Rekonstrukce pivovaru na knihovnu a kulturně-kreativní centrum ve Velké Bíteši
Ještě před několika lety jsme si nedokázali představit, že knihovna bude jednou sídlit v bývalém pivovaru a že z chátrající budovy vznikne kulturně-kreativní centrum, které propojí knihovnu s dalšími službami a organizacemi ve městě.
Původní záměr byl přestěhovat knihovnu do objektu bývalé ubytovny v areálu pivovaru. Budova však byla ve velmi špatném stavu a nabízené prostory pro knihovnu zcela nevyhovující. Z plánovaného stěhování proto sešlo. Zlom přišel v roce 2023, kdy se objevila možnost využít dotační titul Ministerstva kultury ČR na rekonstrukci objektu pro potřeby kulturně-kreativního centra. Získali jsme dotaci ve výši 40 mil. Kč a začali jsme hledat odpověď na zásadní otázku: Co všechno může knihovna městu nabídnout, pokud dostane prostor?
Od knihovny ke kulturně-kreativnímu centru
O podobě budoucího centra jsme dlouhodobě diskutovali s vedením města i Radou města. Nebylo jednoduché přesvědčit všechny, že má smysl investovat do prostoru, který knihovna sama finančně „nevrátí“. Naším argumentem však nebyla pouze knihovna. Snažili jsme se pojmenovat, co ve městě chybí, jaké aktivity nemají své zázemí a co dokážeme nabídnout různým věkovým skupinám.
Postupně se tak začala rodit myšlenka kulturního komplexu, jehož knihovna bude jedním z hlavních pilířů. Nechtěli jsme vytvořit pouze moderní půjčovnu knih. Chtěli jsme prostor, kde se lidé mohou potkávat, vzdělávat, tvořit, trávit volný čas a hledat pomoc či inspiraci.
Na projektu jsme úzce spolupracovali s projekční kanceláří Majag, později spojenou pod Acronym. Projektanti naslouchali našim potřebám a současně přicházeli s vlastními návrhy. To bylo důležité zejména proto, že bylo nutné propojit několik různých provozů v jedné budově. Výsledkem je prostorově i vizuálně jednotný objekt, v němž se jednotlivé organizace přirozeně doplňují.
Rekonstrukce trvala dva a půl roku. Stavební práce vyšly na 77,6 mil. Kč, dalších 14,9 mil. Kč stálo vybavení interiéru. Celkové vybavení centra zahrnuje například keramickou pec, 3D tiskárnu, programovatelné didaktické hračky, projektory, ozvučení nebo další vybavení pro kreativní a vzdělávací aktivity.
Knihovna jako místo, kde se něco děje
Budova bývalého pivovaru je rozdělena do dvou traktů – Kostelní a Lánice, které jsou vůči sobě výškově posunuté. Celý objekt je ale díky výtahu a rampám bezbariérový.
V 1. NP najdeme informační centrum, otevřené komunitní a kreativní dílny. Právě ty jsou pro nás jedním z důležitých příkladů toho, jak může knihovna reagovat na potřeby města. Návštěvníci zde mohou přijít tvořit i bez předchozích rezervací či časově daných kurzů. Vyrábějí například enkaustikou obrazy, záložky, sešity či macramé výrobky, využívají materiály, které by jinak skončily jako odpad. Spolupracujeme přitom s re-use centrem technických služeb, které nám poskytuje materiály pro další využití. Materiály přinášejí také místní obyvatelé a podnikatelé. Kreativita se tak propojuje s principem opětovného využití a zároveň vzniká prostor, kde mohou lidé jednoduše začít něco dělat.
Ve 2. NP se nachází hlavní prostor knihovny s oddělením pro děti a dospělé. Nechtěli jsme je výrazně oddělovat – naopak nám vyhovuje jejich propojení a přirozený pohyb rodin mezi oběma částmi. K dispozici máme také terasu, která rozšiřuje možnosti využití knihovny v teplejší části roku.
Ve 3. NP jsou dva sály. Velký sdílíme s Klubem kultury a využíváme jej například pro přednášky, výstavy či další kulturní program. Menší sál je otevřeným prostorem, který dvakrát týdně odpoledne využíváme pro děti i dospělé. Je zde možné programovat robotické hračky, pracovat s 3D tiskem, využít stavebnice nebo si zahrát na piano. Mimo to zde probíhají přednášky pro menší počet účastníků a virtuální univerzita třetího věku.
Síla je ve sdílení
Za největší přínos celého projektu nepovažujeme pouze nové prostory knihovny, ale především přesah, který vzniká propojením různých organizací.
V budově společně působí knihovna, Klub kultury, mateřské centrum Bítešáček, terapeutky a nízkoprahový klub. Jejich přítomnost vytváří možnosti, které by jednotlivé organizace samostatně hledaly jen obtížně.
S mateřským centrem Bítešáček spolupracujeme například při programech pro děti, přednáškách a divadélkách. Děti mohou využívat naše dílny a rodiče zase knihovnu jako přirozené místo setkávání.
Důležitou novinkou je také spolupráce s terapeutkami. Ve městě jsou dlouhodobě žádaná témata jako zdravý životní styl, péče o sebe a psychologie. Nyní máme možnost připravovat programy společně a nabídnout veřejnosti širší pohled na tato témata.
Podobně jsme už před rekonstrukcí spolupracovali s nízkoprahovým klubem, který neměl ve Velké Bíteši vlastní zázemí. Jednou týdně docházel do knihovny a děti tak měly možnost nejen využívat knihovní služby, ale také si popovídat s člověkem, na kterého se mohly obrátit se svými problémy. Nyní klub získal vlastní prostor přímo v centru a jeho spolupráce s knihovnou může být ještě intenzivnější.
Knihovna jako odpověď na potřeby města
Právě v tom vidíme jednu z největších hodnot celého projektu. Knihovna může v menším městě do určité míry zaplňovat „mezery na trhu“ a nahrazovat aktivity, pro které zde není samostatná organizace. Neznamená to, že chceme suplovat všechny ostatní služby. Naopak se snažíme být místem, které jednotlivé aktéry propojuje.
Kroužky, kreativní dílny, přednášky, technologické aktivity, programy pro děti, kulturní akce nebo spolupráce s odborníky rozšiřují tradiční pojetí knihovny. Člověk nemusí přijít pouze pro knihu. Může přijít něco vytvořit, naučit se novou dovednost, potkat se s ostatními, přijít na přednášku nebo najít službu, kterou ve městě potřebuje.
A právě to je zkušenost, kterou bychom chtěli předat i dalším knihovnám: při plánování nové knihovny nebo rekonstrukce není dobré přemýšlet pouze o regálech, studijních místech a výpůjčních službách. Je užitečné dívat se na knihovnu jako na součást ekosystému města a hledat, co jeho obyvatelům chybí.
Mgr. Kateřina Bartošková, Městská knihovna Velká Bíteš