilustrace
Únorový Čtenářský klub se nesl ve znamení knižních ilustrací. I mezi nimi se najdou originální díla. Například francouzský malíř Gustav Doré proslul technikou dřevorytu, která vynikala tajemností. A zároveň syrovostí, která se dokonale hodila nejen třeba k Donu Quijotovi, ale také k Danteho Peklu a Ztracenému ráji od Johna Miltona.
Což ale nebylo všechno, o čem jsme mluvili.
Skvělých výtvarníků a krásně ilustrovaných knih je spoustu. Verneovky, výjimeční Pavel Čech a Cyril Bouda, ještě výjimečnější Alan Lee, kterého známe jako ilustrátora knih J. R. R. Tolkiena, dále ilustrace Enšpígla, které vytvořil Zdenek Seydl, nebo Helena Zmatlíková, která nezaměnitelně doplnila Děti z Bullerbynu (a nejen je).
A jdeme dál… k Malované muzice s obrázky Karla Franty, k Šimonu kouzelníkovi, Adolfu Bornovi, Jiřímu Trnkovi nebo k ilustracím v díle Otakara Batličky. Excelentní je nejnovější vydání Londonova Volání divočiny s ilustracemi Maurizia Quarella, dále kniha, kde najdeme veškerý obrazový doprovod k dílu Jaroslava Foglara, nebo knížky Sudety: Ztracený ráj, Astrid a eja, Panda a dráček, Kronika lesa…
Dobýváme vesmír
Posledním setkáním za poslední čtvrtrok bylo březnové Dobývání vesmíru. Tam asi nepřekvapí, že se mluvilo i o americkém spisovateli Andym Weirovi. A o jeho knihách Artemis, Marťan nebo Spasitel, který momentálně láká skvělým filmovým zpracováním i do českých kin.
Příběh vypráví o muži jménem Ryland Grace. Ten se jednoho dne probudí v kosmické lodi, v níž má zachránit svět. Problém je v tom, že si toho moc nepamatuje. A jak to dopadne? A jak mu v tom pomůže (pozor spoiler!) cestovatel z jiné planety? Rozhodně si Spasitele přečtěte!
Stejně jako další knihy o dobývání vesmíru, o nichž jsme se bavili. Namátkou o Erichu von Dänikenovi a o jeho Vzpomínkách na budoucnost, Stephenu Hawkingovi a Vesmíru v kostce nebo Stručných odpovědí na velké otázky či o Christopheru Paolinim a trilogii Spát v moři hvězd.
Dále jsme se dostali k Bitvě o vesmír od Kamila Mikety, Pavlu Toufarovi a Touze po hvězdách, k Problému tří těles od autora jménem Liou Cch‘-sin a ke knize Dobývání vesmíru pozemšťany od Ronyho Adamse.
A chybět nemohl Jiří Grygar (který mimochodem 17. března oslavil 90. narozeniny) s tituly Okna vesmíru dokořán a Knihy a hvězdy. A protože téma mohlo zahrnovat i motiv hledání vesmíru v nás samotných, tak nechyběl Marek Orko Vácha s knihou Láska tvoří krásu nebo Osho a titul Nebojte se ztratit hlavu.
Petr Bobek, Krajská knihovna Vysočiny