Září tradičně patří jednomu z největších knihovnických setkání – konferenci Knihovny současnosti. V letošním roce to na ni měli nejblíže knihovnice a knihovníci z Vysočiny. Na tři dny jí propůjčila své prostory Vysoká škola polytechnická v Jihlavě.
Jeden z bloků konference se snažil hledat odpovědi na otázku „Jak efektivně propojovat knihovny se školami?“. Nezbytným předpokladem takového provázání jsou kvalifikovaní a kompetentní lidé. Úvodní přednáška Víta Richtera „Kam směřuje profese knihovníka“ představila výsledky celostátního průzkumu „Analýza věkové, vzdělanostní a mzdové struktury pracovníků knihoven 2025“. Data potvrzují, že knihovnická populace stárne a výše mzdy není hlavní motivací k výkonu profese.
Smysluplnost a pomáhající aspekt knihovnického povolání byly zmiňovány v mnohých příspěvcích. To, že se studenti a žáci mohou v knihovnách potkávat se „zapálenými“ lidmi, je nepochybně významný benefit.
Takové štěstí mají studenti v Jaroměři, kde je edukátorkou městské knihovny Tereza Karlová. Ve svém příspěvku upozornila na opomíjení učňovských oborů, zdůraznila respektující přístup v lekcích, význam zpětné vazby i to, jak možnost online registrace na lekce usnadňuje pedagogům administrativu.
Spolupráci se středními školami se věnoval také příspěvek Jana Křečka, který prezentoval zkušenost z desetileté spolupráce pedagoga, školního psychologa a knihovníka se zapojením biblioterapie do výuky na brněnském gymnáziu. Prostřednictvím biblioterapie lze propojovat starší literaturu s aktuálními problémy současnosti. Příkladem může být Rukopis Královédvorský a Zelenohorský a téma dezinformací. Biblioterapii lze také úspěšně začlenit do vzdělávacích programů, neboť její metody pomáhají zlepšovat komunikační kompetence studentů, formují jejich hodnotovou orientaci a napomáhají řešení konfliktů či stresových situací.
Příspěvek Dity Lánské z Divadelního a filmového oddělení Městské knihovny v Praze představil mimo jiné úspěšnou spolupráci specializovaného oddělení s podobně odborně zaměřenými školami a spolky. Knihovna nabídla své prostory Tetralogické společnosti pro pořádání odborných přednášek, kterých se mimo veřejnosti účastnili také studenti Katedry divadelní vědy FF UK. Spokojeni byli nakonec všichni. Teatrologická společnost byla vděčná za poskytnuté prostory a propagaci, knihovna mohla nabídnout veřejnosti zajímavý program a studenti získali za účast na přednáškách kredity.
Na závěr celého bloku bylo možné sledovat diskuzi zástupců knihovnických vysokých škol a resortu MŠMT o budoucnosti knihovnické profese. Knihovny dnes čelí výzvě, jak motivovat mladé absolventy. Podle Pavlíny Mazáčové je klíčové dát jim prostor k realizaci a naslouchat. Richard Papík připomněl, že knihovny sice nemohou konkurovat materiální motivací, ale mohou nabídnout smysluplnou práci a uplatnění v regionech. Knihovny se také mohou obracet na vysoké školy s tématy, které se jim nedaří řešit. Například z důvodu chybějících digitálních kompetencí. Studenti tato témata mohou zpracovávat v rámci studijních projektů.
Mgr. Michaela Vrběcká, Krajská knihovna Vysočiny