Jakých odpovědí bychom se asi dočkali, kdybychom se prošli Beckovského ulicí v Havlíčkově Brodě a zeptali se kolemjdoucích na muže, podle kterého je pojmenovaná? Jistě, někdo by věděl, že nese název po knězi nebo autorovi díla Poselkyně starých příběhův českých. Ovšem ruku na srdce, mnozí by spíše tápali, o kom je vlastně řeč.
Jan František Beckovský se narodil 18. srpna 1658 v Německém Brodě. Od ukončení studií pak po celý zbytek života působil v Praze jako kněz Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Zemřel 26. prosince 1725, letos si tedy připomeneme již 300. výročí úmrtí této barokní osobnosti.
V Havlíčkově Brodě je Beckovského jméno nejčastěji zmiňováno v souvislosti s nejstarším vyobrazením města. Rytina byla publikována v jeho knize nazvané Labarum Triumphale a je na ní zachycen také Beckovského rodný domek. Do letošního roku se čtenáři mohli s tímto dílem seznámit pouze prostřednictvím informací publikovaných v odborných článcích a studiích nebo osobní návštěvou SVK Hradec Králové, která má tento tisk ve svém fondu.
Při příležitosti Beckovského výročí jsme hradeckou knihovnu požádali, zda by tento starý tisk mohla zařadit do digitalizačního plánu na letošní rok. Po nezbytném posouzení fyzického stavu díla bylo naší žádosti vyhověno a Labarum Triumphale je nyní prostřednictvím Digitální knihovny Královéhradeckého kraje všem přístupné.
Jaké dílo si pod latinským názvem Labarum Triumphale máme představit? Částečně jeho téma vysvětluje podnázev Vítězná korouhev Spasitele světa. Jedná se o náboženskou vzdělávací publikaci, která obsahuje dějiny německobrodského bratrstva (církevního společenství), jeho pravidla, příklady nejrůznějších modliteb k svatým i životním událostem a také papežský a arcibiskupský list. Její aprobace – schválení náboženského textu k tisku – je datována k roku 1704.
Beckovského zájmy se ovšem netýkaly výhradně náboženství. Jako vlastenec se zajímal o české dějiny a jazyk, cestoval, sledoval přírodu. Cenné jsou jeho informace, které k navštíveným místům zaznamenal a vkládal do svých děl. Je také překvapivě autorem u nás nejstaršího dochovaného herbáře Herbarium vivum. Tento amatérský herbář je v současnosti uložen v botanických sbírkách Národního muzea. Pro podrobnější seznámení s osobností Beckovského lze mimo jiné doporučit životopis zpracovaný Antonínem Rezkem ve 3. svazku 2. dílu Poselkyně, tiskem poprvé vydané dlouho po Beckovského smrti, konkrétně v roce 1880.
Závěrem malá poznámka k Beckovského ulici. Toto jméno nese od roku 1908, kdy byl Beckovský v rodném městě připomínán při příležitosti 250. výročí jeho narození. Ulice se nachází v blízkosti Smetanova náměstí, kde stával Beckovského rodný domek. V období socialismu pojmenování ulice po knězi nebylo žádoucí a byla jednoduše přejmenována na Revoluční. Na počátku 90. let jí pak bylo pojmenování navráceno.
Mgr. Michaela Vrběcká, Krajská knihovna Vysočiny