Jedním z témat letošní konference Knihovny současnosti (od 8. do 10. září) bylo budování značky knihoven. Právě to je stále aktuálnější téma – současný marketing (ten knihovnický nevyjímaje) totiž neřeší ani tak to, jestli se vám povede jeden dva příspěvky na sociální sítě, ale jaký obraz budete soustavně předávat lidem při prezentaci vaší instituce.
Branding. Slovo, které někdo zná, jiný ho možná slyší poprvé. V každém případě – tesat do kamene a hlavně do povědomí by ho měl každý, kdo se stará o PR a marketing svojí společnosti. Od těch mainstreamových po menší.
Jak už bylo řečeno, ani knihovny by branding neměly mít za sprosté slovo nebo za něco, co se jich netýká, ale brát ho jako důležitou součást svého poslání. Zejména v dnešní době, kdy lidé na internetu tráví neuvěřitelné množství času a kdy se hodnota jakékoliv značky posuzuje zejména podle toho, jak instituce vystupuje navenek a jak umí prodat to, co dělá a přináší.
Taková je realita a nejsou žádné indicie, že by to v nejbližší době mělo být jinak. Není tak divu, že i značná část přednášek Knihoven současnosti se věnovala právě budování značky knihoven nebo knihovnám ve světě algoritmů.
Postřehů, které jsem si pro práci PR z těchto přednášek přivezl, je hned několik. Něco jsem si potvrdil, něco mě navedlo na zcela novou cestu. Například fakt, že je potřeba myslet na to, že když jste pro každého, nejste pro nikoho… což byl i název jedné přednášky.
Při propagaci knihoven je důležité, aby z nich byla vybrána jedna myšlenka, poslání, které je může odlišovat od ostatních, a na tom je potřeba stavět budování její značky. Pracovat tedy na brandingu. A právě ten je tím, co si lidé odnáší a nesou dál. Přičemž je nutné dodat, že je to ve výsledku i důvod, který je přiměje vrátit se.
Jako příklad skvělých marketingových a brandingových projektů, týkajících se světa knih, je celostátní kampaň Čti za nároďák. Nebo videa, která na sociálních sítích publikuje síť knihkupectví Luxor.
U knihoven ale stále platí, že by i při sebelepším marketingu měly zůstat autentické. Nevybočit z řady úplně a nepřestat být tím, čím jsou ve své podstatě. To může být ve světě přemrštěného obsahu na internetu a sociálních sítích, obsahu, který nekomerční instituce drtí, trošku svazující. Ale zároveň si díky tomu knihovny mohou uchovat to nejlepší ze sebe.
Petr Bobek, Krajská knihovna Vysočiny